Paradox byl podle Hostomského v tom, že se děti nechávaly testovat ve školách, a přestože měly testy negativní, byly nuceny nosit roušky. „Čím déle se děti drží v rouškách, tím hůř,“ pronesl biochemik v pořadu K věci na CNN Prima NEWS.
„Jestli ale nastavovat nošení roušek plošně u všech, to je záležitost, která se teď bude zkoumat retrospektivně. Já o tom nejsem úplně přesvědčen. U dětí – zvlášť teď v teplém počasí – mi to připadalo strašně nepříjemné,“ řekl.
Epidemie končí, ať děláme, co děláme
„Je to až úsměvné, že jsme před několika měsíci mluvili o tom, kolik lidí kvůli nám zemře, protože jsme laxní. A teď se o těch smrtích lidí nemluví vůbec,“ tvrdí Hostomský. Nyní se podle něj mluví o byrokracii, což značí návrat k životnímu normálu.
Hostomský je přesvědčen, že epidemie končí. Epidemie jako biologický fenomén má podle něj určitou dynamiku, a když je ve vzestupné fázi, ať děláte, co děláte, počet nakažených prostě stoupá.
„A od určité úrovně se to začne snižovat a klesá to. A teď vláda do toho vstupuje, většinou retroaktivně v odpovědi na vývoj epidemie. Když to klesá, má tendence si vzít kredit: ‚Podívejte se, my jsme to zavřeli, tak to jde dolů‘,“ dodal.
Panikáři straší novými variantami
I kdyby přišla vlna ještě tento podzim, bude podle Hostomského minimální. Biochemik ji nazval vlnkou. S pokračováním očkování zejména rizikových kategorií se podle něj nemáme čeho bát.
Rusko cítí slabost EU, Sputnik používá jako trójského koně, říká biochemik |
„Panikářům“ podle Hostomského nezbývá nic jiného než strašit novými variantami, které nebudou respektovat očkování či prodělání nemoci, což se dle něj může stát, ale z biologického hlediska je to silně nepravděpodobné.
„Naopak zkušenost ukazuje, že pokud jste nemocí prošel nebo jste vakcinován a dostanete i třeba exotickou variantu a virus se u vás náhodou uchytí, což se ve většině případů nestane, průběh nemoci je minimální. Žádné velké symptomy. Čili chřipečka. Dostáváme se k tomu slovu,“ řekl.
Hostomský by neočkoval děti
Velký problém pak má biochemik s očkováním dětí mladších 12 let. U adolescentů by ho prováděl zcela na dobrovolné bázi. „Aby podmínkou vstupu do škol byla plošná vakcinace této věkové kategorie, to mi připadá zbytečné. Zejména když ještě nemáme vyřešený problém vakcinace lidí nad 70 let nebo 65+. To je skutečně ta riziková kategorie,“ míní.
Stává se z toho podle něj téměř filozofická kampaň. „Jestli máme očkovat malé děti, kterým nic nehrozí, jenom proto, abychom ochránili starší ročníky, které se z různých důvodů očkovat nechtěly,“ uvedl s tím, že zejména u vakcín pro mládež by ponechal čas pro další klinická data. Dodal nicméně, že vakcíny jsou velmi bezpečné.
Kolektivní imunita je blízko
Hostomský také souhlasí, že kolektivní imunita je kýženým stavem, kterého bychom měli dosáhnout. „Teď se neví, jestli je to 70 %, někdo to vidí na 80 %, jsou i radikálové, kteří tvrdí 90 %, a tak dále,“ uvedl.
Po rozvolnění opatření může pokles epidemie zpomalit, varují odborníci |
Dosáhnout 80 % na konci léta mu připadá naprosto realistický scénář a vůbec nevyžaduje, aby se očkovaly malé děti pod 12 let, protože součástí kolektivní imunity je kromě očkování i promořenost.
„Někteří tvrdí, že projít nemocí je kvalitnější ochrana než projít pouze vakcinací. O tom se ještě vedou diskuse. Ale jsou to ekvivalentní přístupy, jak získat imunitu,“ dodal.
