„Na Orlíku není většina břehů přístupná. Nejsou tak hustě osídlené jako třeba na Lipně. Tam, kde se k vodě nikdo nedostane, vznikají tyto černé stavby,“ popisuje Libor Peška, vedoucí provozního střediska Povodí Vltavy.
Kromě různých jednoduchých dřevěných konstrukcí a posezení se tu objevují třeba i ledničky zakopané v zemi, v nichž si lidé chladí nápoje a jídlo.
V kempu Radava u Orlíku v červenci dvakrát hořelo |
„Jako lednička sloužil například i zakopaný buben z pračky. Ale viděli jsme třeba také keramickou záchodovou mísu, využívanou jako suchý záchod,“ vypráví.
Pro Pešku a další zaměstnance Povodí je to doplňková činnost, nemuseli by však dělat nic jiného.
„Tak týden trvá, než se lidé k vodě dostanou a zjistí, že jsme jejich přístřešek zbourali, a začnou budovat nový. Do měsíce bychom mohli začít znovu. Osvědčilo se nám, že když stavby v krátké době odstraníme podruhé, je pak klid delší dobu,“ vysvětluje.
Černé stavby přitom představují nebezpečí. „Budují je v místech, kam může dosáhnout maximální hladina nádrže Orlík. Kdyby to nastalo, materiál by se dostal do vody, volně by na ní plul a mohl by poškodit lodě, nebo by se mohl dostat až na hráz, kde by se zasekl,“ upozorňuje správce.
„Současně nechceme, aby takto vypadaly pozemky státu. Snažíme se na nich hospodařit co nejlépe. Dochází k poškozování stromů, které pak padají do vody, a životního prostředí. Dost často tam lidé nechávají odpadky, může tam hořet a chytit les,“ dodává.
Jenže odhalit ty, kteří přístřešky staví, je těžké. Tím, že Povodí provádí kontroly z vody, mezi lidmi na břehu se rychle rozkřikne, že se blíží, a mají čas zmizet. A vyhráno není, ani když zůstanou, protože si lidé vymýšlí různé výmluvy.
Černé přístavby vznikají i v kempech
S černými stavbami Povodí Vltavy nebojuje jen na březích, ale i v kempech. Například na Radavě stojí desítky nepojízdných karavanů, ke kterým za roky přibyly různé přístavby. V nedávné době tam dvakrát hořelo.
„Pomoci s jejich odstraněním by nám mohla novela stavebního zákona. Od roku 2023 bude platit v kempu také nový provozní řád, kde budou uvedené další změny,“ potvrzuje mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán.
Černé stavby zaměstnávají i stavební úřady. Například v Písku aktuálně řeší problém s mobilheimy u Albrechtic nad Vltavou.
„Stojí u vody na soukromém pozemku s vědomím vlastníka. Je jich tam dost a povolení nemá ani jeden. Vedeme tam řízení k odstranění, nicméně je to běh na dlouhou trať,“ říká vedoucí odboru výstavby a územního plánování Josef Jambura.
V Jindřichově Hradci se zase setkávají s přístřešky, které vznikají nadivoko v přírodě.
„Většina územních plánů umožňuje ve volné krajině přístřešky pro zvířata a seno. Máme obrovské území v zemědělských plochách. Začne to třeba jako přístřešek pro zvěř a je z toho nakonec chata. Takových případů máme do desítky,“ podotýká vedoucí odboru výstavby a územního plánování Bohumil Krejčí.
Těžké je nalézt autora stavby. Když už se to podaří, financování odstranění černých staveb mnohdy stejně padá na stavební úřady. Lidé totiž někdy nerespektují nařízení stavbu odstranit.
„Podle platného stavebního zákona následně odstranění musí zajistit stavební úřad na náklady obce. Stavebník nebo vlastník stavby má potom povinnost náklady obci zaplatit,“ uvádí mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Vilém Frček.
V praxi ale bývá vymáhání peněz komplikované. „Nový stavební zákon přináší i v této oblasti zásadní změnu, protože exekuci bude hradit stát přímo ze svého rozpočtu a nebude tím zatěžovat obce,“ informuje Frček.
Lidé dnes navíc často sázejí na dodatečné povolení stavby. Podle nového zákona ji však bude moci stavební úřad dodatečně povolit, jen když stavebník nebo její vlastník prokáže, že při stavbě načerno jednal v dobré víře, že nevyžaduje povolení výjimky z požadavků na výstavbu a že uhradil pokutu za své protiprávní jednání. Jinak stavbu musí za své odstranit. Nový stavební zákon začne plně platit za dva roky.
