Přestože je situace na Ukrajině velmi proměnlivá, nastíněné scénáře nabízejí čtyři možné způsoby, jak by mohla válka skončit.
I ten nejrůžovější je ale plný nebezpečí, varují renomovaní analytici Barry Pavel, Peter Engelke a Jeffrey Cimmino z prestižního amerického Scowcroftova centra pro strategie a bezpečnost Atlantické rady.
Na USA, spojence, partnery a vlastně celý svět podle nich nyní čeká obtížné období trvalého soupeření s Ruskem.
Zázrak na Dněpru
Za „nejoptimističtější variantu pojmenovanou jako „Zázrak na Dněpru“ považují analytici situaci, kdy se Ukrajině s pomocí dodávek zbraní a dalšího vojenského materiálu ze Západu podaří nadále brzdit postup ruských invazních vojsk a tím i pokusy o svržení kyjevské vlády a dosazení loutkového režimu ovládaného Moskvou.
„Odhodlání a šikovnost ukrajinského odboje vynutí na bojišti patovou situaci, která zvýhodňuje obránce,“ uvedli experti. Kremlu brzy začne být zřejmé, že Rusko za své válečné dobrodružství platí až příliš vysokou cenu. Umocněnou vidinou dlouhého a nákladného vojenského průšvihu na Ukrajině, ekonomickým kolapsem a diplomatickou izolací.
„Putin zasmušile nařizuje stažení svých jednotek. Ukrajina zůstává suverénní demokracií, zatímco porážka Moskvy urychluje domácí nespokojenost, která se již začala objevovat v celém Rusku,“ předpovídají experti.
Putin se pak soustředí na rostoucí vnitřní ohrožení své vlády, Rusko je trestáno za invazi na mezinárodním poli, Ukrajina se stále více přibližuje Západu.
Bezpečnostní situace v Evropě se však nevrátí do předválečného stavu. Krátká válka si vyžádala tisíce obětí na obou stranách a zanechala za sebou hořkost. Přestože demokratická Ukrajina uhájí svou svobodu, její stále nebezpečný soused bude čelit nejisté budoucnosti, zda se Putin přikloní k ještě silnějšímu autoritářství.
Zabřednutí do bažin
Druhou variantou je podle amerických analytiků možnost, že po týdnech intenzivních bojů v Kyjevě a dalších velkých městech se Rusku podaří svrhnout ukrajinskou vládu a nastolit loutkový režim. Ukrajinská armáda i obyvatelstvo však odmítnou kapitulovat a spustí rozsáhlé, dobře vyzbrojené a dobře koordinované povstání proti ruským okupantům.
Moskva za něj zaplatí vysokou daň v podobě lidských životů i zdrojů. Země NATO budou nadále povstalce skrytě podporovat a konflikt vyčerpá moskevskou pokladnu i ruské síly natolik, že je přinutí se stáhnout.
Putin i ruské elity si uvědomí, že stejně jako Brežněv zavlekl Sovětský svaz do dlouhého a nákladného trápení v Afghánistánu, Rusko na Ukrajině svádí nevyhratelnou válku a zabředává do pověstné bažiny.
Důsledky pro Putina mohou být stejné jako v prvním případě. „Ukrajina může být zpustošena, ale Putinova prestiž tím utrpí a jeho domácí postavení se stane nejisté, protože elity pochybují o jeho úsudku a širší populace vyjadřuje hněv nad ruskou ekonomickou situací,“ konstatují experti.
Nová železná opona
Třetí scénář počítá s tím, že Ukrajina se nakonec pod tíhou ruské invaze zhroutí. Přes intenzivní odpor se ruským silám podaří převzít kontrolu nad zemí za cenu používaní stále těžších a těžších zbraní a nevybíravé taktiky.
Odpor proti loutkové vládě dosazené Putinem bude sice bouřlivý a všudypřítomný, ale okupanti budou protesty potlačovat brutální silou. Nebude přitom dostatečně silný na to, aby pro zanechané okupační síly představoval významné ohrožení.
„Ve východní Evropě spadne nová železná opona, která se potáhne podél hranic pobaltských států na severu, přes hranice Polska, Slovenska, Maďarska a Rumunska na jihu,“ shodují se experti.
Zatímco Rusko bude v reakci Západu čelit masivním sankcím a bude ekonomicky krvácet, Putin si interně upevní moc a bude chtít důrazně potlačit domácí opozici.
Situace sice semkne NATO v jednotnou hradbu, zároveň si ale budou muset spojenci připustil, že mají velmi omezené možnosti, jak zvrátit ztrátu Ukrajiny. V důsledku krize se Švédsko a Finsko připojí k Alianci, aby posílily svou bezpečnost proti moskevským revanšistickým plánům.
„Stejně jako v případě první železné opony s sebou nové schizma srdcem Evropy přináší známý seznam nebezpečí a nejistot,“ konstatují analytici. NATO a Rusko sebe budou náhle bedlivě sledovat militarizovanou hranici, což opět zvýší vyhlídky na přímý konflikt - náhodný nebo záměrný. Bezpečnostní krize budou růst a zase odeznívat, protože se Rusko opakovaně odhodlá k dalším vojenským dobrodružství v sousedství a mnohem agresivnějším hybridním operacím vůči aliančním zemím.
Válka NATO-Rusko
Nejnebezpečnějším scénářem pro budoucnost Evropy a globálního uspořádání je podle expertů možnost, že válka na Ukrajině připraví půdu pro přímý vojenský konflikt mezi NATO a Ruskem. K tomu by mohlo vést několik cest.
Tou první je, že by se Aliance rozhodla zvýšit svou angažovanost na Ukrajině například pokusem o zavedení bezletové zóny nebo jinou formou přímé intervence.
Druhou je možnost, že by Rusko neúmyslně zasáhlo území některého členského státu NATO – například nepřesným zacílením nebo chybnou identifikací, což by vyvolalo protiopatření ze strany Aliance. Jak se zásoby přesně naváděné munice ruské armády ztenčují, riziko takové nehody vedoucí k neúmyslné eskalaci stoupá.
Třetí a nejděsivější cestou je vyhlídka, že má Putin širší plány daleko za hranicemi Ukrajiny. Pokud ruské síly učiní na Ukrajině rychlý pokrok a dosáhnou účinné kontroly nad zemí, Putin může obrátit svou pozornost ke státům, po kterých prahne v rámci své touhy znovu vytvořit sféru vlivu někdejšího Sovětského svazu.
Zjevnými kandidáty na test odhodlání NATO bránit společně všechny členy by pak byly podle expertů především pobaltské státy.
