Před nákupním centrem v Minsku se už několik týdnů shromažďují hloučky migrantů se zásobami nacpanými krosnami a spacími pytli, kteří se připravují na cestu k východním hranicím EU. Mnozí z nich utíkají před chudobou či některým z konfliktů na Blízkém východě, v Asii nebo Africe.
Mezi utečenci jsou zejména Iráčané. Místní kvůli nim začali této části města přezdívat „Malý Bagdád“. Za lepším životem se vydal i sedmadvacetiletý Osho s manželkou Soz, jejichž rodné město Džalawla zažilo těžké boje mezi kurdskými silami a stoupenci Islámského státu.
„Moje město zničili teroristé a všichni moji přátele jsou mrtví,“ říká Osho. „Nemůžeme se vrátit a nemůžeme zůstat v Minsku. Nemáme jinou možnost než překročit hranice,“ přitakává šestadvacetiletá Soz. Pokud se to manželům podaří, chtějí se jednou usadit v Německu.
Podle listu The Times před nákupním centrem pravidelně postávají muži v civilu, kteří jsou zřejmě zodpovědní za organizaci dopravy na hranice.
Osho a Soz už za sebou mají jeden neúspěšný pokus o jejich překonání. Na polských hranicích je muži v uniformách, které považovali za běloruské policisty, nahnali z jednoho autobusu do druhého a odvezli k Litvě. „Neměli jsme dost jídla ani pití, byla tam hrozná zima,“ líčí Soz.
 |
Při překonávání hranic v posledních týdnech zemřelo již deset migrantů. Někteří utečenci popsali, že je napadají jak běloruští, tak polští pohraničníci. Běloruská hraniční stráž údajně migrantům střílela nad hlavami s cílem nahnat je zpět k plotu a zamezit jim v návratu do Minsku.
EU viní režim běloruského autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka z toho, že láká migranty do své země a pak je posílá k hranicím unie s cílem pomstít se jí za sankce, které uvalila na jeho vládu kvůli porušování lidských práv. Minsk podobná obvinění odmítá.
Režim na migrantech vydělává
Podle listu Spiegel většina migrantů pašerákům za letenky, vízum a ubytování zaplatí tři tisíce dolarů (66 tisíc korun). Mnohé z nich pašeráci umístí do hotelů kontrolovaných Lukašenkovou administrativou. „Režim na tom kromě tlaku na EU vydělá i finančně,“ domnívá se analytik deníku.
Uprchlíci ale nemohou zůstat v hotelích dlouho. Pokud se do EU nedostanou během prvních dnů po příjezdu, musí si najít jiné ubytování. Někteří spí ve stanech v místních parcích - často s malými dětmi. Teploty mají přitom tento týden klesnout až k minus čtyřem stupňům Celsia.
„Buď zaplatíte požadovanou cenu, nebo vám řeknou, ať se vrátíte do lesa,“ říká třiadvacetiletý Iráčan Ali. Ubytování podle něj stojí pro arabsky vyhlížející nocležníky dvojnásobek. Noc v hotelu vyjde na 80 dolarů (1 700 korun), přespání na společném pokoji v hostelu stojí čtvrtinu.
Hotel Sputnik hlásí plno, stejně tak Crown Plaza v centru města. „Příliv zákazníků je vítaná změna. Během pandemie tu nikdo nebyl, ale nyní máme plno. Je to dobré pro obchod,“ líčí recepční ze Sputniku Anna.
Také prodejci mobilů a operátoři mají radost a do výloh dávají cedule v arabštině, že mají vše potřebné. Jásají i taxikáři. Sergej si účtuje za cestu do tři sta kilometrů vzdáleného příhraničního Grodna 150 dolarů (3 300 korun). „Tento měsíc vydělávám více než v předchozím půl roce,“ líčí.
Mnoha místním se ale současná situace podle listu The Moscow Times nelíbí. „Minsk se úplně změnil,“ popsala Anna, servírka pracující v restauraci. „Je to, jako bychom už nežili v Minsku. Je to zvláštní,“ dodala.
Blíží se mrazy, lidé začínají být nemocní
Alena Čechovičová z běloruské lidskoprávní organizace Human Constanta varovala, že se blíží „humanitární katastrofa“. „Počasí bylo dosud poměrné mírné, ale blíží se mrazy. Stále většímu počtu uprchlíků docházejí peníze, vypršela jim krátkodobá víza a začínají být nemocní,“ říká.
Prodavačka z obchodu s oděvy ve zmíněném nákupním středisku popsala, že migranti chodí nakupovat teplé oblečení. „Jsou zdvořilí. Scény lidí, kteří se snaží překonat plot na hranicích mě ale rozzlobily. Nevím, co se děje v jejich zemích, ani před čím utíkají, ale chovají se jako divoši,“ říká.
Na migraci už nestačíme, hlásí Polsko a další státy. Zvažují pomoc NATO |
Jeden z utečenců z Afghánistánu však agentuře Reuters popsal, že běloruští pohraničníci rozdali migrantům kleště a násilím je nutili k tomu, aby s nimi stříhali plot z žiletkového drátu na polských hranicích.
Ali byl v „lese“, jak migranti hranicím s Polskem přezdívají, už čtyřikrát. Pokaždé se vrátil do Minsku. Při posledním pokusu ho zadrželi polští vojáci a vrátili zpět za hranice. Běloruským pohraničníkům ale musel údajně zaplatit v přepočtu dva tisíce korun, aby ho nenutili k opětovnému zdolávání plotu. „Zachází s námi jako s fotbalovým míčem,“ líčí muž.
Letecké trasy do Běloruska se zavírají
Humanitární organizace odhadují, že v Bělorusku je nyní patnáct až dvacet tisíc migrantů. Ještě začátkem minulého týdne na letiště v Minsku denně proudili další, mimo jiné z Bagdádu, Istanbulu, Dubaje či Damašku.
Běloruská letecká společnost Belavia nicméně v pátek oznámila, že na žádost Ankary přestává přepravovat na palubě svých letadel Iráčany, Syřany a Jemence z Turecka. Turecké úřady poté informovaly o tom, že vydaly zákaz prodávat letenky do Běloruska občanům těchto zemí.
Pokud Lukašenko utáhne kohout, změní to vztahy mezi zeměmi, řekl Putin |
V pondělí Belavia uvedla, že do Minsku okamžitou platností přestává z Dubaje přepravovat občany Afghánistánu, Sýrie, Jemenu a Iráku. Učinila tak na základě nedělního rozhodnutí úřadů Spojených arabských emirátů.
Také Bagdád zastavil přímé letecké spojení z Iráku do Běloruska, a to s cílem „ochránit Iráčany před gangy obchodujícími s lidmi“. Server Euractiv v pondělí informoval, že irácká vláda na čtvrtek 18. listopadu organizuje pro své občany „uvízlé“ v Bělorusku repatriační let.
Návrat do vlasti bude podle Bagdádu „na dobrovolné bázi“, na hranicích s Polskem podle něj „uvázlo“ nejméně 571 Iráčanů.
