Máte syna, který chodí do páté třídy, a také dvouletou holčičku. Je pro vás mateřství náročné?
Není. Je to v podstatě přirozená věc a poslání každé ženy. To víte, že jsem občas unavená, naštvaná a hysterická. Ale zároveň jsem za všechno neskonale vděčná.
Jste odbornicí na multitasking?
Ne. Věci se dějí tak, jak mají. Člověk musí do všeho zvolna proplout.
Letos jsou to už dva roky, co nás opustil Karel Gott. Připadá vám, že čas utíká rychle?
Mně ty dva roky utekly opravdu velmi rychle. Amálka roste jako z vody a vidím na ní, jak ten čas rychle letí. Byť to samozřejmě my sami na svém věku nepociťujeme, na dětech to člověk vidí nejvíc, jak se říká. Já se asi i s ohledem na věk a různé životní události snažím užít si každého dne opravdu naplno.
Až se někdy sama sebe ptám, proč ten život tak rychle letí. Jestli bychom neměli všichni v některých ohledem zklidnit a zpomalit, protože, jak se říká, nic není staršího než dnešní ráno, které se už nikdy nebude opakovat a nikdy se nevrátí. Snažím se každý den, ať plyne jakkoli rychle, prožít v lásce a ve štěstí.
Naučil vás Karel Gott něco v životě vnímat jinak?
Já bych neřekla vnímat jinak. Ale my dva jsme si v podstatě lidsky tak dobře sedli, že jsme mnohé věci v životě vnímali podobně. Byť on byl o dvě generace starší než já a měl úplně jiné životní zkušenosti. Řekla bych, že tak, jako si on vážil života, práce a svých příznivců, tak já si dnes vážím toho, kam jsem se díky němu mohla dostat a kde dnes jsem. A že mám zdravou, šťastnou rodinu a že tu můžu být, volně dýchat a všichni jsme zdraví. To je asi pro mě to úplně nejdůležitější.
Budete v budoucnu pečovat i o mistrův odkaz?
To je všechno otázka budoucích dnů, týdnů, měsíců, roků. Na to asi není možné okamžitě odpovědět. Ivanka pochopitelně plánuje projekty spojené s odkazem na Karla, na kterých se díkybohu mohu podílet. Uvidíme, co ještě bude. Zatím si užívám to, co je teď.
Gottova mluvčí porodila, miminko má střední jméno po zpěvákovi |
Jak vzpomínáte na seznámení s Karlem Gottem?
To už je tak dlouhá doba… Je to bezmála dvacet let, kdy jsme se poprvé viděli. Byl to člověk, který v každém, kdo se s ním mohl setkat a blíže ho poznat, zanechal poměrně hlubokou stopu, na kterou se nezapomíná. Já si to setkání pamatuji samozřejmě velmi dobře. Myslím si, že každý, kdo věděl, že se setká s Karlem Gottem, byl značně nervózní.
Stejně tak jsem byla i já. Ale když jsme později měli možnost se blíže potkávat, ten vztah se samozřejmě posunul někam dál. Nicméně vždycky jsem k němu chovala a budu chovat takovou přirozenou úctu, kterou v ostatních lidech vzbuzoval. Byl to člověk, na kterého se nezapomíná.
Aneta Stolzová a Karel Gott (Ceny Mistr zábavního umění, Divadlo Perštýn, Praha, 14. října 2018)
Udělala jste si za všechna ta pracovně společně strávená léta obrázek o české kultuře?
Na českou kulturu jsem vždycky nahlížela dobře, s obdivem a respektem. Pokud bych mluvila o hudební branži, kam jsem měla možnost nahlédnout trošku víc, tak si myslím, že česká hudební scéna se nemá rozhodně za co stydět. (smích)
Zapotila jste se někdy, abyste udržela bulvár v jistých mantinelech?
Já bych řekla, že člověk, který choval úctu ke Karlu Gottovi, měl ty přirozené mantinely v sobě sám. Já tu nejsem od toho, abych někoho držela v mantinelech. Pevně věřím, že každý má hlavu na správném místě, a i bulvár, který nevnímám a priori negativně, si musí své chování a jednání obhájit. A to zejména sám před sebou.
Ivana se musela tajně plížit do domu, prozradila mluvčí Karla Gotta |
Co nyní plánujete? Máte něco, co byste si kariérně ještě chtěla splnit?
Slovo kariéra nemám úplně ráda. Vrchol mé pracovní dráhy byl právě u Karla Gotta. Kdo ví, co přijde dál? Nikdy ani bůh neví, co se chystá. Takže otázka je v tom pracovním směru, kam mě to ještě zavane. Co se týká mých osobních cílů a přání, mám krásnou a zdravou rodinu, která je pro mě nejdůležitější.
Starám se o blaho a zdraví nás všech. Jsem taková ta žena, která vaří, peče, žehlí, smaží, stará se o zahradu a pěstuje všechny možné bylinky a produkty, abychom měli takové malé ekologické zemědělství i doma. To jsou teď moje hlavní priority – soukromý život.
Říká se, že vše se takzvaně rozsekne po dětech. Bylo to tak i u vás? Řekla jste si, že jste na světě proto, abyste byla dobrou mámou?
Ano. Nicméně v podstatě i jakási moje přirozená výchova byla mým vzorem. Spoustu věcí jsem zažila v dětství, doma. Ne nadarmo se říká, že člověk přejímá vzory, které zažil ve vlastní rodině. Ty byly tak dokonalé, že se přirozeně snažím následovat je a aplikovat některé věci na svoje děti. Ne vždy se mi to daří.
12. října 2019 |
