Vědci, kteří připravovali zprávu, se shodují na potřebě snížit emise všech skleníkových plynů, tedy nejen oxidu uhličitého, kterému je věnována největší pozornost. Obavy budí zejména emise metanu.
Plány na nulové emise CO2 jsou nezbytné, ale přinesou kýžený efekt jen pokud vlády prosadí také rychlé a zásadní snížení všech emisí, líčí zpráva.
Globální oteplování nezvratně poškozuje přírodu. Lesní a mořské ekosystémy už nebudou mít dost sil, aby lidem pomáhaly s bojem proti klimatickým změnám. Jejich kapacita vstřebávat skleníkové plyny bude nižší a lidé na ně nesmí ve svých plánech tolik spoléhat, uvádí text zprávy.
V roce 2019 byla koncentrace CO2 v atmosféře nejvyšší za poslední dva miliony let, možná i déle. Koncentrace metanu a oxidu dusného, lidově zvaného rajský plyn, je nejvyšší za posledních 800 tisíc let.
Přítomnost těchto plynů v atmosféře zabraňuje úniku určité části tepla vytvořeného slunečními paprsky zpět do vesmíru a zajišťuje tak dostatečné teplo na Zemi, jejich vysoká koncentrace ale vede k rostoucí teplotě, což má negativní vliv na celkový stav klimatu. Od roku 1970 teplota na povrchu Země podle zprávy stoupá nejrychleji v historii.
Odborníci se již dříve shodli, že klíčovou hranicí ve změnách klimatu je oteplení o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriálním obdobím.
Panel OSN apeluje na politiky i firmy
Při respektování nejambicióznějšího plánu, který zahrnuje naprosté zastavení jakýchkoliv emisí CO2 a razantní snížení všech ostatních emisí, překonáme tuto teplotní hranici zhruba za 20 let.
Teplota se nejprve přehoupne přes hranici oteplení o 1,6 stupně Celsia a poté ke konci století bude klesat na 1,4 stupně Celsia ve srovnání s dobou před průmyslovou revolucí, uvádí zpráva IPCC.
Jeden mrazivý týden nedokazuje, že oteplování neexistuje, říká klimatolog |
Celosvětově se již oteplilo o 1,2 stupně Celsia a lidstvo kritickou hranici nejspíš překoná zhruba o deset let dříve, než vědci původně odhadovali.
Panel OSN pondělní zprávou apeluje na politiky i firmy, aby razantně změnili svůj přístup k výrobě a pojetí ekonomiky, které jsou hlavní příčinou globálního oteplování.
Bez lidského přičinění by velmi pravděpodobně nenastal žádný z extrémních klimatických jevů posledních let jako jsou vlny veder na souši i na moři, sucha nebo záplavy. „Je velmi pravděpodobné, že epizody s vydatnými srážkami budou ve většině regionů s dalším globálním oteplováním intenzivnější a častější,“ uvádí se ve zprávě.
14. července 2021 |
„Není čas na výmluvy“
Po znepokojivé zprávě IPCC vyzval generální tajemník OSN António Guterres politiky, soukromý sektor a občanskou společnost k odpovědnosti a činnosti.
„Pokud spojíme síly teď, můžeme odvrátit klimatickou katastrofu. Ale jak dnešní zpráva IPCC jasně ukazuje, nemáme času nazbyt a žádný prostor pro výmluvy. Spoléhám na lídry států a všechny zainteresované, že zajistí, aby byla (konference o klimatu) COP26 úspěšná,“ uvedl António Guterres.
Na rychlou změnu v chování apeloval také britský premiér Boris Johnson. „Víme, co je třeba udělat pro omezení globálního oteplování - nechat uhlí minulosti a přejít k čistým zdrojům energie, chránit přírodu a poskytovat finance na boj s klimatem zemím v první linii,“ uvedl v prohlášení.
Na zprávu reagoval také zmocněnec Spojených států pro otázky klimatických změn John Kerry nebo francouzský klimatolog Christophe Cassou, který popisuje aktuální změny klimatu jako „cestu bez zpáteční jízdenky“, píše Le Monde.
Vše záleží na opatřeních
Dopady globálního oteplování jsou odlišné v různých částech planety. Zatímco s extrémními teplotami se potýká severní Amerika, Evropa, Austrálie a část Latinské Ameriky, sucho dopadá nejhůře na severovýchodní Afriku a Středomoří. Severní Evropa a Amerika se zase nejčastěji potýkají s extrémními srážkami a povodněmi.
Rostoucí teploty také nezvratně povedou ke stoupání hladiny oceánů, do roku 2100 by se hladina světových moří mohla zvednout až o dva metry, do roku 2150 až o pět metrů. Skutečná výše vody bude záležet na rychlosti oteplování a na opatřeních přijatých jednotlivými vládami i mezinárodním společenstvím. Od roku 1900 podle AFP hladina moří stoupla o 20 centimetrů.
Změnu klimatu nelze zastavit, myslí si část Čechů. Zjistil to průzkum |
Odborníci jednali o finální podobě zprávy virtuálně od 26. července a své závěry zveřejnili v pondělí. Zpráva zaměřená na fyzikální dopady změn klimatu pracovala se 14 tisíci odbornými články, na jejím obsahu a schválení se podílelo 234 odborníků a 195 vlád.
Vydaný materiál je součástí již šesté hodnotící zprávy, kterou IPCC vydá v roce 2022. Minulá hodnotící zpráva vyšla v roce 2014. Součástí zprávy je také interaktivní online mapa, na které si uživatelé mohou zobrazit požadovaný region a předpovědi, co jej čeká.
