Válečná situace na Ukrajině se nevyvíjí pro Rusko příznivě a světem se nesou zvěsti o tom, že v ruském generálním štábu a politickém vedení rychle roste nervozita. Poslední vyjádření prezidenta Putina tyto obavy podporují a opakovaně je zmiňována i krajní varianta použití jaderných zbraní. Jaká je vlastně ruská doktrína jejich nasazení?
Zásady politiky jaderného odstrašení jsou ve všech zemích, které jaderné zbraně vlastní, jedním z nejpřísněji střežených tajemství. V roce 2018 tak překvapila otevřenost, s jakou Rusko zveřejnilo prezidentský dekret, který stanoví zásady ruské politiky jaderného odstrašování. Šestistránkový dekret obsahuje stručné poznámky o ruském postoji k nasazení jaderných zbraní, jako jsou cíle, práh (bod v konfliktu, kdy by byly použity jaderné zbraně) a velitelská pravomoc (která zahrnuje, kdo rozhoduje o zahájení jaderného útoku).
„Spojencem“ Kremlu byl v této souvislosti prezident Trump, který omezoval americkou vojenskou přítomnost v Evropě. Biden nyní horko těžko vrací jednotky tam, odkud už jednou odešly.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
