Nový návrh se týká osmi poslanců Kiliçdarogluovy Republikánské lidové strany (CHP) a dvou poslanců prokurdské Lidově demokratické strany (HDP).
OBRAZEM: Píšete dějiny, burcoval lídr opozice statisícový protest v Istanbulu |
Na tu už před měsícem podal prokurátor stížnost k ústavnímu soudu se žádostí o její zákaz. Požadavek zdůvodnil tím, že její členové „rozvrací jednotu tureckého státu“ a dopouštějí se „teroristických aktivit“.
Kiliçdaroglu, jehož strana má v 600členném parlamentu nyní 135 poslanců, patří k hlasitým kritikům vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.
Ze čtvrtečních zpráv není jasné, proč ministerstvo žádost vůči představitelům CHP podalo a proč právě teď. Strana ovšem v posledních dnech vylepila po Turecku plakáty, ve kterých se ptá, kam zmizelo 128 miliard dolarů z bankovních rezerv Turecka v zahraničí.
Tvrdí, že je zneužil Erdoganův zeť Berat Albayrak během svého působení na ministerstvu financí, aby ochránil tureckou liru. Turecká ekonomika je v posledních letech v krizi a prezident kvůli neshodám o řešení, jak ze situace ven, vyměnil už několikrát ředitele centrální banky.
Sám Erdogan podezření opozice popírá a podle agentury Bloomberg prohlásil, že rezervy jsou v naprostém pořádku a „začínají se zotavovat“. A policie mezitím začala strhávat opoziční plakáty s provokujícím heslem, které se uchytilo i na sociálních sítích. Turci kritičtí k vládě se sborem ptali: „Kde je 128 miliard?“
Kiliçdarogluova CHP je největší a nejstarší opoziční stranou v Turecku. Její historie se váže až zakladateli tureckého státu Mustafu Kemalovi Atatürkovi. Před třemi lety její kandidát Muharrem Ince soupeřil s Erdoganem o post prezidenta, který nakonec už v prvním kole prohrál.
Desítky aut a sídla za miliony. Radnice zruinovala Istanbul, tvrdí opozice |
Větší ránu vládci země strana uštědřila o rok později, kdy její politici zvítězili v místních volbách a převzali otěže nad největším městem Istanbulem i metropolí Ankarou a dalšími městy.
V případě Istanbulu dokonce opakovaně poté, co si Erdogan prosadil zrušení výsledků voleb a vyhlásil nové. I v těch však jeho AKP prohrála a primátorem se stal Ekrem Imamoglu. Ten na radnici začal odhalovat rozsáhlou korupci, načež mu vláda odebrala některé pravomoci.
Kde je 128 miliard?
128 milyar dolar nerede?
Vláda se také snaží o zákaz prokurdské strany HDP. „Toto není demokracie, když chcete potrestat šest až 6,5 milionu voličů zákazem strany HDP,“ řekl Kiliçdaroglu. Ústavní soud ovšem stížnost prokuratury s požadavkem na zákaz strany koncem března odmítl se zdůvodněním, že má návrh „procesní nedostatky“.
Prokuratura žádá po ústavním soudu pětiletý zákaz politické činnosti pro nejméně 680 činitelů HDP, protože stranu označuje za politické křídlo zakázané organizace Strana kurdských pracujících (PKK). Organizace, kterou považuje za teroristickou i EU a USA, bojuje od 80. let minulého století za autonomii a práva Kurdů.
CHP'nin '128 milyar dolar nerede?' pankartı çalındı
https://t.co/WwXayRphJ1 https://t.co/1Veww5YLOG
V předchozích letech byla v Turecku zatčena řada kurdských politiků po obvinění z terorismu kvůli vazbám na PKK, ve vězení je kvůli stejnému obvinění od roku 2016 i bývalý šéf HDP Selahattin Demirtaş, k jehož okamžitému propuštění vyzval i Evropský soud pro lidská práva (ESLP).
Strana naposledy přišla i o poslance Ömera Faruka Gergerlioglua. Vedení parlamentu mu zrušilo mandát poté, co odvolací soud poslanci potvrdil trest za šíření teroristické propagandy. Gergerlioglu dostal dva a půl roku vězení za to, že v roce 2016, kdy ještě nebyl poslancem, sdílel článek o tom, že PKK vyzvala turecký stát k mírovým jednáním.
Demirtaşova strana však odmítá, že je křídlem PKK. Turecký režim nicméně toto obvinění používá už řadu let vůči svým kritikům.
EU slíbila Erdoganovi posílení spolupráce, chce dodržování lidských práv |
Od místních voleb v roce 2019 také Erdoganova vláda kvůli údajnému napojení na PKK zbavila úřadu starosty z téměř všech 65 radnic, které po volbách obsadila HDP v oblastech s početnou kurdskou menšinou na jihovýchodě země. Vláda tam pak dosadila zástupce AKP.
Podle některých analytiků turecká vláda možná nechce dosáhnout zákazu strany HDP, ale ústavní stížností se snaží tuto strany u veřejnosti zdiskreditovat.
