Rusko a Spojené státy začaly v sobotu stahovat svoje diplomaty. Moskva to zdůvodnila obavami z provokací, Washington reaguje na varování západních tajných služeb, že se ruská invaze na Ukrajinu blíží. „Situace na místě je napjatá. Evakuace pracovníků ambasády je opatření pro případ, že by se ještě zhoršila, vypukl konflikt a poté by mohlo být obtížnější lidi bezpečně a včas dopravit pryč,“ vysvětluje bezpečnostní expert a publicista Lukáš Visingr.
Zároveň jsou podle něj aktuální informace o případném útoku nejednoznačné. „Na jednu stranu Američané říkají, že útok může začít téměř kdykoli a spekuluje se o příští středě. Na stranu druhou tvrdí, že se Rusové ještě nerozhodli, zda něco takového vůbec provedou.“
Analytik Asociace pro mezinárodní otázky Michal Lebduška si myslí, že evakuace je přehnanou reakcí. „Na Ukrajině se nad rámec toho, co tam dosud probíhalo, nic významného nezměnilo. Když se podíváte do ukrajinských médií nebo na vyjádření ukrajinských představitelů, je situace klidnější. Ukrajina se samozřejmě připravuje na různé scénáře, hrozbu berou vážně, ale zároveň říkají, že se reakce nemá přehánět a invaze je nepravděpodobná.“
Podle Lebdušky není jasné, jaké informace mají k dispozici Spojené státy, ale evakuaci je třeba vnímat spíše jako preventivní krok. Kyjev již v pátek schválil evakuační plán. Další státy včetně Norska, Estonska či Austrálie vyzvaly své občany, aby území Ukrajiny opustili. Přidalo se nakonec i Česko.
Jsem si jistý, že ani jedna ze stran válku nechce. Rozdíl je ovšem ten, že Rusové jsou pravděpodobně připraveni použít sílu, aby dosáhli svých požadavků. Západ naopak není ochoten, ani schopen něco takového udělat.
Lukáš Visingrvojenský a bezpečnostní analytik a publicista
Opustil Západ spojence?
Visingr poukazuje, že evakuace ambasád, ke které se před Ruskem uchýlily Spojené státy, může mít nepříznivé dopady směrem k Ukrajině. „Vysílá to negativní signál, jelikož jim tím v podstatě říkáme, že je opouštíme.“
S tím nesouhlasí Lebduška. „Kyjev evakuaci vnímá jako paniku, přehnanou hysterii, ale nikoli jako opuštění. Ukrajina naopak v poslední době přistupuje k pomoci ze Západu velice pozitivně, což se v minulosti v takové míře nedělo.“
Visingr dodává, že Američané evakuací ambasády ruské straně v určitém ohledu nahrávají. „Moskva totiž mohla dospět k tomu, že evakuace značí, že Západ nebo dokonce Ukrajina ve skutečnosti připravuje vojenskou akci. Tato představa nemusí být úplně vymyšlená, jelikož na Ukrajině existují elementy, které by toho schopné byly.“
Mírový scénář za cenu ústupků
Oba experti se shodují, že o tom, zda vojenská invaze ze strany Ruska na Ukrajinu nastane, jasno není. „Je velmi pravděpodobné, že Rusové se v současnou chvíli pro jasný postup nerozhodli. Jistě mají několik variant, které budou realizovat podle okolností,“ říká Visingr. Zlomové podle něj bude, jak Západ zareaguje na požadavky Moskvy.
„Pokud se má situace vyřešit bez ozbrojeného konfliktu, budou muset udělat ústupky obě strany. Pro mírový scénář by musela být splněna část ruských požadavků. To nejdůležitější, o co Rusku jde, je, aby se Ukrajina nestala členem NATO a aby se na jejím území nenacházely západní vojenské jednotky a základny,“ tvrdí Visingr.
Ukrajina v současné době podle obou odborníků není pro vstup do Severoatlantické aliance způsobilá. Tato možnost není v blízkém časovém horizontu na stole. Na druhou stranu se členské státy zavázaly, že vstup Ukrajiny do NATO bude v budoucnu umožněn. „Vzhledem k tomu, že byl dán tento příslib, bylo by politicky hodně obtížné ho nyní zrušit,“ konstatuje Visingr.
Lebduška si myslí, že ustupovat Rusku správné není.
Západ by na ústupky přistupovat neměl a myslím, že z principiálních aspektů jako je možný budoucí vstup Ukrajiny do NATO ani neustoupí.
Michal Lebduškaanalytik Výzkumného centra AMO
Možné je podle Lebdušky i to, že se Rusko stáhne bez dohody se Západem. „Dokážu si představit scénář, ve kterém Rusko stáhne vojska a následně spustí propagandu, že Západ straší a oni přitom nic nedělají. K něčemu podobnému došlo loni na jaře, kdy však na hranicích byl menší počet vojsk.“
Takový průběh je podle Visingra nepravděpodobný. „Ruský seznam požadavků je maximalistický, Západ nemůže splnit všechny. Zároveň ale bude muset respektovat, že Rusko jisté obavy a přání má.“ Pokud by NATO Moskvě vyšlo vstříc, mohl by to podle Visingra Putin prodat jako diplomatické vítězství a vojska stáhnout.
Ruská mentalita je nastavena jinak. Oni si myslí, že jsou v ohrožení ze strany NATO. Tato představa není propagandou navenek, ale je skutečně hluboce zakořeněna v ruském myšlení. Ruské obavy jsou přehnané, ale nejsou úplnou fikcí.
Lukáš Visingrvojenský a bezpečnostní analytik a publicista
Postoj české vlády
Česká republika v současnou chvíli koordinuje postup s dalšími partnery z Evropské unie. Premiér Petr Fiala jednal v neděli s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem a dalšími unijními lídry o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Situaci bereme vážně, napsal předseda vlády na Twitteru.
ANALÝZA: Tři důvody, proč Rusko vpadne na Ukrajinu. A tři další, proč ne |
„Postup české vlády je správný. Ať už se to týká dovážky vojenského materiálu na nebo cesty Jana Lipavského na Ukrajinu. Stažení lidí z ambasády momentálně na místě není,“ domnívá se Lebduška. Podle Visingra existují rozumné bezpečnostní důvody, proč evakuovat českou ambasádu již nyní, ale jde podle něj především o politické rozhodnutí.
„Rád bych se mýlil, ale obávám se, že k situaci dojde a vyhrotí se,” míní k invazi ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Česká armáda se podle něj do potenciálních bojů nezapojí. Republika bude Ukrajinu podporovat jinými způsoby.
