Výjimkou není ani soubor pozdně gotických obrazů zobrazujících legendu o nalezení ostatků sv. Kříže.
Čtyři deskové oltářní obrazy vynikajícího německého malíře Bernarda Strigela z roku 1510 patří na zámku k nejvzácnějším a nejcennějším předmětům. Staly se dokonce exponátem měsíce prosince.
Autor patří k malířům, jejichž díla obdivují návštěvníci v galeriích celého světa. V Česku jsou však k vidění pouze na zámku v Kynžvartu a v zámecké kapli na Zákupech, kde je vystaven obraz Ukřižování.
Obrazy byly součástí oltáře, zobrazují legendu o nalezení ostatků svatého Kříže. Hlavními postavami legendy jsou císařovna Helena a její syn, císař Konstantin.
Na větších deskách je zachycen císař Konstantin vcházející kajícně s křížem na bedrech do bran Jeruzaléma a císař ve slavnostním průvodu městem.
„Celý soubor těchto obrazů je možné spatřit během prohlídky Zámeckých interiérů Metternichů na státním zámku Kynžvart, a to v letošním roce během návštěvnické sezony 2022,“ uvedl kynžvartský kastelán Ondřej Cink.
Zámek ale nenabízí jen díla Bernarda Strigela, k vidění jsou i cenné umělecké skvosty Antonia Canovy, kolekce antických mincí, daguerrotypií, grafik a zbraní.
Na zámku se nachází třetí největší egyptologická sbírka v České republice. Významná je v evropském kontextu kynžvartská knihovna se sbírkou rukopisů.
Oblíbeným cílem návštěvníků je i kabinet kuriozit. Součástí sbírek je movitá národní kulturní památka Kynžvartská daguerrotypie, která je zapsána mezi movité památky UNESCO do registru Paměť světa.
K prohlídce láká také unikátní zámecký park.
