Překvapilo vás to?
Bylo hezké číst si svoje jméno, fakt mě to potěšilo. Lehce jsem předem tušil, že by se to mohlo vyplnit. Protože pan Pešán (reprezentační trenér) říkal už dva dny dopředu do rozhovoru, že možná vezme mladé hráče kvůli Rusům, kteří postaví dvacítku. Takže jsem trošku věřil, že bych mohl jet zrovna já. Povedlo se to a jsem z toho nadšený, těším se strašně moc.
Co to pro vás znamená?
Další splněný sen. A další krůček. Jsem na to zvědavý, protože takovou zkušenost jsem ještě v kariéře neměl. Přece jen dvacítka a dospělí je strašně velký rozdíl.
Co myslíte, kolik toho odehrajete?
Netuším, jak to mají trenéři vymyšlené. Nechám se překvapit. Pojedu to tam odmakat a věřím, že nějaký zápas odehraju. Uvidíme s kým. Nabízelo by se, že budu nastupovat s kluky z dvacítky. Ale s panem Pešánem jsem ještě nemluvil. Ani tedy nevím, co ode mě očekává.
Jak budete připraven v téhle složité koronavirové době?
Udržuji se, snažím se trénovat, dělám všechno, aby to bylo super.
Dlouho jste bez zápasu a hned reprezentační tempo. Bude tím váš výkon ovlivněný, nehrozí teď víc zranění?
Těžko říct. Ale úplně na to nechci myslet ani se vymlouvat, že jsem dlouho nehrál. Budu se prostě snažit předvést nejlepší výkon.
Věříte, že se brzy rozběhnou hokejové soutěže?
Jsem napnutý, kdy začnou. Je tam strašně moc otazníků, což je nejhorší. Nevíme, co bude příští týden. Věřím ale, že se to co nejdřív vyřeší.
Je složitější se v tréninku motivovat bez vidiny utkání?
To si nemyslím. Není tahle situace až tak náročná na motivaci, ale spíš je to pro všechny obrovská neznámá. V tom, jak se připravovat, co všechno dělat, jak moc si naložit, když vůbec nevíme, kdy první zápas vlastně bude.
Jaký je váš největší zážitek s reprezentací v roli fanouška?
Největší asi, když se v roce 2010 vyhrálo zlato. To jsem byl ve věku, kdy jsem hokej začal pořádně brát a zrovna se povedl takový úspěch. Mě i ostatní kluky okolo, co jsme hráli v Litvínově spolu, to motivovalo. Byl to odrazový můstek nás všech, že i Češi můžou vyhrávat velké turnaje. Hned druhý den jsme šli s hokejkami na plácek a hráli jsme si na to, jak jsme vyhráli zlato.
Na koho jste si hrál?
Já když vyrůstal, byl to vždy Jarda Jágr. Legenda. I on byl součástí toho zlatého šampionátu.
Ve Finsku teď budete nějaký čas žít v „bublině“. Jak se zabavíte?
Určitě bude dost co dělat. Se spoluhráči můžeme hrát třeba karty.
Na jakou osobnost z reprezentace se těšíte?
Hlavně na kluky z KHL. Tu ligu jsem neměl možnost naživo vidět, jenom v televizi. Jsem strašně zvědavý, jak budou vypadat. Bude to úplně jiný level. A těším se i na Filipa Hronka. Když jsme spolu natáčeli reklamy pro CCM, zjistil jsem, že je to super kluk.
Už jste řešili s Montrealem, jaká tam bude vaše pozice?
Zatím ne. Nikdo nehraje ani v Kanadě, tak jsou rádi, že jsem doma alespoň v nějakém režimu.
Máte zprávy, jestli dohrajete sezonu v Litvínově?
Nemám. Teď je hlavní cíl mistrovství světa juniorů, na což se všichni zaměřujeme, potom se budou řešit další věci.
Řekli vám v Montrealu, co po vás chtějí, případně v čem byste se měl ještě zlepšit?
Tohle je o mně, jaký mám zájem. Takže se hodně ptám, jsem v kontaktu s plno lidmi z určitých odvětví, co pracují v organizaci. Ať je to třeba výživový poradce, kondiční trenér. Ptám se i hlavního manažera na rozvoj hráčů. Oni mi dávají zpětnou vazbu, což je super.
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvJste rád, že si vás vybral zrovna Montreal, když jste klub teď poznal zevnitř?
Rozhodně. Je tam neuvěřitelná profesionalita, Canadiens mají lidi skoro na všechno. A ti fanoušci! To je kultura v hokeji. Strašně moc jsem rád, že se to povedlo.
Letos vás draftoval Montreal, poprvé jste v reprezentaci. Pro většinu je to hodně zvláštní rok, ale pro vás osobně vlastně skvělý.
Do reprezentace jsem se dostal díky těm okolnostem, draftovaný jsem byl, což je super. Jsou to takové maličké krůčky. Nejdůležitější je, abych se dál zlepšoval. Můj životní cíl je zahrát si NHL, za tím si půjdu. Tyhle malé krůčky jsou super, ale nerad bych usnul na vavřínech.
