V Mnichově si ve druhém kole vyšlápl na třetího hráče světa Alexandera Zvereva, domácí hvězdu a turnajovou jedničku vyprovodil 6:3 a 6:2.
„Hodně ho respektuju, takže jsem nečekal, že vyhraju ve dvou setech a takovým skóre. Ale byl to opravdu těžký zápas, hráli jsme hodně výměn a ze svého výkonu jsem nadšený,“ radoval se po životním skalpu.
Rovněž čtvrtfinále i semifinále zvládl ve dvou jasných sadách a v nedělním finále mu Botic van de Zandschulp pomohl zmíněnou skrečí za stavu 3:4 v úvodním dějství. Nizozemec nemohl pokračovat kvůli bolestem hrudi.
Jelikož mu duel o titul příliš euforie nepřinesl, Rune se s pohárem v ruce ohlížel za celým týdnem v Mnichově. „Dařilo se mi hrát neskutečný tenis a vítězství jsem si opravdu vybojoval,“ usmíval se.
Mimochodem, alespoň podle výsledku měl na německé antuce největší problémy s Jiřím Lehečkou, jehož v prvním kole udolal 7:6 a 6:3. Jinak nikdo jiný dánskému talentovi více než čtyři gamy v setu nevzal.
Rune a Lehečka jsou vrstevníci, potkali se už loni v listopadu na challengeru ve francouzském Pau, kde se z výhry radoval český tenista. „Cenná výhra, ten kluk je jeden z největších talentů,“ chválil Dána tehdy kapitán českého daviscupového týmu Jaroslav Navrátil.
Není divu, vždyť Rune už od třinácti let trénuje v proslulé akademii Patricka Mouratogloua. V roce 2019, když mu bylo šestnáct let, ovládl juniorské Roland Garros a stal se i světovou jedničkou. O rok později už vyhrál tři dospělé turnaje ITF.
A nyní, v týdnu, kdy oslavil devatenácté narozeniny, svůj potenciál naplno ukázal i na hlavním okruhu.
„Vyhrát turnaj ATP 250 bylo mým cílem pro tuto sezonu, takže jsem rád, že se mi to povedlo už teď. Těším se na budoucnost, může mi to přinést jen dobré věci. Budu dál pracovat a zkusím dosáhnout na další, ještě lepší úspěchy,“ slibuje.
Než dorazil do Mnichova, figuroval ve světovém žebříčku na 70. pozici, do stovky poprvé prorazil až letos v lednu. Proto před startem turnaje asi jen těžko pomýšlel na celkový triumf, o čemž svědčí i fakt, že byl přihlášený do kvalifikace návazného podniku v Madridu.
Jenže když porazil Zvereva, své plány musel změnit. „Rozhodl jsem se odhlásit z turnaje v Madridu, protože čtvrtfinále v Mnichově se hraje v pátek a kvalifikace v Madridu začíná v sobotu,“ napsal na Twitter.
A když už tedy v Německu zůstal, prodloužil si pobyt až do nejzazšího možného termínu. Z čehož může těžit tento týden, kdy nic nehraje. A tak může v klidu a s rodinou oslavovat premiérový titul.
V pondělním vydání světového žebříčku se díky němu posunul na 45. pozici, cíl pro tuto sezonu má však ještě výš. Chce mezi nejlepších pětadvacet.
A potom?
„Nebudu spokojený, dokud nebudu světovou jedničkou. Chci zvládat ty největší výzvy, to je má mise,“ prohlásil těsně před Mnichovem v rozhovoru pro Tennis Majors.
Pár dní potom, co tyto ambice vyřknul, všem ukázal, že nejsou přestřelené: „Jsem uvolněný a držím se nohama na zemi. Snažím se být takový pořád, protože jsem šťastný, že dělám to, co mám rád. Žiju svůj sen a opravdu si to užívám.“
Jestliže se v posledních týdnech v mužském tenise často skloňovalo jméno brzy devatenáctiletého Španěla Carlose Alcaraze, který se po triumfu v Miami a Barceloně vyšvihl už na deváté místo žebříčku, měl by se k němu kvapně přidat i Rune.
Mladí borci se totiž nehodlají zastavit.