„Muzeum je unikátní v tom, že budov, v nichž Komenský působil, se u nás v původní autentické podobě zachovalo jen velmi málo. A toto je jedna z nich,“ uvedl náměstek hejtmana pro oblast kultury a památkové péče Lukáš Curylo.
Národní kulturní památka, jíž bratrský sbor ve Fulneku je, ale byla ve velmi špatném stavu. Proto přípravě nové muzejní expozice musela předcházet kompletní rekonstrukce objektu.
„Když jsme uvažovali nad koncepcí a přemýšleli, co bude zlatým hřebem celého muzea, došlo nám, že to bude samotná budova. Snažili jsme se proto zachovat čistotu interiéru, aby návštěvník mohl objekt navnímat,“ doplnil ředitel Muzea Komenského Zdeněk Orlita.
Komenský na startu své kariéry
Zcela novým způsobem je pojata i samotná expozice. „Většina muzeí zobrazuje Komenského jako zralou osobnost, my jsme se však zaměřili na období, kdy Komenský ve Fulneku působil, tedy v letech v 1618 až 1621, na prahu své kariéry,“ vysvětlil Orlita.
Do města přišel Komenský ve svých 26 letech jako začínají kněz a učitel Jednoty bratrské. „Zde potkal svou první ženu a narodily se mu tady první dvě děti. Přichází s velkými plány a nadějemi, během tří a půl let se ale vše změní a z Komenského se stává psanec a exulant,“ přiblížil Orlita, proč expozice dostala název Na prahu bouře.
„Fulnek je tak jedním z klíčových míst jeho života, která z něj pomohla vytvarovat významnou evropskou osobnost,“ podotkl ředitel muzea. Během pobytu ve městě Komenský například začal připravovat své dílo Labyrint světa a ráj srdce nebo mapu Moravy.
Muzeum sází na moderní technologie. „V expozici jsou instalovány dotykové multimediální informační kiosky nabízející třeba dabing dobových pramenů. V těchto unikátních prostorách uslyší také dobový zpěv. Připravena je animovaná projekce dobových letáků z doby pobytu Komenského ve Fulneku na klenbu kaple. “ doplnil Orlita.
„Jsem nadšený. Byl jsem v těchto prostorách už jako mladý, prezentace Komenského tehdy byla šedá až deprimující, nezajímavá, můj dnešní dojem je úplně jiný,“ zhodnotil nové muzeum fulnecký starosta Zdeněk Ertelt. Rekonstrukce budovy sboru a vybudování nového muzea stálo 41 milionů korun, z toho 26 milionů byla evropská dotace.
