ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Ústavní soud rozhodl o systému sněmovních voleb. Výsledek oznámí ve středu

  • 72
Ústavní soud ve středu oznámí, jak rozhodl o systému voleb do Sněmovny a rozdělování mandátů. Na úterní neveřejné poradě pléna soudci dospěli k rozhodnutí, ale výsledek ještě nezveřejní. Termín vyhlášení soud vždy svolává až na pozdější datum, tentokrát hned na následující den. Nález by měl být dostupný na webu soudu ve středu od 9:00.

Návrh na zrušení pravidel, která znevýhodňují menší strany a jejich koalice, podalo 21 senátorů z různých klubů. Jednal za ně Jiří Šesták (STAN). Na ústavní soudce se obrátili už na konci roku 2017. 

Poukazovali na výsledky předešlých sněmovních voleb, ve kterých hnutí STAN, které skončilo těsně nad pěti procenty, potřebovalo pro zisk jednoho mandátu více než dvojnásobek hlasů oproti vítěznému hnutí ANO.

Návrh má dvě části. První z nich míří proti rozdělení Česka do volebních krajů, které kopírují hranice vyšších územních samosprávných celků, a nejsou tedy stejně lidnaté. Dále zpochybňuje přílohu, která stanovuje maximální počty kandidátů na jednotlivých listinách v krajích, a také matematickou metodu přidělování mandátů za použití takzvané d’Hondtovy formule.

Tyto části volebního zákona podle senátorů znevýhodňují menší politické strany oproti těm velkým. „Ústava však o žádném zvýhodňování vítěze voleb anebo o tak výrazném sankcionování pro zisk mandátů u menších parlamentních subjektů nehovoří,“ stojí v senátorském návrhu.

Druhá část návrhu míří proti zavedení zvýšeného prahu pro vstup koalic do Sněmovny. Koalice dvou stran či hnutí potřebují deset procent, koalice tří subjektů 15 procent, koalice čtyř a a více stran dokonce 20 procent, jinak jejich hlasy propadnou. Podle senátorů bylo zavedení takzvaného aditivního kvóra účelové a opět zvýhodňuje velké, samostatně kandidující strany.

Ústavnímu soudu psal i prezident

Prezident Miloš Zeman, který už v prosinci stanovil termín letošních sněmovních voleb na 8. a 9. října, se na ústavní soudce obrátil s dopisem. Obává se, že případné vyhovění návrhu by mohlo způsobit neřešitelnou ústavní krizi. V dopise také kritizuje soud za to, že o záležitosti za tři roky nerozhodl. ÚS uvedl, že dopis nemůže považovat za relevantní procesní návrh, protože prezident není účastníkem řízení. Soudce Vojtěch Šimíček ČTK řekl, že on sám při rozhodování nepřikládal dopisu žádnou váhu.

Zrušení volebního znevýhodnění malých stran může vyvolat krizi, míní Zeman

ÚS má pravomoc sporná ustanovení zákona zrušit, pokud by je alespoň devět z 15 soudců pokládalo za protiústavní. Nález ale nemusí nutně vstoupit v platnost okamžikem vyhlášení. Soud někdy platnost odkládá o měsíce i roky, aby dal zákonodárcům prostor pro přijetí nové právní úpravy.

Předseda ÚS Pavel Rychetský v rozhovoru pro Echo24, který předcházel dnešnímu uzavřenému jednání pléna, uvedl, že soudci se už dříve většinově shodli na protiústavnosti platné úpravy ve vztahu k ústavnímu principu rovnosti hlasů. „Zasekli se“ ale na otázce, zda neodložit účinnost výroku právě s ohledem na to, že prezident už vyhlásil termín voleb. Rychetský se domníval, že rozhovor vyjde v tisku až po dnešním neveřejném zasedání pléna, nicméně část se již objevila na webu Echo24.cz. K „živým“ kauzám se soudci jinak nevyjadřují.

Ústavní soud odůvodnil stanovisko k návrhu na zrušení termínu voleb: 

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video