Polsko totiž s Ostravou počítá jako s mezistanicí ve směru na Vídeň a Budapešť, a to koridorem, který povede Bohumínem. Město na česko-polské hranici zatím tímto plánem však spíše trpí.
Vedle vysokorychlostní trati (VRT) totiž má Bohumínem vést i trasa plánovaného vodního kanálu Dunaj-Odra-Labe. Pro obě stavby musí být drženy ochranné koridory, což dosud brzdí rozvoj některých území města i okolí.
„Je zde trasa kanálu, kde se zvažuje pravobřežní i levobřežní varianta, v případě vysokorychlostní tratě je takových variant dokonce pět. To omezuje pro další plánování plochu jak u nás, tak v sousední Dolní Lutyni,“ přibližuje bohumínský starosta Petr Vícha. „U kanálu je už nejspíše rozhodnuto, že jeho trasa případně povede po polské straně Odry, u VRT však jasno ještě není.“
Z pěti navrhovaných variant jsou v současnosti podle starosty ve hře dvě, z nichž jedna příliš pravděpodobná není. Ale stavební uzávěra všech variant trvá dál.
„Vím, že minimálně na dvou místech současný stav blokuje plánované stavby rodinných domů, nějaké plány jsou i v Dolní Lutyni. Pro nás by byl optimální výběr trasy navrhované u Věřňovic, pokud možno v sousedství dálnice, ať není obec obklopena dopravními stavbami ze dvou stran,“ doplnil starosta Vícha.
Poláci spěchají kvůli trati na Vídeň
Jasno chce mít polská strana brzy. V roce 2023 hodlá mít připravenu studii vlivu stavby na životní prostředí, o tři roky později pak stavební povolení. Spojení do Polska tak může být pro Ostravu paradoxně rychlejší variantou než propojení se zbytkem republiky.
Mapa předpokládaných tras vysokorychlostních tratí v České republice.
A to navzdory tomu, že plány Správy železnic počítají u příprav úseku české vysokorychlostní trati Moravská brána mezi Přerovem a Ostravou s podobnými termíny.
„Studie proveditelnosti úseku Přerov – Ostrava by měla být dokončena ve třetím kvartálu letošního roku, do konce roku 2022 chceme dokumentaci pro územní řízení a dokumentaci EIA,“ přiblížil plány Správy železnic ředitel odboru přípravy VRT Martin Švehlík. „Už se řeší jednotlivé pozemky, bavíme se se samosprávami o konkrétních možnostech,“ dodal.
Stavět se má po roce 2025
Na chystání stavby VRT se podílí i krajský úřad. Ten totiž musí pro chystanou stavbu připravit území. „V současnosti se připravuje změna územní rezervy pro vysokorychlostní železnici v úseku Přerov – Ostrava, a to od hranice s Olomouckým krajem po železniční stanici Ostrava-Svinov,“ přiblížila mluvčí krajského úřadu Miroslava Chlebounová.
Upozornila, že úřad chce, aby byla změna hotova co nejdříve. „Hrubým odhadem, pokud půjde vše, jak má, bude tato změna trvat minimálně rok, spíše déle,“ řekla.
Ostravská větev české VRT se má začít stavět po roce 2025. „Druhá polovina tohoto desetiletí má patřit stavbám jednotlivých tratí tak, aby naší sítě mohly využívat i okolní státy,“ konstatoval generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.
