Od 19. dubna, kdy se malý demonstrátor Ingenuity vydal poprvé do marsovského vzduchu, provedl pět dalších letů. Výsledky toho posledního byly zveřejněny v noci na pátek a jsou zatím nejdramatičtější. Let stroje americké NASA se uskutečnil již v sobotu 22. května a i když se začal po necelé minutě letu chovat divně, nakonec bezpečně přistál.
Podle předem oznámeného plánu měla helikoptéra při dalším letu opět vystoupat do desetimetrové výšky a překonat celkově vzdálenost kolem 215 až 220 metrů. Měla při tom dosáhnout rychlosti 14,4 kilometru za hodinu, nad povrchem setrvat kolem 140 sekund a poprvé přistát na místě, které si stroj dopředu „neprohlédl“ při svých předchozích letech.
Telemetrické údaje o šestém demonstračním letu Ingenuity podle sdělení Laboratoře tryskových pohonů (JPL), která má v NASA marsovské stroje na starosti, ukazují, že první 150m úsek vytyčené trasy probíhal bez problémů. Až v samém závěru se něco stalo. Vrtulník začal přidávat rychlost a opakovaně se nakláněl dopředu a dozadu, což pokračovalo po zbytek letu. Před bezpečným dosednutím se stroj houpal a vykazoval výkyvy ve spotřebě energie. Přes uvedené potíže helikoptéra přistála jen pět metrů od určeného místa.
Just keep flying
#MarsHelicopter completed its 6th flight. Despite unexpected motion from an image processing issue, Ingenuity muscled through the final ~65 meters of its 215-meter journey, landed safely & is ready to fly again. The chief pilot explains https://t.co/533hn7qixk https://t.co/IHkkjXaHDd
Podle JPL šestý let nakonec skončil bezpečným přistáním díky tomu, že řada subsystémů (rotory, aktuátor a energetický systém) dobře reagovaly na zvýšené požadavky k udržení stroje v letu.
„Let odhalil zranitelnost v systému načasování, kterou nyní bude třeba řešit, několika způsoby i potvrdil kvalitu systému,“ poznamenala laboratoř.
 |
„I když jsme záměrně neplánovali takový zátěžový let, NASA má nyní letová data zkoumající krajní meze výkonu vrtulníku. Tato data budou v nadcházející době pečlivě analyzována, čímž se rozšíří rozsah našich znalostí o létajících vrtulnících na Marsu,“ dodala JPL.
Helikoptéra Ingenuity o velikosti malého dronu přistála na Marsu 18. února společně s roverem Perseverance, má však samostatný program. Jejím hlavním cílem je vyzkoušet možnost jak využívat v budoucnu při zkoumání povrchu mimozemských těles podobné létající aparáty.
19. dubna 2021 |
Tým mise Ingenuity původně počítal s tím, že testy potrvají jen 30 dní, nicméně koncem dubna už po třech úspěšných letech se rozhodl přidat dalších nejméně 30 dní. Úspěšné pak byly i čtvrtý a pátý let.
Čínské vozítko na Marsu
Sobota byla nabita událostmi. Vedle zmíněného letu se totiž poprvé dotkly kola čínské robotické laboratoře Ču-žung povrchu Marsu. Přistávací modul přistál předchozí sobotu, rover pak prováděl přípravy na to, aby mohl po přistavené rampě sjet a zahájit svou misi.
Now I’m “literally” on Mars surface. At UTC 2:40, May 22, #Zhurong (#Tianwen1) Mars Rover drove down to the surface of the red planet from the lander. Here’s the the process captured by both front and rear cameras. First batch of scientific data will be obtained later this month. https://t.co/DfCvAvLmSW
Čínský rover funguje v oblasti Utopia Planitia, tedy na planině na severní polokouli, která je podle dosavadních průzkumů zřejmě pokrytá lávou a možná i permafrostem. V této oblasti v roce 1976 přistála americká sonda Viking 2. Na Marsu nyní fungují i tři americké mise: modul InSight a rovery Curiosity a nejnovější Perseverance, který přistál letos v únoru.
23. července 2020 |
