Návštěvník si při vstupu do muzea může do svého chytrého telefonu nahrát speciální aplikaci, nebo si u pokladny půjčit tablet. Díky tomu si pak u jednotlivých exponátů přehraje digitální obsah.
„Stačí namířit tablet nebo mobil na informační plachty a na obrazovce se objeví další informace o daném voze. Takže prostřednictvím displeje nahlédnete třeba do interiéru vozu. V animaci uvidíte, jak funguje motor,“ objasňuje David Mařák z firmy Profure Technologies, která pro muzeum takzvanou rozšířenou realitu připravovala.
„Jde o to, že Tatra má velmi bohatou historii i archivy a toho obsahu se do samotného muzea tolik nevejde, moderní aplikace to ale umožňují,“ doplnil.
Podle vedoucího nového muzea Lukáše Filipa je díky tomu expozice v rámci České republiky jedinečná. „Rozšířená realita se už v muzeích v Česku používá, ale nikde ne v tak velkém měřítku,“ podotkl Filip.
Příprava a vývoj aplikace trvaly zhruba rok, na obsahu se výrazně podíleli i odborníci z kopřivnické automobilky.
Mezi nimi byl i ředitel výzkumu a vývoje Radomír Smolka, podle nějž dělá rozšířená realita muzeum atraktivním zejména pro mladou generaci.
„Mladí lidé jsou zvyklí pracovat s moderními technologiemi, rozšířená realita je pro ně atraktivní. Ukáže jim do hloubky, jak to celé funguje. Pro nás je to možnost, jak mladé nalákat k technickým oborům. I to je jeden z cílů muzea,“ uvedl Smolka.
Tatrovky Hanzelky a Zikmunda zase spolu. Modrou zachránil monsieur Dakar |
Expozice čítá celkem osmdesát vozů a podvozků plus dvě desítky motorů a dalších exponátů. „Zachycujeme vývoj od samotných počátků, od kočárů až po dnešní modely. Jsou zde různé tematické celky, například hasičská auta, vojenská technika, závodní a expediční speciály. Nechybí nejznámější typy vozů jako jsou Tatra 111, 138, 148, 805, 815, 813,“ přiblížil Lukáš Filip.
Uvedl také, že do jara příštího roku bude pokračovat i práce na rozšířené realitě. „Ta zatím nefunguje u všech exponátů, postupně ji chceme doplňovat. Archivy Tatry k tomu nabízejí další velké množství zajímavých materiálů,“ doplnil Filip.
Na vzniku muzea se společně podílely Moravskoslezský kraj, Tatra Kopřivnice a město Kopřivnice. „Celkem jeho vznik stál 171,1 milionu korun, přičemž 105 milionů pokryly peníze z evropských fondů, šest milionů přispěl stát a zbytek šel z krajského rozpočtu,“ uvedl náměstek hejtmana pro oblast kultury a památkové péče Lukáš Curylo.
Kopřivnice spojuje několik muzeí
Společnost Tatra Trucks dodala pro muzeum exponáty, přičemž velká část historických vozů pochází ze sbírky, kterou automobilka před pěti lety odkoupila od sběratele Jiřího Hlacha.
„Vznikem muzea jsme splnili slib, který jsme Jiřímu Hlachovi dali, že se jeho vozy dočkají důstojného zázemí,“ řekl jeden z hlavních akcionářů Tatra Trucks René Matera.
V sousedství muzea se nachází i nově postavený depozitář pro vlak Slovenská strela, který prošel v minulých letech nákladnou renovací. Ve městě navíc funguje i původní Technické muzeum Tatra, které se nyní soustřeďuje na osobní automobily, či Muzeum Fojtství se sbírkou kočárů, s nimiž v polovině 19. století začala v Kopřivnici tradice výroby silničních vozidel.
Muzea se tak budou navzájem doplňovat a bude možné zakoupit do nich společné vstupné. „Nyní jsme začali jednat i o dalším osudu Technického muzea Tatra. To nyní provozuje město a bude potřebovat rekonstrukci. Chceme, aby i ono bylo dostatečně atraktivním cílem, protože nyní je jasné, že hlavním lákadlem bude nové muzeum,“ podotkl Curylo.
