„Je načase, abychom si to uvědomili,“ řekl Robert Piaskowski, zmocněnec krakovského starosty pro kulturu. „Ve městě jako Krakov, které má tak těžké dědictví a bolestnou minulost, by se neměly prodávat,“ dodal.
Před druhou světovou válkou tvořili židé přibližně čtvrtinu obyvatel města. Během německé okupace a holokaustu však byli téměř všichni povražděni. Část přeživších po válce emigrovala kvůli vlně antisemitsky motivovaného násilí. Dnes patří mezi nejnavštěvovanější místa Krakova někdejší židovská čtvrť Kazimierz.
Město Krakov sice nemá pravomoc prodej figurek utvrzujících zakořeněné stereotypy zakázat, obchodníkům však může dát najevo, že si nepřeje, aby se objevovaly ve stáncích se suvenýry.
Podle GW si radnice v nových nájemních smlouvách určí, že mezi nabízeným zbožím se nebudou objevovat figurky Žida s mincí. Zavázali se k tomu už pořadatelé pravidelných trhů ve městě.
Piaskowski říká, že mu jde hlavně o osvětu mezi prodejci, vysvětlování, že v Krakově nejde prodávat všechno. Sám prý do obchodů chodí a snaží se jejich majitelům věc vysvětlovat. Ve věci se angažovali také zástupci židovských, kulturních a vědeckých organizací i představitelé turistické branže. Na figurky žida s penízkem si totiž stěžují zahraniční návštěvníci Krakova.
Jak poznat Žida. Polsko pobouřil článek jak z dob nacistického Německa |
Gazeta Wyborcza uvádí, že dřevěné figurky židů podobně jako postavičky v tradičních krojích vyrábějí řemeslníci už dlouho, ty z předválečného období si lidé mohou prohlédnout v krakovském etnografickém muzeu. V období po roce 1945 se tyto postavičky přestaly vyrábět a znovu se objevily v 70. letech.
Magdalena Zychová z etnografického muzea řekla, že v 90. letech se začaly figurky žida doplňovat penízkem. Aby „kouzlo“ fungovalo, píše se v návodu u některých, je třeba je každou sobotu obracet vzhůru nohama, aby peníze spadly do kapsy majitele figurky. „Získaly tak antisemitský ráz ..., je třeba s tím skončit,“ vyzývá Zychová.
