„Lidé, kteří si mysleli, že se v průběhu pandemie koronaviru budou snižovat ceny na realitním trhu, se hluboce mýlili. Vzhledem k pumpování nových peněz do ekonomiky uvolněnou měnovou politikou centrálních bank a rozhazovačnou politikou vlád jsme naopak svědky výrazného růstu cen domů a bytů,“ sdělil ČTK analytik BH Securities Štěpán Křeček.
Tento trend bude podle něj i nadále pokračovat. Jak dále uvedl, zvláště v zemích jako je Česká republika, kde není příliš rozvinutý kapitálový trh, budou nemovitosti oblíbenou investiční alternativou. „Lze proto očekávat, že na realitní trh bude směřovat stále více peněz, což vzhledem k omezené nabídce bude tlačit na růst cen,“ doplnil Křeček.
Nejvíce vzrostly ceny domů a bytů v Lucembursku, a to o 13,6 procenta. Následovaly Polsko (o 10,9 procenta), Rakousko (o 8,9 procenta) a Slovensko (o 8,5 procenta). Naopak na Kypru ceny klesly o 1,4 procenta, v Irsku o 0,8 procenta. Údaje za Řecko nejsou dlouhodobě k dispozici.
„V Evropské unii jako celku nemovitosti v roce 2020 zdražovaly v meziročním pohledu výrazněji, tempem převyšujícím pětiprocentní úroveň. V roce 2019 růst skončil pod pěti procenty. Lidé ve většině zemí unie tedy v nemovitostech spatřují stále vhodný způsob uložení peněz a jejich ochrany před inflačním znehodnocením,“ uvedl analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda.
V Česku rostly ceny nemovitostí v porovnání s ostatními zeměmi unie nejrychleji nepřetržitě od posledního čtvrtletí 2016 do konce třetího čtvrtletí 2017. Nejvyšší byl růst ve druhém čtvrtletí 2017, kdy domy a byty v ČR meziročně zdražily o 13,3 procenta. V porovnání s průměrem EU byl tehdy růst více než třikrát vyšší.
„Výrazného ochlazení na trhu nemovitostí se nejspíše nedočkáme ani v letošním roce. Vzhledem k omezené výstavbě, kterou potvrzují i statistiky stavebních povolení, není pravděpodobné, že by developeři trh zahltili novými nabídkami. Vzhledem k poměrně stabilní životní úrovni a perspektivě zvýšených příjmů domácností z titulu zrušení superhrubé mzdy není pravděpodobný ani otřes na straně poptávky,“ dodal analytik ČSOB Petr Dufek.
| Země | Změna (v procentech) |
|---|---|
| Lucembursko | 13,6 |
| Polsko | 10,9 |
| Rakousko | 8,9 |
| Slovensko | 8,5 |
| Česko | 8,4 |
| Nizozemsko | 8,3 |
| Německo | 7,8 |
| Portugalsko | 7,1 |
| Chorvatsko | 6,9 |
| Litva | 6,4 |
| Dánsko | 5,5 |
| Francie | 5,0 |
| Bulharsko | 4,8 |
| Estonsko | 3,9 |
| Maďarsko | 3,9 |
| Švédsko | 3,7 |
| Slovinsko | 3,3 |
| Belgie | 3,1 |
| Británie | 2,7 |
| Malta | 2,4 |
| Rumunsko | 2,3 |
| Lotyšsko | 2,1 |
| Španělsko | 1,8 |
| Finsko | 1,7 |
| Itálie | 1,0 |
| Irsko | -0,8 |
| Kypr | -1,4 |
| Řecko | údaje nejsou k dispozici |
Zdroj: Eurostat
Poznámka: Údaje za Británii jsou až do konce loňského roku započítány
