Británie počítá do roku 2030 se vznikem 250 000 nových pracovních míst v energetice, dopravě a technologickém sektoru. O konci aut se spalovacím motorem se aktuálně diskutuje také v Americe.
„Nyní je čas pro zelené oživení s vysoce kvalifikovanými pracovními místy, která lidem poskytnou uspokojení z vědomí, že činí zemi čistší, zelenější a krásnější,“ napsal premiér ve sloupku, který otiskl ekonomický list Financial Times.
Automobilky mají z dalšího uspíšení zákazu obavy, ambiciózní podle nich byl už původní termín. Nový harmonogram nebude platit pro hybridní automobily, které kombinují elektrický a fosilní pohon. Ty se budou moci prodávat až do roku 2035. Vládní plány kromě zákazu prodeje benzinových a naftových aut zahrnují také například podporu využívání jaderné a větné energie. Cílem vlády je rovněž učinit z jízdy na kole a z chůze atraktivnější způsoby cestování, píše server BBC.
Velké Británie zakáže auta se spalovacími motory dřív, než bylo původně schváleno, ve snaze podpořit rozšíření elektrických vozidel.
Británie nejprve plánovala jako součást snahy o snižování emisí skleníkových plynů zakázat prodej nových vozů na benzin a naftu od roku 2040. V únoru Johnson termín posunul.
Podle listu The Guardian bylo zveřejnění revidované strategie naplánováno na konec září, ale nové nárůsty počtu onemocnění koronavirem je posunuly až na konec roku.
Britská vláda tehdy vedená Theresou Mayovou naplánovala v roce 2018 zákaz prodeje nových automobilů poháněných spalovacími motory na benzin nebo naftu na rok 2040 jako součást vládní strategie dosáhnout čistých emisí uhlíku do roku 2050. Počátkem tohoto roku však ministr dopravy Grant Shapps řekl, že by se opatření mohla posunout již do roku 2035 nebo 2032. „Po kritice environmentalistických skupin a vlastního vládního výboru pro změnu klimatu premiér Boris Johnson v únoru přistoupil k posunu tohoto termínu na rok 2035,“ popisuje magazín Autoweek.
V květnu loňského roku Výbor pro změnu klimatu vyjádřil znepokojení nad tím, že původní plán nestačí na splnění cíle nulových emisí z dopravy. Vyzvali tak vládu, aby dále pokračovala v podpoře posílení infrastruktury pro nabíjení elektromobilů.
V reakci na to vláda zdvojnásobila alokaci fondu na zavádění nabíjecích stanic na 10 milionů liber. Dále podporuje integraci platforem pro navigační systém a plánovače tras s možností indikace vhodnosti dobíjení. Jen loni se tak díky vládním pobídkám instalovalo dalších 3 600 nových dobíjecích bodů.
Ambiciozní cíle poškodí autoprůmysl
Konec prodeje aut na benzin a naftu bude pro britský automobilový trh znamenat zásadní přelom. Z nových vozů prodaných v Británii tento rok bylo 73,6 procenta na benzin či naftu a pouze 5,5 procenta čistě elektrických. Zbytek tvoří různé typy hybridních aut.
„Doprava je ve Velké Británii největším zdrojem emisí CO2 – produkuje více než 30 % z celonárodních emisí. Jenže to zahrnuje i leteckou dopravu. Silniční vozidla tvoří přibližně jen 19 % ze všech emisí ve Velké Británii. Elektricky poháněná vozidla podle statistiky SMMT minulý měsíc představovala 7 % z celkového objemu prodeje nových vozidel ve Velké Británii,“ uvádí Autoweek.
Britské sdružení výrobců a obchodníků s auty SMMT vyzvalo v reakci na plánovaný nucený přechod na elektrickou trakci vládu, aby nejprve vytvořila dlouhodobý plán podpory nákupu bateriových aut a také dala závazné cíle rozvoje nabíjecí infrastruktury. Podle analýzy SMMT bude jen do ní investovat téměř 19 miliard eur, aby splňovala potřeby masové elektromobility na britských ostrovech. Z aktuálních 19 314 nabíjecích míst je třeba se do konce dekády dostat na 1,7 milionu a do roku 2035 na 2,8 milionu. To znamená 507 nových nabíjecích míst zřizovaných každý den v následujících 15 letech.
„Na podporu urychlení zákazu potřebuje koalice politickou podporu, která uvolní další investice soukromého sektoru do budování sítí rychlého nabíjení. V rozpočtu na rok 2020 kancléř Rishi Sunak pro tento účel vyčlenil vládní dotace ve výši 500 milionů liber,“ píše Autoweek.
Nový plán tedy mluví o posunutí data na začátek roku 2030 s tím, že jisté zdroje ubezpečily vládu o tom, že celá infrastruktura již bude k tomuto datu připravena.
SMMT dále považuje za zásadní nejprve vyřešit dva stěžejní problémy elektromobilů: výrazně vyšší cenu a výrazně nižší dojezd. Sdružení si nechalo vypracovat analýzu, podle které tvoří elektromobily 17 procent nabídky aut na britské trhu, ovšem podíl na prodejích je pouze osmiprocentní. Podle průzkumu, který si SMMT zadalo, je 37 procent motoristů odhodláno do roku 2025 elektromobil pořídit, ovšem 24 procent uvádí, že si nehodlá auto do zásuvky koupit vůbec.
Italský deník La Repubblica navíc dodává, že zákaz konvenčních pohonných jednotek dovede vlády k zavedení nové daně na základě ujetých kilometrů, aby vykryly ztrátu příjmů ze spotřební daně na palivo.
Představitelé SMMT mluví o devastaci britského autoprůmyslu. Z nově diskutovaného plánu je přirozeně nadšená ekoaktivistická organizace Greenpeace. Podle studie její britské buňky by měl dřívější zákaz prodeje aut se spalovacími motory přinést vytvoření nových pracovních míst, růst HDP a výdělek přes čtyři miliardy liber do státní kasy. Posun zákazu spalovacích aut z roku 2035 o pět let prý vytvoří přes 30 tisíc nových pracovních míst v oblasti energetiky, výroby baterií a výstavby nabíjecí infrastruktury. A také ve službách a maloobchodním prodeji. Studie také předpokládá nárůst finanční aktivity – peníze ušetřené za provoz a údržbu elektromobilu budou totiž podle ekoaktivistů motoristé roztáčet jinde. Dřívější zákaz spalovacích motorů také pomůže Velké Británii získat vedoucí postavení ve světovém autoprůmyslu, který se přeorientovává na elektrický pohon, myslí si Greenpeace.
V Kalifornii nemají jak nabíjet
Británie není jedinou zemí, která už má konkrétní plány na konec aut se spalovacím motorem. Kromě Norska, Dánska nebo Irska či Singapuru a nově Itálie (ta zatím diskutuje o stanovení limitu emisí CO2 tak, aby po roce 2035 bylo možné prodávat jen elektrická či plug-in hybridní auta) se o konci mluví také v Kalifornii, která je největším automobilovým trhem USA (11 procent prodejů). Ta chce konvenčním autům vystavit stopku v roce 2035. Kalifornský guvernér Gavin Newsom uvádí, že sektor dopravy je zodpovědný za více než polovinu znečištění oxidy uhlíku v tomto státě na západním pobřeží USA, auta prý mohou také za 80 procent smogového znečištění a až 95 procent jedovatých emisí vypouštěných dieselovými motory. Newsomovým cílem je srazit emise o 35 procent.
Vládní agentura EPA, která se stará o ochranu životního prostředí, ovšem kalifornskou vládu varovala, že rozvodná síť v zemi není ve stavu, aby byla schopna pokrýt enormně zvýšenou poptávku po nabíjení elektromobilů. EPA uvádí, že chystané opatření je neuskutečnitelné a možná dokonce ilegální.
Magazín Quattroruote připomíná, že Kalifornie, která je americkým státem s největším podílem elektrických aut, má po dekády extrémní problémy právě s energetikou. „Vlastní produkce není schopna pokrýt enormní poptávku a extrémní přetížení způsobuje časté black-outy. Přenosová infrastruktura je navíc tak zastaralá, že způsobuje časté přerušování vysokonapěťových kabelů, které způsobují stále ničivější požáry. Situaci ještě zhoršila obtížná finanční situace místních veřejných služeb. Paradoxem je, že Kalifornie je všemi považována za přední v oblasti nových technologií, ale jak připustil sám guvernér, její elektrická síť je v zásadě zamrzlá ve středověku,“ píše magazín.
„Rekordní výpadky dodávek proudu – co do velikosti a rozsahu bezprecedentní – ve spojení s rostoucími požadavky na elektřinu ze strany sousedních států vyvolává otázku, jak chtějí provozovat flotilu automobilů na baterie, které povedou k výraznému nárůstu poptávky po elektřině, když dnes nemohou pomalu ani svítit,“ okomentoval šéf EPA Andrew Wheeler.
Kalifornie v tom ovšem není sama. Americké státy Washington a Havaj jsou ještě radikálnější, začátkem letoška představily návrhy zákonů, podle kterých mají prodeje aut se spalovacími motory skončit stejně jako v Británii už v roce 2030.
Zakázat prodej spalovacích aut chce také New York na opačném konci Spojených států. Demokratický senátor Peter Harckham představil návrh zákona, podle kterého by musela být všechna prodávaná osobní auta – a v Americe oblíbené pick-upy – od roku 2035 elektrická. Rok 2045 by měl znamenat stejně jako v Kalifornii také konečnou pro kamiony se spalovacím motorem.
Stejný návrh teď představili i za severní hranicí USA, v kanadském Quebecu. Zákaz tradičních aut naplánovali v provincii na břehu Atlantiku na rok 2035. Aktuálně tvoří elektromobily a hybridy dvě procenta autoparku v Quebecu.
Investice do infrastruktury mají v příštích pěti letech tvořit velkou část z 6,7 miliard dolarů určených na řešení změn klimatu.
Vláda má zachovat slevu na daních pro elektrická auta, ale populární program podpory, který poskytuje příspěvek 8 000 dolarů na jejich nákup, by mohl být snížen, protože spotřebovává spoustu peněz.
