Britská vláda tak reaguje na prudký růst cen plynu, který ohrožuje hlavně menší dodavatelské firmy. Výrazně dražší energie znemožňují poskytovatelům dodat je za ceny, které si s odběrateli dříve ujednali. Některým podnikům tak hrozí krach.
Problém je, že zákazníky od krachujících firem nebude kvůli vysokým cenám chtít převzít konkurence. Úvěry vláda zamýšlí právě proto, aby se společnostem vyplatilo přijímat nové klienty.
Velkoobchodní cena plynu se od ledna zvýšila o 250 procent. Z části se v tomto růstu odráží fakt, že zásoby zemního plynu v Evropě klesly po loňské dlouhé a chladné zimě. Tlak na ceny vyvolaly rovněž asijské státy, které také čelily chladnému počasí.
“Plynu je málo, uhlí je málo a obnovitelné zdroje si moc dobře nevedou, tak proto jsme v téhle bláznivé situaci,“ shrnul Dale Hazelton, analytik energetické poradenské společnosti Wood Mackenzie.
Nekonečné zdražování elektřiny. Ceny ohrožují odběratele i ekonomiku. Kdy se zastaví? |
Plynové zásobníky v Evropě jsou nyní naplněné méně, než bývá v tomto období běžné. „Pomaleji se doplňují mimo jiné i kvůli tomu, že okamžitá cena a ceny pro dodávky na další měsíce se téměř neliší. Zemního plynu navíc přichází do Evropy relativně málo, přetahuje se o dodávky zkapalněného plynu LNG s Asií, Gazprom navíc tlačí na zprovoznění plynovodu Nord Stream 2,“ vysvětlil pro MF DNES hlavní ekonom ČEZ Pavel Řežábek.
Obavy zvyšuje blížící se zima a skutečnost, že se kontinent kvůli odstávce tradičních zdrojů tepla i elektřiny stává stále více závislý na vrtošivém počasí pohánějícím solární a větrné elektrárny.
„Může to být opravdu ošklivé, pokud rychle nezareagujeme a nezaplníme plynové zásobníky do posledního místa,“ řekl agentuře Bloomberg šéf italské energetické společnosti Snam Marco Alvera. „Týden bez elektřiny se dá vydržet, ale týden bez plynu ne,“ dodal.
Poptávka po energiích v Evropě, USA i Asii roste s tím, jak firmy reagují na postcovidové oživení a snaží se navýšit produkci. To tlačí na ceny, které současně se zdražováním materiálu i zboží zvyšují náklady podniků i výdaje domácností.
Jižní státy dají lidem na energii miliardy
Některé státy už proto přijímají opatření, která by až trojnásobně vyšší ceny energií kompenzovala spotřebitelům. Francie minulý týden oznámila, že rozdá na pomoc chudým domácnostem asi 580 milionů eur (14,7 miliardy korun) nad rámec pomoci, kterou jim na účty za energie poskytuje dlouhodobě. Podpůrná opatření připravily i vlády v Řecku a ve Španělsku.
A právě v této čím dál obtížnější situaci se nyní Británie snaží řešit svůj problém s hrozícím krachem dodavatelských firem. „Musíme se pokusit to vyřešit co nejrychleji. Zajistit, abychom měli zásoby, které chceme, a zajistit, abychom nedopustili krach společností, na které spoléháme,“ uvedl britský premiér Boris Johnson.
Nicméně i peníze, které chtějí vlády na pomoc použít se musí „někde“ vzít. Podle odborníků je tak potřeba začít otevřeně hovořit o tom, že přechod na nové zdroje energie zdaleka nebude zadarmo.
„Bude to drahé pro spotřebitele, bude to drahé pro velkoodběratele,“ řekl Bloombergu bývalý šéf britského regulačního úřadu Ofgem Dermot Nolan. „Ceny elektřiny i plynu budou vyšší než by asi kdokoli chtěl,“ dodal.
Zdražování potká i Česko
Na pozoru musí být i Češi. Ministerstvo průmyslu a obchodu kvůli možnému zdražování začalo hledat řešení pro zmírnění dopadů růstu cen energií pro domácnosti s nižšími příjmy. „V tuto chvíli jsem v kontaktu s některými evropskými zeměmi, které se vydaly touto cestou. Hledáme optimální model. Pro domácnosti hledáme vhodnou formu dotace. Během několika dnů bude koncept připraven a představen,“ uvedl Havlíček.
Dotace na podporované zdroje energie z českého státního rozpočtu má příští rok činit 27 miliard korun, tedy stejně jako letos. Původní návrh rozpočtu pro příští rok počítal s 20 miliardami korun, později s 23 miliardami korun. Havlíček navýšení zdůvodnil snahou pomoci podnikatelům a firmám vyrovnat se s rostoucími cenami energií.
Analytici odhadují, že ceny energií pro české domácnosti porostou v následujících měsících nejen u elektřiny a plynu, ale například také u uhlí. U elektřiny a plynu očekávají nejpozději na podzim kvůli vysokým velkoobchodním cenám růst cen u nezafixovaných produktů řádově až o 20 procent, což může znamenat, že lidé si připlatí až tisíce korun.
Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda uvedl, že situaci na trhu ovlivní evropská politika, mimo jiné evropská zelená dohoda (Green Deal). „Evropská komise v balíčku, který navrhuje od července, uvádí, že v důsledku těchto politik by mohla padnout do energetické chudoby třetina obyvatel EU, tj. přes sto milionů lidí. V Česku by se tak mohlo jednat až o 3,5 milionu lidí,“ dodal.
