Vzpomínáte, jaká to byla bomba, když během rozšiřovacího draftu kynul v šedozlatém dresu rozjařeným fanouškům, kteří ho na domácím stadionu v Las Vegas vítali jako největší posilu nového týmu v NHL?
Byl nadšený z nové šance na restart, ale stejně se mu stýskalo po Pittsburghu, který jej i po letech úspěchů astronomických rozměrů až příliš snadno odložil. U Golden Knights se stal miláčkem, jenže i tady si v poslední době procházel stejně krušnými časy.
Ačkoliv měl patřit k nedotknutelnému jádru úspěšného mužstva, během uplynulého play off se Vegas zhlédlo v urostlém Švédovi Robinu Lehnerovi. Po dlouhé covidové pauze byl na rozdíl od Fleuryho jistý, nechyboval a takřka nedostával góly. Předchozí zvláštní angažmá v Chicagu hodil za hlavu a až ve městě hazardu konečně našel svůj klid.
A tak mu klub na podzim nabídl lukrativnější smlouvu na pět let za 25 milionů dolarů a jistotu, že bude na dlouho neotřesitelnou jedničkou.
S Fleurym se přestalo počítat kvůli třem zásadním důvodům. Začal být pro klub přestárlý a neperspektivní, občas dostal lacinou branku a navrch by měl kvůli sedmimilionové smlouvě na dvojku až příliš královský plat.
A tak se ho pokusil vyměnit za stejně exkluzivní zboží. Jenže nikdo neměl zájem. Trojnásobný šampion byl navzdory nesporným kvalitám ve Vegas najednou přebytečný a pro konkurenci pořád drahý. Proto se před sezonou utvořil druhý nejdražší brankářský tandem ligy za 12 milionů dolarů na sezonu.
Jak moc je teď generální manažer Kelly McCrimmon rád, že tenhle na první pohled pošetilý tah mu nakonec nevyšel. Fleury v době Lehnerovy indispozice i výpadku formy září. Odchytal 19 zápasů, brankářským tabulkám vévodí s průměrem 1,80 obdrženého gólu na zápas, s úspěšností zákroků 93,8 % je také nejlepší. Se 14 výhrami je v NHL třetí za Vasilevským z Tampy (17) a Grubauerem z Colorada (15). A co víc, předvádí fantastické zákroky.
„Kde by dnes Golden Knights byli, kdyby se na plán se dvěma drahými brankáři vykašlali. Fleury předvádí výkony zralé na Vezina Trophy, připomíná to jeho úžasnou první sezonu ve Vegas,“ píše ve svém komentáři Eric Duhatschek na webu The Athletic.
Jen pro připomenutí: Fleury získal s Pittsburghem tři Stanley Cupy. Dva přímo na ledě, třetí jako Murrayho náhradník. Vegas hned ve zmíněném prvním ročníku dotáhl do finále Stanley Cupu, ačkoliv už jej mnozí odepisovali. Jenže on ožil a teď znovu předvádí, jak perfektním záskokem může být.
Zdá se, že pryč jsou i nepříjemné chvíle, kdy si jeho agent na sociálních sítích postěžoval, že kouč Peter DeBoer hodil majitele tří pohárů přes palubu, a doložil to ještě snímkem, kterak trenér bodá gólmanovi kudlu do zad. Ostatně i trenér během probíhající sezony změnil názor na předsezónní brankářské uspořádání a teď preferuje zkušeného veterána před robustním Švédem.
„Po sezoně jsme s Marcem strávili spoustu času analyzováním, jak, odkud a proč dostával góly. Měli jsme plán a nápady od našeho brankářského úseku, jak ho dát dohromady, aby zase potvrzoval svou pověst. A on naslouchal,“ cení si trenér DeBoer.
„Příjemně mě překvapilo, jak otevřeně se stavěl ke koučinku. Sám věděl, že loňský rok nebyl dobrý. Odpověděl nejlépe, jak mohl. Vždyť není náhoda, že má tak skvělá čísla, Stanley Cup a životopis jako ze Síně slávy,“ dodal.
Fleury je teď ve Vegas mužem číslo 1 a DeBoer na jeho obrovský přínos spoléhá. Jeho robinsonády a další fantastické akrobatické zákroky totiž vytáhly klub zase na pozice, na něž je od vstupu do NHL zvyklý. Vede západní divizi se 37 body, v celé NHL mu patří sedmé místo. A sám Fleury? Ten si během úspěšného tažení připsal 65. čisté konto kariéry.
Ani on si neumí vysvětlit takový návrat formy, ale jednu hypotézu přece jen vysloví: „Táta mi vždycky říkal: Pracuj tvrdě a bav se! Vyhrávat jsem chtěl víc než cokoliv jiného. Ale nehraju proto, abych někomu něco dokázal. Miluju hokej a všechno s ním spojené. Ten boj. Ten adrenalin NHL. Ten pocit, co se dostaví po vyhraném zápase. O to jediné se starám - vyhrávám s těmi borci, kteří jsou se mnou v šatně,“ říká Fleury.
Otázkou dlouhodobého horizontu je, kde se úžasný příběh obrody zastaví. Před touto sezonou se totiž mluvilo o tom, že když McCrimmonovi s DeBoerem nevyšla podzimní výměna, zbaví se Fleuryho daleko snazší cestou - na letním rozšiřovacím draftu. Tentokrát by jej přenechali Seattlu.
Co s Fleurym. Vegas nenašlo kupce, a tak má druhý nejdražší tandem NHL |
Fleurymu totiž zbývá z lukrativní smlouvy ještě další rok a v lize není tolik mužstev s velkým prostorem pod platovým stropem. Lehnera budou mít podepsaného za pět milionů ročně na další čtyři sezony.
Nebo přece jen otočí a označí současnou oporu po sezoně jako neprodejnou? Jisté je jen to, že Fleury je ve 36 letech stejně dobrý, ohebný a rychlý jako na začátku, když získal první Stanley Cup. V lize teď není zkušenějšího brankáře.
Říká se mu Flower, neboli v překladu pan Květinka, protože platí za gentlemana, na hokejistu je až moc hodný, má tři dcery a mimo hokej žije jen pro rodinu.
Kde zakotví Fleuryovi po roce velkého návratu jako z hollywoodského filmu?
