Za teroristický útok hrozilo Bělorusovi, který dlouhodobě žije v Praze, 12 až 20 let vězení, za účast na organizované skupině mohl být odsouzen maximálně na deset let.
„Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru o vině obžalovaného, avšak nespokojil se s právní kvalifikací a popisem skutku uvedeným v obžalobě,“ uvedla soudkyně Lenka Cihlářová.
Podle ní se neprokázalo, že by Fadějev bojoval proti ukrajinské armádě, stejně tak obžaloba nedokázala, že by na Ukrajinu vycestoval s úmyslem poškodit ústavní zřízení Ukrajiny. Fadějev podle soudkyně vykonával maximálně pomocné práce, jako například hlídkování.
Cihlářová uvedla, že z důkazů naopak vyplynulo, že se podílel na činnosti organizované zločinecké skupiny. Vysvětlila, že muže potrestala podle trestního zákoníku platného do roku 2017, protože je pro obžalovaného příznivější. Kdyby byl odsouzen za současných podmínek, byl by potrestán za účast na teroristické skupině, kde je trestní sazba od tří do 12 let.
Pomáhal jsem proti fašistům, řekl muž obžalovaný kvůli bojům na Ukrajině |
Muž, který je nyní ve vězení kvůli jinému trestnému činu, se podle obžaloby zapojil do konfliktu „v úmyslu aktivně podpořit separatistické skupiny na východě Ukrajiny, které usilují o odtržení od Ukrajiny a vytvoření samostatného státního útvaru, tzv. Doněcké lidové republiky“.
Státní zástupce tvrdí, že Fadějev vycestoval opakovaně, a to od října 2014 do května 2016. Obžaloba tvrdí, že se muž nechal vyzbrojit a podílel se na různých vojenských úkolech v řadách tzv. „Republikánské gardy Doněcké lidové republiky“.
Bělorus uvedl, že se přímo do bojů nezapojil, zúčastnil se pomocných aktivit. Ze zbraně, kterou od separatistů dostal, střílel podle svých slov jen ve výcvikovém středisku na střelnici. Nevěděl prý také, že tzv. Doněcká lidová republika byla vyhlášena v rozporu s ukrajinskou ústavou. Stejně tak se nezajímal o to, kdo činnost gardy financuje.
Český trestní zákoník definuje teroristický útok jako čin spáchaný proti České republice nebo mezinárodní organizaci, zároveň ale uvádí, že české právo poskytuje ochranu proti teroristickým činům i cizím státům.
Konflikt na Ukrajině propukl v roce 2014 po svržení režimu proruského prezidenta Viktora Janukovyče a následné Ruské anexi Krymu. Boje mezi povstalci a vládě loajálními vojsky propukly na začátku dubna a od té doby si vyžádaly přes 14 000 obětí. Česká republika samozvané republiky proruských separatistů neuznává a trvá na tom, že jimi ovládaná území, stejně jako Ruskem anektovaný Krym, jsou nedílnou součástí Ukrajiny.
Pomáhal jsem proti fašistům, řekl muž obžalovaný kvůli bojům na Ukrajině:
27. července 2020 |
