České téma předsednictví: Musíme EU naučit vracet migranty, říká analytik

Neexistují sice kompletní statistiky, ale na území EU se v tuto chvíli nachází zhruba 3 miliony ilegálních migrantů. Evropská komise nedávno představila novou strategii, která má umožnit rychlejší vracení migrantů do zemí původu. To se ale zatím příliš nedaří. V Rozstřelu to řekl analytik Vít Novotný, podle kterého se například v roce 2019 členským státům EU podařilo navrátit jen 28,9 procenta z těch, kterým byla repatriace nařízena.

Rozstřel

Sledovat další díly na iDNES.tv

Podle Víta Novotného, analytika z Wilfried Martens Centre for European Studies v Bruselu, ohrožuje selhávající návratová politika legitimitu migrační politiky Evropské unie a v důsledku toho i legitimitu celé Unie. „Ve druhé polovině roku 2022 bude EU předsedat Česká republika. A právě na našem předsednictví bude možná záviset, aby se v azylové a migrační politice udělaly změny.“

Nucený a dobrovolný návrat

V EU se praktikují v návratové politice migrantů do země původu dva principy. První je nucený návrat. V tomto případě si migranti musejí platit většinu nákladů, EU jim v rámci repatriace neposkytne téměř žádnou pomoc a tito lidé jsou odkázání převážně jen na své vlastní prostředky. Nevýhodou je také to, že je těžké je k tomuto návrat přinutit.

Mnohem výhodnější je podle Novotného pro migranty dobrovolný návrat, který se momentálně snaží EU co nejvíce prosazovat. „Ten skýtá určité výhody. Ti lidé dostanou zaplacenou dopravu domů a dostanou pomoc, jak tady, na evropské straně, tak v řadě případů i po návratu domů. A dostanou i peněžní odměnou za to, že s dobrovolným návratem souhlasí.“

Migrace dominovala jako klíčové téma v EU ještě před zhruba šesti lety. „Neřekl bych ale, že takzvaná vítací politika Evropské unie byla nějakou oficiální politikou EU. Prostě atmosféra v některých zemích byla otevřenější vůči migrantům a azylantům. Například v Německu.“

Problémem byla podle Novotného skutečnost, že EU neměla v letech 2015 a 2016 mechanismy, kterými by přílivu migrantů zabránila. „V těchto letech šlo o selhání. Nemyslím si, že by tu existoval záměr, aby tolik lidí neregulérně přišlo do Evropy. Ale je třeba říct, že od té doby se zlepšily nástroje Unie. Jsou tu dohody s Tureckem i se severoafrickými státy na předcházení neregulérní migrace a EU také posílila agenturu Frontex.“

EU se v migrační politice nedaří

Většina nelegálních migrantů podle Novotného pochází z oblasti severní Afriky a blízkého východu. Analytik v Rozstřelu kritizoval skutečnost, že EU se v posledních letech nedaří zvyšovat počet lidí, kteří se vrátí do vlasti.

„Bohužel ten poměr lidí, kteří jsou navrácení, se v posledních letech snižoval. V roce 2016 to bylo 45 procent a v roce 2019 už jen necelých 30 procent. Čili z celkového množství migrantů, kterým byl nařízen návrat, se jich podařilo poslat zpět domů pouze 28,9 procenta,“ konstatuje analytik.

„To je neuspokojivé a existuje tisíc příčin, proč tomu tak je. Myslím, že EU si je dobře vědoma, že otázka návratu je důležitá pro legitimitu celé migrační politiky. Protože pokud se nedaří tyto lidi vracet, tak se těžko voličům zdůvodňuje, proč tu vlastně máme nějakou migrační legislativu,“ říká Novotný.

Podle Víta Novotného není pravdou, že by migrační politika rezonovala pouze v některých státech EU, jako například v Česku nebo Maďarsku. Migrace a třeba i povinné kvóty rozdělují společnost po celé Evropské unii. Zřejmě i proto bylo v roce 2017 upuštěno od povinných kvót, které významná část evropské populace odmítala.

„Je pravdou, že většina evropských zemí v roce 2015 pro povinné kvóty hlasovala,“ upozorňuje Novotný. „Nicméně od té doby se situace změnila. Tábor zemí, které jsou zcela proti povinným kvótám, se rozšířil. Obsahuje například i Rakousko. A situace se mění i ve Skandinávii. Například Švédsko je v této věci vlažnější než dříve.“

České předsednictví a migrace

Migrační politika proto bude důležitým tématem i v souvislosti s blížícím se předsednictví ČR v EU v roce 2022. „Je otázkou, co se zemi střední velikosti podaří dosáhnout v rámci těchto debat. Teď je na stole mnohem větší balíček než pouze strategie pro dobrovolné návraty. Jedná se o nový pakt pro migraci a azyl.“

O něm se podle analytika jedná od minulého roku, ale stále bez úspěchu. „Ani Německu se nepodařilo jako předsednické zemi učinit výrazný pokrok. Takže je otázkou, jestli se následujícím předsednictvím, nejprve Rakouska a pak Česka, podaří dosáhnout úspěchu v podobě reformy azylové politiky.“

Je v EU stále ve hře dobrovolné přerozdělování migrantů? Jaká je národnost migrantů na území ČR? A do jakých evropských zemí migranti nejčastěji míří? I o tom hovořil analytik Vít Novotný v Rozstřelu.