Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvPetr Arenberger se narodil v prosinci 1958 v Praze. Vystudoval tehdejší Fakultu dětského lékařství Univerzity Karlovy (UK), dnešní 2. lékařskou fakultu UK. Atestace získal v oboru dermatovenerologie, který kloubí kožní lékařství a studium, léčbu a prevenci pohlavních chorob. Postupně získal tituly doktora věd, MBA a v roce 2001 byl jmenován profesorem.
Arenberger je odborník, jeho názor na Sputnik nesdílíme, říkají lékaři |
Před svým jmenováním do funkce ministra zdravotnictví byl ředitelem pražské Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV). Tu vedl od října 2019, předtím v ní působil asi osmnáct let jako přednosta dermatovenerologické kliniky a o rok kratší dobu také jako náměstek ředitele pro vědu a výzkum. Ještě předtím působil jako řadový lékař ve FNKV, kam přešel ze Všeobecné fakultní nemocnice, kde zastával obdobnou pozici.
Petr Arenberger je ženatý, také jeho manželka Monika Arenbergerová je odborností dermatoložka. Kromě toho působí jako proděkanka pro zahraniční a vnější vztahy 3. lékařské fakulty UK, byla také finalistkou soutěže Miss Československo v roce 1989. S manželem mají dvě dcery, Simonu a Nicol.
Prezident Zeman jmenoval Arenbergera do funkce ministra zdravotnictví:
Dnes jsem byl prezidentem republiky jmenován ministrem zdravotnictví ČR. Je mi ctí stát v čele tohoto resortu. Uděláme pro zdraví maximum! https://t.co/ciy5lmUxKF
Zkušenosti s řízením, mezinárodní renomé
Stejně jako jeho předchůdce je i Arenberger považován za předního odborníka ve svém oboru. Jde totiž o jednoho z nejuznávanějších českých i evropských dermatovenerologů. Na rozdíl od Blatného má ale díky svému působení v čele nemocnice rozsáhlé zkušenosti s managementem.
V klinické praxi se věnuje především lupénce a kožním nádorům. Založil také každoroční akci Stan proti melanomu, která už čtrnáctkrát umožnila zájemcům nechat se zdarma vyšetřit na tento typ nádoru, a to v některém ze stanů umístěném v Praze, Brně či Ostravě.
Arenberger vede zdravotnictví. Prosaďte ruskou a čínskou vakcínu, žádá Zeman |
Arenbergerova činnost mimo nemocnici se však neomezuje jen na boj proti rakovině kůže. Po dobu čtyř let byl předsedou České dermatovenerologické společnosti a od května 2018 do svého jmenování ministrem byl také členem Rady Českého rozhlasu. Do té jej nominovala organizace Prosaz, která se zabývá pomoci zdravotně postiženým zapojit se do běžného života. Ve Sněmovně získal jasnou podporu, hlasovalo pro něj 150 ze 182 přítomných poslanců.
Arenbergerovo jméno se objevilo také ve složkách bývalé Státní bezpečnosti jako takzvaný KTS. Tedy jako kandidát na agenta, jehož se Státní bezpečnost snažila získat. Je však klíčové, že o této snaze dotyčný vůbec nemusel vědět. „Spolupracovníkem StB jsem nebyl, mám čisté lustrační osvědčení, které už jsem používal opakovaně při různých funkcích, jež jsem vykonával,“ uvedl ke kauze po svém jmenování ministrem Arenberger.
Sputnik i onkologie
Spekulace o tom, že by se Arenberger mohl stát novým ministrem zdravotnictví, se objevily už v březnu. Tehdy v reakci uvedl, že nabídku nedostal, kdyby se tak ale stalo, přijetí by zvažoval. „Ambici být ministrem nezbytně nutně nemám, ale kdyby bylo potřeba, tak mě znáte, že já rád pomáhám všem,“ řekl tehdy.
V očích veřejnosti i prezidenta Miloše Zemana je oproti Blatnému klíčové, že Arenberger nezastává odmítavý postoj k ruské vakcíně na covid-19 Sputnik V. Dříve totiž připustil, že by zájemcům umožnil, aby se látkou v rámci klinického zkoušení očkovali. Stačil by souhlas etické komise a Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL).
Nový ministr má záznamy ve složkách StB. Spolupracovník jsem nebyl, brání se |
„Vím o řadě pacientů, kteří na Sputnik V čekají. Na druhé straně není jednoduché používat neregistrovaný preparát. Rozumné řešení vidím v tom, že by se udělala rozsáhlá klinická studie na větším počtu pacientů, kdy obě strany vědí, že jdou do experimentálního preparátu, jemuž nějaké to razítko chybí, a vstupují do toho dobrovolně,“ vysvětlil v březnu svůj postoj.
Právě za neochotu jednat o Sputniku Zeman odvolaného ministra dlouhodobě kritizoval. Z tohoto důvodu žádal odvolání jeho i ministra zahraničí Tomáše Petříčka. Po svém nástupu do funkce ale Arenberger uvedl, že do ČR chce dostat hlavně registrované vakcíny, tedy látky od společností Pfizer, Moderna a AstraZeneca. O ruskou očkovací látku Sputnik V a jiné neschválené preparáty by se ale podle něj stát mohl zajímat při klinickém zkoušení postupem respektovaným úřady Evropské unie.
Podle mediálních spekulací je pro Arenbergerovo jmenování klíčový i již zmíněný dlouhodobý boj proti rakovině. Prevenci totiž dlouhodobě zmiňuje premiér Andrej Babiš jako jednu z priorit a také z „covidového“ Národního plánu obnovy má jít na tento účel několik miliard. Téma ostatně Arenberger zmínil už na první tiskové konferenci ke svému jmenování.
„Je potřeba přemýšlet (kromě covidu) také o tom, jak dále informovat veřejnost, co se týče zdravotní gramotnosti. Jak zmiňoval pan premiér, je to boj proti rakovině. Není to téma jen ČR, je to téma EU. Musíme si uvědomit, že zhruba čtyřiceti procentům veškerých případů rakoviny se dá nějakým způsobem předcházet. A my to dost často úspěšně děláme. Nějaké rezervy ale ještě jsou,“ uvedl nový ministr zdravotnictví.
