Navzdory zažívacím trablům si Kvitová na generálce na grandslamové US Open poradila s Američankou Keysovou, Ruskou Kuděrmětovovou a naposledy i s Džabúrovou.
Češky oslňují v Cincinnati. Čtvrtfinále s Plíškovu, Krejčíkovou a KvitovouZpravodajství z osmifinále |
Všechny navíc zkrotila výsledkem 2:0.
„Čím je zápas delší, tím je to pro mě horší. Jsem ráda, že vyhrávám i v takovém stavu, každý zápas byl navíc jiný, takže je to tady takový dobrý trénink. Ale že bych se cítila nějak skvěle, to se říct nedá,“ přiznala po výhře nad nebezpečnou Tunisankou.
S postupem času se tedy váš stav nelepší?
Doufala jsem, že už to bude v pohodě. Možná je to o trošku lepší, ale furt žádný zázrak. Ale jestli se to bude zlepšovat takhle pomaličku, tak to určitě jednou dobré bude. (smích)
Minimálně výsledkově to ale zatím dobré je.
Když se mi daří takhle vyhrávat, tak to snáším trošku líp. Ale když jdu hrát zápas a vím, jak mi je blbě, tak to úplně dobré není. Na druhou stranu zase hraju tenis víc uvolněněji. Takže všechno zlé je pro něco dobré.
Jak je pro vás i v kontextu těchto potíží povzbudivé vítězství nad Džabúrovou, která s 33 výhrami patří k nejlepším tenistkám roku?
Má skvělou formu, porazila výborné hráčky. Věděla jsem, že musím hrát rychle, aby nestíhala svoje vychytávky, kraťásky a čopíčky. Pár jich sice zahrála, ale pak na ně neměla čas, tak s nimi přestala. Což pro mě bylo fajn, protože běhat furt dopředu a dozadu by nebylo ideální.
Takže jste měla od začátku v úmyslu tlačit na ni returnem, kterým jste častokrát výměnu hned ukončovala?
Return byl ode mě možná trošku lepší než podání. No, i když… Sice jsem nedávala tolik es jako v minulých zápasech, ale ona i tak return dost kazila, snažila jsem se totiž servis variovat. A při mém returnu vždy záleželo, jak ona zapodávala. A tím, že jsem její servis dobře četla, tak jsem do toho hned chodila. Sedlo mi to, na returnu jsem se cítila dobře.
Ve čtvrtfinále vás čeká Němka Kerberová, s níž jste před dvěma měsíci prohrála v semifinále na trávě v Bad Homburgu. Čekáte jiný zápas?Určitě. Tam hrála na domácí půdě, hrála neuvěřitelně dobře a formu si pořád drží. Bude to znovu těžký zápas, ale těším se na něj. Vždyť přece sníme o tom, abychom hrály proti nejlepším soupeřkám. A je pěkné, že obě tu v tomto věku (31 a 33 let) pořád jsme a bojujeme.
S Kerberovou se střetnete už pošestnácté, s nikým jiným jste tak často nehrála. Asi už se nemůžete ničím překvapit.
Po tolika letech se dobře známe. Někdy je fajn hrát s někým, koho neznáte, když už se potkáte podvacáté, je to celkem nuda. Ale pořád je to zápas, který chcete vyhrát. Takže záleží, jak se připravíte, jak máte hru soupeřky načtenou. Určitě vím, co hraje, ona zase ví, co hraju já. Nemáme nic, čím bychom se mohli překvapit. Bude to stejné jako vždy.
