Bosporská univerzita (Bogaziçi Üniversitesi) patří k nejprestižnějším univerzitám v Turecku. Absolvovali ji mnozí členové turecké elity. V kampusu se vyučuje v angličtině a nyní tam studuje zhruba 16 tisíc lidí. S příchodem nového rektora se však obávají o budoucnost instituce.
Studenti i část profesorů míní, že byl padesátiletý Melih Bulu do funkce rektora jmenován „nedemokraticky“. Dosadil ho tam totiž prezident Erdogan, který získal pravomoc jmenovat rektory tureckých univerzit po neúspěšném převratu v roce 2016.
Líheň liberálů a inteligence ostatně byla trnem v oku Erdogana a jeho konzervativních příznivců už dlouho, píše The New York Times. Podle studentů se Erdogan snaží jmenováním spřízněného rektora převzít kontrolu nad univerzitou. Sám Bulu na této vysoké škole nikdy nepůsobil. Naopak v minulosti neúspěšně kandidoval na poslance za vládní Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP).
„Panel vysokého vzdělávání mi nabídl devět jmen a já jsem na základě jeho akademické kvalifikace vybral Bulua. Jsem si jistý, že bude velmi úspěšný,“ hájil svou volbu Erdogan. A účastníky protestů už tradičně označil za teroristy. Prezidentův mluvčí pak zpochybňování prezidentova kroku prohlásil za zpochybňování prezidentských pravomocí.
I minulého rektora Bosporské univerzity dosadil Erdogan, tehdejší kandidát však na univerzitě alespoň působil. Podle serveru Al-Monitor se prezidentovi lidi v posledních letech objevují i na dalších vysokých školách. „Svého“ rektora už poslal i na univerzitu v Ankaře, Izmiru či Gaziantepu.
Protesty proti novému vedení studenti spustili už před měsícem a pravidelně je opakují. Ze solidarity se k nim přidali i studenti Istanbulské univerzity, podporu mladí Turci vyjadřují i na internetu. Demonstranti na akcích ironicky využívají kapelu Metallica, která prý patří k rektorovým oblíbeným.
A název slavné písně Master of Puppets se objevuje na transparentech. Onou loutkou je podle nich práve Bulu a jeho pánem pak Erdogan. Kvůli plakátu s duhovými LGBT symboly nad islámkým posvátným místem Ka’ba v Mekce pak už o víkendu skončili ve vazbě nejméně čtyři lidé. Na pondělní akci skandovali hesla jako „Univerzity jsou naše“.
Policie se na akci připravila...
Güney Kapı'nın karşısındaki binaların çatısında keskin nişancılar bekliyor! #BundanSonrasıBizde https://t.co/8nedv19qbe
Demonstrace provázela masivní přítomnost policie. Ta v pondělí zadržela 159 lidí. Údajně proto, že „navzdory varováním neukončili protesty před Bosporskou univerzitou“. Podle záběrů šířených na Twitteru byli na střeše nedaleké budovy odstřelovači. Turecký portál Ahval také uvádí, že dva studenti skončili v nemocnici poté, co je ve vazbě zbili policisté.
Předseda opoziční Lidové republikánské strany (CHP) Kemal Kiliçdaroglu pozdě večer zatýkání kritizoval na Twitteru a vyzval Bulua, aby „v této ošklivé situaci“ rezignoval. Istanbulský starosta Ekrem Imamoglu (CHP) pak řekl, že se v úterý se studenty Bosporské univerzity sejde, aby vyslechl jejich obavy.
Americký magazín US News and World Report zařadil Bosporskou univerzitu mezi dvě stě nejlepších vysokých škol na světě. Nový rektor Bulu říká, že jeho cílem je dostat ji do první stovky.
Policie před Bosporskou univerzitou:
Boğaziçi Üniversitesi önü. Öğrencilerin çıkmasına izin verilmiyor https://t.co/gEzWeZINSb
Erdogan mluví o nové ústavě
Prezident Erdogan v pondělí také navrhl zahájit diskusi o nové ústavě. Podle agentury AFP je to dva roky před volbami, které pro něj nebudou snadné, od Erdogana velmi nečekaný tah. Novou ústavu by Turci museli schválit v referendu, uvedl prezident. Podmínkou je také konsensus s partnery vládní strany.
Současná ústava vznikla roku 1982 a poslední úpravu zažila v roce 2017, kdy se zavedl prezidentský systém. Ten dále upevnil Erdoganovu pozici. „Je zřejmé, že zdrojem obtíží, se kterými se potýká Turecko, jsou ústavy psané od 60. let 20. století pučisty. (...) Možná nastal čas, aby Turecko zahájilo diskusi o nové ústavě,“ uvedl prezident Erdogan.
Část médií uvádí, že Erdogan se snaží uspíšit parlamentní a prezidentské volby, plánované na rok 2023. Prezident Erdogan obvinění odmítá, při respektování současné ústavy může zůstat v čele Turecka až do roku 2028. Zorganizování referenda by podle AFP pomohlo prezidentovi oslovit své stoupence a sjednotit je.
Erdogan už zase chce do EU. Turecko podle něj může nahradit Británii |
Ačkoliv je Erdogan nadále nejoblíbenějším politikem v zemi, jeho popularita v posledních letech kvůli nevalným hospodářským výsledkům klesá. V prezidentských volbách v roce 2018 Erdogan zvítězil, vládní AKP však nezískala absolutní většinu a nemůže tak vládnout sama. Koaličním partnerem je Strana národní akce (MHP), dřívější rival.
Erdogan, kterému je dnes šestašedesát let, je u moci od roku 2003. Nejprve byl premiérem, od roku 2014 prezidentem.
Studenti v úterý symbolicky vyjádřili účast se zadrženými kolegy:
Turkey: Bogazici faculty today, after police detained 159 students yesterday. https://t.co/3ZuxHCsDZw
