Naposledy jste na něm startovala před šestnácti lety. Co vás po takové době přimělo?
Vždycky mi trvá, než se rozzávodím. Je potřeba do toho skočit rovnýma nohama, což si myslím, že teď bude. Nemám moc hodů z plného rozběhu. Byla pořád velká zima, takže se nedala udělat žádná kvalita. Takže do toho jdu s tím, že možná dopadnu trošku hůř, ale zároveň i s tím, že závod je nejlepší trénink. To jsme říkali vždycky a také to platí.
Takže si nějaké výsledkové cíle zatím nedáváte?
O nějakých výkonech je opravdu těžké mluvit. Vždycky je hezké hodit tak, aby výkon začínal šestkou. To bych byla maximálně spokojená. Pro mě je ale už jen dobré, že jsem tady. Už teď cítím, že si z toho něco odnesu. Je to další reprezentační start, máte další zkušenost. A ta je nesmírně důležitá.
Navíc ve Splitu potkáte i silnou konkurenci. Startují mimo jiné Běloruska Chaladovičová či Němka Hussongová.
Ano, konkurence je tam opravdu obrovská. Na začátek možná až dost velká, ale takhle to bude i na olympiádě. Tam budeme muset jít do plných, což já si vyzkouším už teď. Je to jedině dobře.
NA MISTROVSTVÍ SVĚTA. Barbora Špotáková ve finálovém závodě v Dauhá
Jaká byla vaše příprava na sezonu?
Musím říct, že příprava byla jednou z těch nejpříjemnějších. I když jsem teda byla velkou část doma a byla jsem u toho zároveň učitelkou i kuchařkou. Musím říct, že jsme udělali hodně práce. Jen je to teď takové syrové, bude si to muset sednout. Ale říkám si, že už to dělám nějaký ten pátek a tělo si rozvzpomene.
Zranění se vám vyhýbala?
Samozřejmě nějaké malé zdravotní problémy tam byly, ale to má asi každý. Jeden mě třeba zabrzdil v únoru, ale to stejně byla tak ukrutná zima, že by se nedalo házet.
Špotáková s Hejnovou o návratu do středověku, optimismu i olympiádě |
V teple jste nikde nebyla?
Byli jsme jen na jednom soustředění v Turecku, kde jsem ale také chytla celých čtrnáct dní zimu. Za těch karanténních podmínek jsem ale ani nikam moc jezdit nechtěla. Určitě na tom teď budou lépe ti, kteří byli dlouho v teple. Ale já si pořád říkám, že takhle jsem to měla vždycky. Že mi stačila kratší soustředění v teple a pak forma gradovala až do srpna.
Takže jste přípravu absolvovala hlavně na Julisce?
Ano. Máme tam v podstatě všechno. Dokonce jsem mohla chodit i plavat, což jsem v tu chvíli zrovna potřebovala. Pak mám i nějaké možnosti tréninku doma.
To se v téhle době hodí.
Naštěstí mě před pěti lety, kdy jsme stavěli dům, napadlo, že bychom mohli mít i nějakou malou posilovničku. To jsem ale ještě nevěděla, jak za ni budu celý loňský i letošní rok děkovat pánubohu. Vždycky si vzpomenu na Věrku Čáslavskou, jak před Mexikem trénovala v nějaké hájence u Šumperka, a říkám si, že to jde dělat různými způsoby.
 |
Říkala jste, že jste byla vedle atletky i učitelkou nebo kuchařkou. Jak jste to zvládala?
Snažím se vždycky najít na všem něco pozitivního. A určitě bylo něco i na tomto. I tak si ale myslím, že to bylo hodně těžké, což každý rodič potvrdí. To nejhorší však je, že stále nemluvíme v minulém čase. Je to pořád přítomnost, protože co vláda vymyslela za rotační výuku, testy dvakrát týdně, roušky i na venkovním hřišti…
Jaký na to máte názor?
Za těchto podmínek Janek do školy chodit nebude. Člověk se proti tomu snaží nějak ozvat, ale je to boj s větrnými mlýny. Podle mého by se měli spojit ředitelé škol a stát za svými žáčky. Pokud se školy nějak hromadně neozvou, tak se asi nic dít nebude. Myslím, že do konce června mám o práci vystaráno.
Když jste byla více se svými dvěma syny, sportovala jste s nimi?
Tohle bych řekla, že byla jedna z pozitivních věcí. Třeba Janek měl daleko více sportu, než by měl ve škole. Udělali jsme mu program, šel hodně nahoru. Jak se nikam nesmělo, tak byli i nucení si s kamarády sami vymyslet zábavu a úplně spontánním způsobem si našli cestu ke sportu. I když je teda přitom dvakrát rozháněla policie. V naší zemi rozhánějí děti, které si hrají...
BRONZOVÁ RADOST. Z olympiády v Riu 2016 si přivezla bronz. Jak dopadne letos?
Jak sledujete dění kolem olympijských her? Ve čtvrtek třeba vyšla zpráva, že poslední petici proti pořádání her podepsalo za 24 hodin 50 tisíc Japonců.
Abych se přiznala, tak tuhle zprávu jsem ještě neviděla. Ale asi mě to neznervózňuje, protože neustále dostáváme od olympijského výboru takové optimistické zprávy a v nich nás neustále ujišťují, že olympiáda bude. Věřím tomu a snažím se si nepřipouštět opak.
V tom případě si ještě musíte zajistit účast. Asi budete cílit na ostrý limit 64 metrů, že?
Doufám, že ho v sezoně hodím. Ne třeba ze začátku, ale v průběhu rozhodně. Ale každopádně bych měla být v klidu i podle umístění ve světovém žebříčku (v něm jí patří osmé místo, celkem na hrách startuje 32 oštěpařek), takže tohle mě stresovat rozhodně nemusí.
