Do České republiky v sobotu ráno dorazila první zásilka vakcíny proti covid-19. Jde o asi 9 750 dávek, informovala horlivě média již loni 26. prosince. První dávky dostala Fakultní nemocnice Motol, odkud zamířily do dalších tří pražských nemocnic. Zbytek převzali ve Fakultní nemocnici Brno, z té vyrazila část do Fakultní nemocnice u svaté Anny.
Tehdy příjezd vakcín sledovala s napětím všechna česká média, ale i veřejnost. První dávku tehdy 27. prosince dostal expremiér Andrej Babiš a válečná veteránka Emilie Řepíková v Ústřední vojenské nemocnici v Praze.
Ministerstvo zdravotnictví letos poté 15. ledna spustilo registraci pro lidi nad 80 let. O 11 dní později se mohli registrovat rovněž zdravotníci. Jenže hned první skupina měla problém se vůbec k očkování přihlásit. Ráno ihned po spuštění kvůli obrovskému zájmu nefungoval registr správně a nebylo se možné k očkování vůbec registrovat. Několik minut po osmé spadl i celý web ministerstva zdravotnictví.
REGISTRACE: Piny rozesílá rezervační systém postupně. V tuto chvíli je ve frontě více než 40 000 sms. Operátoři je rozesílají rychlostí 20 SMS za vteřinu. Řešíme další navýšení kapacity.
Mezitím proběhlo také několik kauz, kdy novináři poukázali na to, že například ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeněk Kabátek se nechal přednostně očkovat. Nebyl však sám.
Postupně se začala vynořovat další jména lidí, kteří na očkování ještě neměli nárok. Mezi nimi také restauratér Zdeněk Pohlreich dostal v pražské Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) vakcínu proti koronaviru, ačkoli nepatřil k lidem s přednostním nárokem na očkování. Podle nemocnice nicméně obdržel jako náhradník jednu ze zbytkových dávek, pro které by jinak nebylo uplatnění.
Přednostní očkování či zmatená distribuce
Přednostně dostal vakcínu také krajský radní pro zdravotnictví v Hradci Králové Zdeněk Fink. Bývalý primátor Hradce Králové a lékař Fink nechal aplikovat vakcínu v nemocnici ve Dvoře Králové nad Labem nejen sobě, ale i manželce.
V polovině ledna z funkce ředitel Státního zdravotního ústavu (SZÚ) odstoupil Pavel Březovský, a to kvůli informacím, že se v ústavu očkovali vedle zaměstnanců i jejich příbuzní.
Kvůli předbíhání úředníků při očkování skončil šéf zdravotního ústavu |
Problém nebyl jen v předbíhání, ale i v nedostatku vakcín a v mnohdy zmatené distribuci. Výrobci do 17. února dodali do Česka až 577 130 dávek vakcíny. Tehdy však některé nemocnice si ukládaly vakcíny, aby měly i na druhou dávku očkování. Exministr zdravotnictví Jan Blatný k tomu tehdy řekl, že to není podle doporučení ministerstva. Na začátku očkování navíc ministerstvo zdravotnictví řešilo to, že nemocnice naočkované dávky nehlásí do informačních systémů včas.
Nyní vidíme světlo na konci tunelu
V únoru rovněž došlo k výpadkům dodávek dalších vakcín. Na konci ledna však ministerstvo zdravotnictví spustilo přednostní očkování pro učitele. Na začátku března pak přišla na řadu skupina 70+, o měsíc později přišli na řadu pracovníci sociálních služeb.
Na začátku března exministr zdravotnictví Adam Vojtěch na Twitteru napsal: „Prožili jsme těžký rok. A během něj ušli obrovský kus cesty. Museli jsme začít nosit roušky a přizpůsobit se opatřením. Zvedla se solidarita. Covid prověřil naše zdravotnictví. Nyní vidíme světlo na konci tunelu. Tím je vakcína. Jsme unavení, ale vydržme a mysleme na lepší zítřky.“
Světlo se zalíbilo. Zmínil ho třeba šéf lékařské komory Milan Kubek. „Protože ty antikampaně odpíračů, ty už tady na internetu běží dávno, a skutečně ta vakcína je světlo na konci tunelu,“ řekl pro Lidovky.cz.
Epidemiolog Roman Prymula v Interview ČT24 rovněž řekl, že vidí pomyslné světlo na konci tunelu. To podle jeho slov mělo nastat v polovině letošního roku.
Vojtěch však již od 20. prosince ohledně světla na konci tunelu byl trochu skeptičtější. „Neodvážím se mluvit o konci. Máme očkování, máme jistou léčbu, zkušenosti, výzkum, data. Tak jsme snad částečně pokročili, ale ve světě virů nechci být předčasný optimista,“ řekl v rozhovoru pro MF DNES.
Očkování se naplno rozjelo v Česku v červnu, a to když byla spuštěna možnost registrace pro všechny. Po celé republice začala otevírat také očkovací centra. To největší bylo v O2 universu v Praze, kde zvládli naočkovat až 7 tisíc lidí za den.
Otevření největšího očkovací centra v Česku se odkládá z dubna na květen |
V červenci předseda vlády a ministr zdravotnictví otevřeli v Praze mobilní očkovací centra, která umožňovala vakcinaci bez předchozí registrace. To mělo přilákat další zájemce o očkování, kterých postupně ubývalo.
Vláda dokonce přišla s loterií, ve které očkovaný v jednom z centrů bez registrace v Praze mohl vyhrát chytrý telefon či tenisky. Jak již redakce iDNES.cz upozornila dříve, ministerstvo zdravotnictví za loterii utratilo 300 tisíc korun, avšak příliš vliv na příliv nových zájemců o očkování nemělo.
S koncem léta začalo zájemců o očkování prudce ubývat. Ministerstvo zdravotnictví připravilo několik kampaní. Ty však příliš velký vliv na nové zájemce o očkování neměly.
Posilovací dávky a očkování dětí
„Počet podaných dávek vakcíny proti covidu-19 týdně klesl od poloviny července na méně než pětinu,“ psala média na začátku září. Menší zájem měli v té době senioři i děti do 18 let.
Od 20. září poté ministerstvo zdravotnictví rozhodlo, že avizovaná „tečka“ za epidemií nebude jen tak, a zavedlo posilovací dávky. „Posilovací dávku bude možné podat už po 6 měsících od druhé dávky (u vakcíny Janssenu od první),“ upozorňovalo ministerstvo 18. října.
Jenže s nástupem posilovací dávky padal současně zájem o první vakcinaci. V té době mohli například lidé do kina či restaurace s testem. Nakonec však vláda rozhodla pro razantnější opatření. Od 22. listopadu mohou lidé do posilovny, restaurace, kina či na kulturní a sportovní akce pouze po prodělání nemoci či očkování. „Inspirovali jsme se v Bavorsku, není to úplně ten bavorský model,“ kometoval tehdy rozhodnutí expremiér Babiš.
Covidový omikron bude dominovat v lednu či únoru, může prolomit imunitu |
Pak začalo zkracování lhůt pro další dávky. Na konci listopadu poté vláda schválila, že lidé, kteří dovršili věk 60 let a rizikové osoby, například chroničtí pacienti, mohli jít na posilovací dávku již po 5 měsících.
Nedávno, tedy 13. prosince se také spustilo očkování malých dětí. Ještě v červnu letošního roku však exministr zdravotnictví Adam Vojtěch v rozhovoru pro deník Právo řekl: „Pro nejmenší děti vakcína určitě nebude, ani podle odborníků není na stole očkovat děti do dvanácti let.“ To se však změnilo, nyní je možné očkování pro děti od pěti let.
DATA. Dnes, krátce před 10, jsme otevřeli registrace na 3. dávku pro věkovou skupinu 45-54. Od té doby se přihlásilo 66 541 lidí. Celkem se dnes na očkování registrovalo 81 600 zájemců.
Odstupující vláda však také na svém konci schválila vyhlášku, která od března nařizuje povinnost očkování pro vybrané profesní skupiny a pro lidi 60+. Nový ministr zdravotnictví Vlastimil Válek však v prosinci řekl, že vyhláška projde změnou.
Určitě tam ale nebude věková hranice
Nejpozději v půlce února chce také představit novelizaci vyhlášky o povinném očkování. „Je potřeba vyhlášku novelizovat. První důvod a tady jako lékař mám určitou výhodu z toho, co učíme studenty, je rychlost mutace viru. Musíme dbát na data, která máme z omikronu. Druhá věc je, že povinné očkování je naprostý průlom do technické metodiky očkování WHO. Tady bude potřeba názor z EU, jak by se u dospělé populace očkovalo,“ řekl Válek v Partii.
Rovněž naznačil, jak by se mohla změnit pravidla stávající vyhlášky. U profesních skupin bude chtít uznávat určitou hladinu protilátek. „Dovedu si představit, že pokud omikron totálně nezmění pravidla, což delta udělala, tak takto budeme postupovat. Určitě tam ale nebude věková hranice, to je špatně určený mandatorní údaj, který není vhodný,“ doplnil.
29. prosince 2021 |
