Poslední týden přinesl mrazy a sněhovou pokrývku i v nížinách, kterou v takovém množství řada lidí roky nepamatuje. Je letošní zima teplotně i sněhově výjimečná i z dlouhodobého hlediska?
Osobně si myslím, že se o žádnou extrémní epizodu nejednalo, ba naopak to byl typický projev během zimní sezony, kdy k nám pronikl chladný vzduch od severu a mrzlo. Naše vnímání je hodně zkreslené posledními teplými zimními sezonami a hlavně rokem 2019, kdy zima prakticky nebyla a nikde neklesla minima pod -20 stupňů Celsia.
Z dlouhodobého hlediska je současná zima překvapivě spíše teplotně nadprůměrná. V prosinci byla teplota o 2,6 stupně vyšší než dlouhodobý průměr mezi lety 1981 až 2010 a v lednu o 0,9 stupně. Myslím, že podle jednoho mrazivého týdne to nelze hodnotit a podle nejnovější předpovědi nás naopak čeká nadprůměrně teplý zbytek února.
I sněhu je méně či stejně jako je dlouhodobý průměr. V Brně například od začátku roku nasněžilo jen 39 procent obvyklých hodnot a na Šumavě jen 69 procent. Lepší situace je na Lysé hoře, kde nasněžilo množství sněhu, které je na toto období obvyklé.
Jak je na tom letošní zima v porovnání s historickými rekordy?
Historický rekord je už vousatý a to z 11. února 1929, kdy na stanici v Litvínovicích u Českých Budějovic bylo naměřeno -42,2 stupně Celsia. K těmto hodnotám jsme měli zatím hodně daleko. I přesto, že v některých mrazových kotlinách bylo naměřeno letos okolo -30 stupňů, tak musíme tyto hodnoty brát s rezervou, jelikož umístění těchto stanic je účelové, právě s ohledem na monitorování těchto mrazů.
Češi si na mrazy v posledních letech poněkud odvykli, jak to však bude v budoucnu?
O žádném chladnějším počasí se nedá vůbec hovořit. Období mezi lety 2015 až 2019 bylo nejteplejší pětiletí za dobu měření. Rok 2020 sice přišel hodně obyvatelům chladný, ale patřil opět k těm velice nadprůměrným. Například v Brně byl pátým nejteplejším od roku 1800.
Zimní měsíce se statisticky významně oteplují a to o 0,37 stupňů za 10 let. Modely počítají, že tento trend bude pokračovat a dokonce v zimě porostou teploty nejrychleji. Při optimistickém scénáři mohou být ke konci století zimy v průměru o 2 stupně teplejší, při pesimistickém dokonce až o 5 stupňů. To samozřejmě bude znamenat, že nám bude ubývat sněhové pokrývky a to hlavně v nižších a středních polohách a na horách naopak sníh sice vždycky bude, ale sezona tu bude kratší o 20-30 dnů.
Mgr. Pavel Zahradníček, Ph.D.
|
Neposouvá se tedy Česko typem podnebí postupně spíše někam do subtropického pásu?
Je pravda, že se nám celkově v Evropě posouvají klimatické oblasti. V současném klimatu v rámci Česka je tento posun pozorován hlavně na Vysočině, která byla svým charakter počasí vždy specifická, ale nyní se dostává spíše na úroveň teplejších nižších oblastí. Podle starších studií modely předpokládaly, že ke konci století by se klima na jižní Moravě, v Polabí a také v dolním Rakousku a jižním Slovensku mohlo už blížit středomořskému charakteru počasí.
Souvisí to s globálním oteplováním?
Ano, klimatická změna je příčinou toho, že se nám nejen zimní měsíce dlouhodobě oteplují. Týká se to všech sezon. I v zimě díky klimatické změně více prší, než sněží, jelikož prostě dny jsou teplejší a většinou nad bodem mrazu. To je asi nejviditelnější změna během zimních měsíců.
Dá se odhadnout, jak velký vliv na to má činnost člověka nebo zda je to pozvolný přírodní proces?
Pokud by šlo o pozvolný přírodní proces, tak by se v současnosti klima neměnilo, jelikož přirozené procesy jsou v neutrálním postavení. Bohužel nám rostou skleníkové plyny, které vypouští do atmosféry člověk.
Řada lidí však globální oteplování právě kvůli letošní zimě a poměrně chladnému loňskému létu popírá. Nemají trochu pravdu?
Léto 2020 bylo teplejší o 0,6 stupně, než je dlouhodobý průměr mezi lety 1981 až 2010. Za poslední roky to sice bylo jedno z těch chladnějších, ale i přesto teplejší než je obvyklé. Díky výjimečnému období po roce 2010 mají lidé zkreslený pohled, jakýkoliv chladnější výkyv jim připadá netypický. Přece jeden mrazivý týden v únoru nemůže někdo považovat za důkaz toho, že klimatická změna přestala existovat.
Počasí je silně variabilní. Je zcela běžné, že k nám v zimě pronikne velice chladný nebo v létě velice teplý vzduch. Pro hodnocení klimatických změn je nutné brát v potaz dlouhodobé změny a ty jsou, bohužel, značně viditelné i na samotné přírodě. Krátkodobé výchylky jsou naopak zcela normální a musíme spíše sledovat, jestli nenarůstá jejich extremita oběma směry.
Česko se dlouhodobě potýká se suchem, letošní zima ovšem přinesla poměrně velké množství srážek. Na většině území je nyní půda nasycená na maximum. Je sucho pro letošní rok zažehnáno?
Není to jen o letošní zimě, ale prakticky od května 2020 byly srážky nadprůměrné, i když to neplatilo pro všechny měsíce a ani pro celou republiku. Například na severozápadě republiky spadlo srážek méně, než je obvyklé.
V letošním roce zatím opravdu spadlo více srážek, ale sněhové pokrývky je stále relativně málo. Ta je důležitá na doplňování půdní vláhy v době startu vegetační sezony, kdy rostliny začínají čerpat vodu z půdy. Oproti minulým rokům máme určitě lepší výchozí situaci do začátku vegetační sezony a je větší pravděpodobnost, že na jaře by nás sucho trápit nemuselo. Ale rozhodne meteorologická situace v daný okamžik.
Konec arktických teplot v Česku, v polovině týdne se oteplí, přijde ale déšť |
Dokážeme už nyní odhadnout, jaké bude léto?
Odhadnout se to dá pouze na základě statistické předpovědi založené na průměrném klimatu, ale relevantní předpověď vám nikdo nedokáže dát. V tomto je příroda o hodně mocnější než my.
Jak dlouho dopředu má smysl počasí předpovídat?
Na portálu Intersucho počítáme předpověď sucha a základních meteorologických prvků na 10 dnů dopředu, což je na hranici spolehlivosti. Při dynamickém počasí nemusí být přesnost ani na konkrétní den, proto se často pracuje s nowcastingem (velmi krátkodobá předpověď upravovaná podle aktuální situace, pozn. red.). Naopak při stabilním počasí je vysoká přesnost počasí i na více než 10 dní. Ale v průměru se dá spoléhat na předpověď opravdu na 7-10 dnů.
Dále existují delší produkty, jako je měsíční předpověď, kterou například připravuje Evropské centrum pro střednědobou předpověď a nebo sezonní předpovědi na tři měsíce dopředu pod záštitou projektu Copernicus. Spolehlivost těchto predikcí je, bohužel, zatím dosti slabá a to hlavně v případě srážek.
