Vojenský konflikt mezi Jižní a Severní Korou v letech 1950-1953 je v Číně označován za „válku odporu vůči americké agresi“ a „pomoc Koreji“. USA podporovaly ve válce Jižní Koreu, Čína poslala vojáky na pomoc Severní Koreji. List The South China Morning Post připomíná, že se jedná o jediný vojenský střet mezi USA a Čínou.
„Před sedmdesáti lety imperialističtí útočníci pálili na práh nové Číny,“ řekl Si Ťin-pching u příležitosti sedmdesátiletého výročí čínského zapojení do korejské války. „Čínský lid pochopil, že se musí uchýlit k jazyku, kterému útočníci porozumí: bojovat válku válkou, zastavit invazi silou a skrze vítězství dosáhnout míru a respektu.“
„Čínský lid nebude utvářet potíže, ale ani se jich nebojíme a bez ohledu na těžkosti nebo výzvy, kterým budeme čelit, se nám naše nohy nebudou třást a naše záda se nebudou ohýbat,“ dodal.
Si varoval, že „jakákoliv země a armáda, bez ohledu na to, jak byla dříve mocná“, „selže“, pokud se postaví mezinárodnímu vývoji a bude zastrašovat slabší. Podle čínského prezidenta v korejské válce čínská a severokorejská armáda „zlomily legendární americkou armádu, která byla považována za neporazitelnou“ a vyslaly tak zprávu „utlačovaným národům a lidem ve světě“.
Během takzvané bitvy u Unsanu čínská armáda provedla 25. listopadu 1950 sérii útoků, které donutily americkou 8. armádu ustoupit. Ačkoliv Jižní Korea za pomoci USA nakonec severokorejskou invazi odrazila, Čína výsledek války považuje za své vítězství. Soudí, že bez její podpory by KLDR nepřežila. Ve středečním úvodníku Deníku čínské osvobozenecké armády podle autora „slavné vítězství“ zanechalo na Američanech „nejhlubší dojem“ a přinutilo je „respektovat čínské červené linie“.
Stanice CNN upozorňuje, že rétorika nejmocnějšího vůdce čínské komunistické strany od vlády Mao Ce-tunga je mnohem ostřejší, než tomu bylo při oslavách šedesátiletého výročí korejské války. „Jeho předchozí projev byl jemnější,“ potvrzuje Sie Mao-sung, specialista na politiku z čínské Akademie sociálních věd. „Dnešní Siův projev byl zcela jasně zaměřen na vyslání zprávy ‚budeme bojovat a znovu vyhrajeme‘ čínskému lidu, protože Čína čelí rostoucímu tlaku ze strany USA.“
Napjaté vztahy
Si se v projevu jinak věnoval převážně obchodní oblasti. USA vedou s Čínou obchodní válku, jejíž součástí je i zavedení sankcí proti vlajkové lodi čínského průmyslu, výrobci telefonů Huawei. „V dnešním světě je jakýkoliv unilateralismus, protekcionismus a ideologie extrémního vlastního zájmu naprosto nefunkční a jakékoliv vydírání, blokády a extrémní nátlak jsou naprosto nepoužitelné,“ řekl čínský prezident v jasné narážce na politiku „America First“ amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Dalším významným sporným bodem současných velmi napjatých vztahů mezi USA a Čínou je otázka nezávislosti Tchaj-wanu, na který si Čína činí nárok. Spojené státy rozhodly, že ostrovu prodají vojenský materiál. Peking tento krok zuřivě odmítl jako odporu „separatistům“ a pohrozil odvetou.
Čína v některých vojenských oblastech předčí USA, přiznává Pentagon |
Čínská televize CCTV nedávno zveřejnila záběry simulované ostrovní invaze čínských vojsk, s jasnou narážkou na Tchaj-wan. Krátce poté Si vyzval příslušníky elitní námořní pěchoty, „ať udržují stav nejvyšší pohotovosti a soustřeďují veškeré své myšlenky a energii přípravě na válku“.
Podle Pentagonu Čína představuje pro USA největší vojenskou hrozbu. V některých oblastech už Čína Spojené státy i překonává. Momentálně má největší námořnictvo na světě, o síle 350 plavidel. USA mají k dispozici asi 293 lodí. Peking má též rozvinutější vzdušný obranný systém, kromě domácích obranných zařízení využívá i ruské systémy S-400 a S-300.
Čínská armáda má též údajně k dispozici 1 250 střel s doletem 500 až 5 500 kilometrů určených k vypuštění ze země. USA mají jen jeden typ střely určené k vypuštění ze země s doletem 70 až 300 kilometrů.
