„Vždycky jsme věřili, že naše (vzájemné) vztahy dosáhly takové úrovně spolupráce a důvěry, že (možnost vojenské spolupráce), ač není nezbytná, je zcela jistě představitelná. Alespoň v teorii,“ odpověděl prezident během zasedání Valdajského klubu na otázku ohledně vojenské aliance mezi Ruskem a Čínou.
Server South China Morning Post podotýká, že Putin je první ruský vůdce, který přišel s takovýmto návrhem od kolapsu čínsko-sovětského paktu po smrti sovětského diktátora Josifa Stalina.
Ruský prezident připomněl, že Rusko a Čína už spolu pořádaly společná vojenská cvičení. Čínští vojáci se zúčastnili zářijových velkých manévrů Kavkaz-2020 a participovali na Ruskem pořádaných mezinárodních vojenských hrách.
„Nepochybně naše kooperace s Čínou posiluje obranné schopnosti čínské armády,“ řekl Putin. Uvedl, že Rusko sdílí s Čínou citlivé vojenské technologie. Bližší detaily o povaze tohoto paktu nechtěl prozradit s tím, že se jedná o důvěrné informace.
„Pomáháme naším čínským partnerům vytvořit systém varování před raketovým útokem,“ uvedl Putin na zasedání Valdajského klubu minulý rok. Podle expertů by společný systém včasného varování před balistickými střelami snížil možnost USA překvapivě Čínu napadnout, protože by Peking mohl být Moskvou okamžitě varován.
Podle mluvčího čínského ministerstva zahraničí Čao Li-ťiena Putinova slova „ukazují vysokou úroveň a speciální povahu našich bilaterálních vazeb“. „Neexistuje žádné omezení tradičního čínsko-ruského přátelství a žádné zakázané oblasti pro rozšiřování naší spolupráce,“ prohlásil Čao.
Napjaté vztahy
Putinovy výroky přichází v době značného napětí mezi Čínou a USA. Pentagon označuje Čínu za největší bezpečnostní hrozbu Spojených států.
Čínská armáda simulovala invazi ostrova. Připravte se na válku, řekl Si |
Čínský prezident Si Ťing-pching v době probíhajících amerických prezidentských debat při příležitosti výročí zapojení čínské armády do korejské války v letech 1950-53 varoval „imperialisty“ před jakýmkoliv pokusem Čínu ohrozit. Šlo o zcela jasnou narážku na USA. Několik dní předtím vyzval čínské vojáky k přípravám na válku.
Oba kandidáti na amerického prezidenta, Donald Trump i Joe Biden, se předhání v slibech tvrdšího postoje vůči Pekingu. Biden nicméně jako největší hrozbu pro USA uvedl Rusko a Kreml jej kvůli tomu obvinil z šíření nenávisti. Podle analytiků lze očekávat, že Biden v případě vítězství bude už tak značný tlak na Moskvu ze strany USA ještě stupňovat. Trumpova administrativa opakovaně zavedla proti Rusku přísné ekonomické sankce, následkem čehož jsou současné americko-ruské vztahy nejhorší od konce studené války.
Pozadí Putinových slov
„Čína i Rusko jsou terčem kritiky v amerických prezidentských volbách a Putin se snaží ukázat, jak pevné (jejich) vazby jsou,“ vysvětluje Li Lifan, výzkumník na Šanghajské akademii sociálních věd, proč se Putin rozhodl mluvit o možné vojenské alianci mezi Ruskem a Čínou právě teď.
Nová ruská kampaň v USA. Využívá rasových nepokojů a štve proti Bidenovi |
Li se domnívá, že Putin se snaží též znervóznit USA v souvislosti s blížícím se zánikem dohody o omezení počtu strategických jaderných zbraní START podepsané v roce 2010 v Praze. Dohoda má v únoru přestat platit, Putin navrhuje ji aspoň o rok prodloužit a nahradit ji novou, avšak podobnou smlouvou. Washington si přeje, aby se k omezení jaderných zbraní zavázala i Čína, Peking to však odmítá.
Podle některých odborníků Putin ale ve skutečnosti o pevnou vojenskou alianci s Čínou neusiluje, protože to není v jeho zájmu. „Vztahy mezi USA a Čínou jsou v tak špatném stavu, že je možný vojenský konflikt. Šance, že Rusko chce být spojencem Číny, je velmi nízká,“ myslí si Š’ Jin-chung, profesor mezinárodních vztahů z Čínské lidové univerzity. „Je to hlavně známka snahy Ruska stát se důležitým neutrálním aktérem, který donutí USA nebo Čínu k ústupkům.“
