Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvS vysokou inflací Budinský v prvních měsících letošního roku spolu s ostatními analytiky počítal. Vysoká je podle něj hlavně meziměsíční inflace. Ceny se mezi prosincem roku 2021 a lednem letošního roku zvedly o 4,4 procenta. Česká národní banka z jeho pohledu správně zvýšila úrokové sazby, je ale otázkou, jestli to bude mít ve finále takovou účinnost.
„Já osobně bych úrokové sazby v této situaci navyšoval také. Byl bych ale pro méně razantnější růst. Proti ostatním členům bankovní rady bych zároveň pro nárůst úrokových sazeb centrální banky hlasoval o něco dříve. Česká národní banka trochu zaspala,“ řekl v Rozstřelu Budinský.
Akademik se obává hlavně dopadů vyšších sazeb na domácnosti. Kromě vyšších úrokových sazeb u hypoték totiž bojují už nyní i s rostoucími cenami energií nebo pohonných hmot. Cena ropy Brent se blíží magické hranici sta dolarů za jeden barel. Elektřina je proti počátku minulého roku na trojnásobných hodnotách a zemní plyn dokonce na čtyřnásobných.
Vyšší sazby České národní banky mají podle Budinského ale i určité klady. „Výhodou stoupajících úrokových měr je, že koruna posiluje. To je dobré pro dovoz a zároveň to působí protiinflačně. Pokud se podíváme do zahraničí, úrokové sazby brzy zvýší i ve Spojených státech. Čekám ale, že americká centrální banka nebude úrokové míry navyšovat takovým tempem jako ta česká. Navyšovat je bude určitě i Evropská centrální banka, ačkoliv to její šéfka ještě před nedávnou dobou odmítala,“ uvedl prorektor Vysoké školy finanční a správní.
Navyšování daní je nevyhnutelné
Z návrhu státního rozpočtu pro rok 2022 má Petr Budinský smíšené pocity. Pozitivní podle něj je, že státní dluh nevzroste v porovnání s minulým návrhem o tolik. Vláda ale z jeho pohledu problematiku kolem rozpočtu vyřešila tak, aby co nejvíce dostála svým předvolebním závazkům. Sám v něm však postrádá strukturální změny a volá i po vyšších daních.
Inflace vystřelila na 9,9 procenta. Je nejvyšší za téměř 24 let |
„Hledal bych pro státní rozpočet i dodatečné příjmy. Kvůli zrušení superhrubé mzdy v rozpočtu chybí asi 100 miliard ročně. Bez nich se na udržitelnou trajektorii nedostaneme. Určitě přijde čas k navyšování daní. Vláda by měla přijít s nějakou kombinací. Hovořit je možné třeba o spotřebních daních nebo o dani z nemovitosti,“ analyzoval v Rozstřelu situaci kolem fiskální politiky Budinský.
Rozpočty v letech 2023 a 2024 budou podle akademického docenta naprosto klíčové. Vláda se podle něj bude muset chovat odvážně a do rozpočtu sáhnout se strukturálními reformami.
Budinský v Rozstřelu na iDNES.cz varoval také před dynamikou dluhu, která je z jeho pohledu velmi nebezpečná. Značně podle něj rostou i náklady na jeho obsluhu.
