Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová ve středu představila návrh do konce letošního roku úplně zakázat dovoz ruské ropy do Evropské unie. Počítá s tím, že do šesti měsíců ukončí dovoz surové ropy a do konce roku i upravených ropných produktů.
Cílem nově navrhovaných sankcí je stejně jako v případě předchozích postihů omezit možnosti režimu prezidenta Vladimira Putina pokračovat v agresi proti Ukrajině. Právě z exportu ropy má Putinův režim značné příjmy. Ruská ropa v minulých letech tvořila čtvrtinu veškerého ropného importu do unijních zemí.
Aby navrhované sankce EU vstoupily v platnost, musí je schválit všechny členské země. Orbán o postoji Maďarska hovořil v pátek ráno v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Kossuth Radio: „Je to atomová bomba, kterou chtějí shodit na maďarskou ekonomiku.“
Brusel souhlasí s výjimkou pro Česko z ropného embarga proti Rusku |
Maďarsko podle jeho názoru nemůže podpořit další plánované sankce Evropské komise vůči Rusku v jejich plném rozsahu. Orbán uvedl, že EU již překročila „červenou linii“, a trval na tom, že Maďarsko si musí zachovat možnost vetovat návrhy dalších sankcí, „protože jinak bychom ztratili všechny naše přátele v EU“.
Komise s výjimkou pro Maďarsko, Slovensko a Česko souhlasila
Upravený návrh nových sankcí proti Rusku, který obecně počítá s ukončením dovozu ruské ropy na konci letošního roku, začali v pátek projednávat velvyslanci členských zemí Unie.
Komise nezávisle na výrocích Orbána navrhla z embarga na ruskou ropu výjimky. Pro Česko má být do poloviny roku 2024, pro Maďarsko a Slovensko by měla platit až do konce stejného roku. Po jednání velvyslanců unijních zemí to v pátek novinářům sdělil diplomatický zdroj, přes pozitivní vývoj však státy zatím nedospěly ke konečné shodě.
Podle dostupných informací bude nyní unijní exekutiva dojednávat další záruky pro Budapešť a Bratislavu. Velvyslanci by se měli znovu sejít o víkendu. Aby embargo začalo platit, státy jej musí schválit jednomyslně.
Obejde se Česko bez ruské ropy? Závislost je vysoká, hrozí další zdražování |
Návrh původně počítal s roční výjimkou pro Maďarsko a Slovensko, které jsou na klíčové energetické surovině z Ruska nejvíce závislé. Obě země však embargo odmítly podpořit s požadavkem výrazně delšího přechodného období. Čas na zajištění dostatečných zásob proudících Transalpinským ropovodem TAL z jihu Evropy si vyžádala i česká vláda.
Dnešní návrh jí dává výjimku do června 2024. Pokud by se podařilo kapacitu ropovodu navýšit dříve, má pro Česko začít platit embargo již před zmíněným datem. Podle zmíněného zdroje je pro nové výjimky týkající se trojice států mezi ostatními zeměmi jednoznačná podpora.
Zbývá však dořešit záruky, že po odpojení ruských ropovodů budou mít dostatek ropy a vyhovující infrastrukturu. To se vedle zmíněné trojice týká také Bulharska, které též žádalo výjimku, podle komise však neuvedlo dostatečný důvod.
Orbán je už roky vnímám jako spojenec Moskvy
Premiér Orbán je považován za blízkého spojence Moskvy v Evropské unii a Budapešť se také od konce února, kdy Rusko spustilo vojenskou invazi na Ukrajinu, staví vlažně ke krokům západních zemí na podporu Kyjeva.
Orbán dává najevo, že nejde o „maďarskou válku“ a bránící se Ukrajině na rozdíl od svých spojenců v NATO například nehodlá pomáhat dodávkami zbraní.
Maďarské premiér po dubnových volbách ve svém vítězném projevu označil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a bruselské byrokraty za „protivníky“.
Orbán se již v minulosti stavěl proti myšlence zpřísnění dosavadních sankcí, které evropský blok přijal proti Rusku po zahájení invaze na Ukrajinu. Odmítá také myšlenku omezení dovozu ruského plynu.
