Češi se mohou coby vítězové skupiny v příštím ročníku Ligy národů těšit na elitní soupeře. Nahrál jim i výsledek z Izraele, kde v souběžném duelu padli dosud vedoucí Skotové.
Konečná tabulka skupiny B2
| Tým | Z | V | R | P | S | B | |
| 1. | ČR | 6 | 4 | 0 | 2 | 9:5 | 12 |
| 2. | Skotsko | 6 | 3 | 1 | 2 | 5:4 | 10 |
| 3. | Izrael | 6 | 2 | 2 | 2 | 7:7 | 8 |
| 4. | Slovensko | 6 | 1 | 1 | 4 | 5:10 | 4 |
Francie, Španělsko, Belgie, Portugalsko, Nizozemsko, Itálie, to jsou jen některé z velmocí, s nimiž se budou Češi pravidelně potkávat. „Chceme se konfrontovat s nejlepšími. Tím pádem každý z nás poroste,“ věří trenér Šilhavý.
ONLINEutkání jsme sledovali minutu po minutě |
Bylo evidentní, jak mu na výsledku záleželo. Neriskoval, neexperimentoval, nevymýšlel. Do domácího zápasu se Slovenskem poslal totožnou jedenáctku, která v neděli ve Štruncových sadech přetlačila Izrael (1:0), byť předvedeným výkonem zrovna neoslnila.
A byl to dobrý krok.
„Soupeř přijel takticky dobře připravený, ale myslím, že jsme se dostali do zápasu velmi rychle,“ pochvaloval si Šilhavý po utkání.
„Z naší strany nebyl ideální vstup do zápasu. Byli jsme trochu pasivní, Česko nás dostalo pod tlak. Měli dvě šance a nakonec se prosadili ze standardky,“ konstatoval slovenský kouč Štefan Tarkovič.
Za aktivitu v úvodu se Češi odměnili gólem Součka a po přestávce přidal pojistku Ondrášek, který ještě v prvním poločase šance pálil.
Jen během první čtvrthodiny měl tři tutovky, pokaždé po centru Coufala.
Nejprve hlavou míč netrefil ideálně a Matějů, který akci zavíral na vzdálenější tyči, z úhlu nezakončil. Pak dostal přihrávku na kopačku, vystřelil a brankář Rodák reflexivně vytáhl míč na břevno. A do třetice slovenský gólman skvělým zákrokem vyškrábl i další Ondráškovu hlavičku, jež mířila do horního rohu.
Nereagoval až při následném rohovém kopu, po kterém obrana nechala v šestnáctce zcela volného Součka, a to je perfektní hlavičkář.
ZNÁMKOVÁNÍohodnoťte výkon fotbalistů proti Slovensku |
Češi zaslouženě vedli. Dobře kombinovali, hráli trpělivě, měli územní převahu i dost prostoru, Slováci totiž od začátku bránili značně nedůsledně a jen díky Rodákovi, gólmanovi z Fulhamu, nebylo po dvaceti minutách po zápase.
Moře času měl neustále Coufal, který hrál na pravé straně proti Makovi a Hubočanovi, hodně si pro míče chodil a rozehrával Král, to samé jeho spoluhráči ze zálohy: Darida, Jankto nebo Souček.
Slováci se probudili až po půlhodině. Byť měli v ofenzivě rychlá křídla Rusnáka s Makem, brankář Vaclík, jenž si hlasitě dirigoval obránce před sebou, byl dlouho bez práce. Bezprostřední nebezpečí řešit nemusel, protože soupeři na něj přímo nevystřelili.
I když: po třiceti minutách daleko od gólu nebyli, ale ostrou přihrávku na Kucku z malého vápna odkopl Coufal. Bylo to ve chvíli, kdy hosté na moment přebrali iniciativu, zklidnili rozehrávku, získali větší jistotu ve hře a Češi se zatáhli, ale o vedení nepřišli.
Platilo to i ve druhém poločase, kdy do české brány místo zdravotně indisponovaného Vaclíka nastoupil Koubek a rychle se musel vytáhnout proti střele Pekaríka.
Ve 49. minutě to byla zdaleka největší příležitost hostů, která se zrodila u Kucky, který u lajny suše obehrál tři protihráče jako by se předváděl někde na plácku. Takových záblesků však bylo ve slovenské hře málo.
Český výkon naopak rozzářil mladý Černý, jenž do druhého poločasu nahradil Masopusta a v prvních chvílích přes něj šlo několik ofenzivních akcí, včetně té gólové.
Míč mu napravo chytře přenechal Král, Černý měl na pravé straně dost volna na to, aby přesně našel Ondráška, který pak z otočky konečně skóroval.
Po necelé hodině zápasu druhý gól Česku dodal potřebný klid – a kdyby vzápětí Jankto po hezké přímočaré akci neotálel a příliš dlouho si nešteloval míč na silnější levačku, mohli hosté vzápětí prohrávat do konce o tři góly.
Přesto prohráli s bývalým federálním partnerem už počtvrté za poslední dva roky. Právě na Slovensku zahájil trenér Jaroslav Šilhavý v říjnu 2018 své působení u národního týmu, v Trnavě tehdy zvítězil 2:1.
Takřka přesně před dvěma lety pak Češi porazili Slováky 1:0 také v Praze a letos v září, v prvním mezistátním utkání po vypuknutí pandemie, uspěli i v Bratislavě. Tenkrát byl rozdíl mezi oběma soupeři nejvýraznější, Češi ve svítivě zelených dresech dominovali a vyhráli 3:1.
Na vítězství si sáhli i v domácí odvetě.
„Máme obrovskou radost, že jsme vyhráli skupinu poté, co se dělo kolem pandemie a našich srazů a zápasů. Kluci zaslouží velký dík, nebyly to úplně standardní podmínky. Vždy jsme se z toho nepodělali a zvládli jsme to,“ dodal Šilhavý.
„Z těch tří soupeřů, s kterými jsme hráli v listopadu, je Česko podle mě prakticky ve všem nejdál,“ uvedl ještě slovenský trenér Tarkovič.
Česko
SlovenskoT. Vaclík (46. T. Koubek) - V. Coufal, T. Kalas, J. Brabec, A. Matějů - L. Masopust (46. V. Černý), T. Souček, V. Darida (87. A. Barák), A. Král, J. Jankto (74. J. Kopic) - Z. Ondrášek (66. M. Vydra)
M. Rodák - P. Pekarík, N. Gyömbér, M. Škriniar, T. Hubočan - A. Rusnák (62. T. Suslov), J. Kucka (67. J. Greguš), S. Lobotka (62. P. Hrošovský), M. Hamšík, R. Mak (62. P. Šafranko) - M. Ďuriš (81. I. Schranz)
F. Novák, M. Vydra, M. Krmenčík, J. Kopic, V. Jemelka, A. Mandous, T. Koubek, T. Holeš, B. Dočkal, A. Barák, V. Černý, D. Zima
J. Greguš, I. Schranz, P. Hrošovský, A. Jakubech, Ľ. Šatka, S. Mráz, D. Greif, M. Valjent, R. Mazáň, P. Šafranko, T. Suslov
Rozhodčí: C. Cakir - B. Duran, T. Ongun
Přejít na on-line reportáž
