Jeho vládní straně Republika v pohybu (REM) hrozí, že nezíská ani jedno velké město, uvedla agentura Reuters. Macron před rokem doufal, že místní volby pomohou ukotvit jeho mladou centristickou stranu ve městech po celé Francii, včetně Paříže, před novým soubojem o Elysejský palác.
Minimálně hlavní město se mu však ovládnout nepodaří. Socialistická starostka Paříže Anne Hidalgová v druhém kole komunálních voleb svůj úřad obhájila, a zajistila si tak druhé funkční období. Podle odhadů zveřejněných po uzavření volebních místností získala přes 50 procent hlasů.
Volby jako test pro Macrona
Zhruba 35 000 starostů po celé zemi vytváří místní politiku v otázkách sahajících od územního plánování přes vzdělávání až po životní prostředí. Rozhodování voličů obvykle určují místní faktory, volby ale také dávají Francouzům příležitost podpořit či potrestat šéfa státu v polovině mandátu.
„Máme vládu, která je zcela odtržena od reality,“ řekla agentuře Reuters Pařížanka Naouel, která je voličkou pravicové opozice. V metropoli se zdá, že socialistická starostka Anne Hidalgová je na cestě k pohodlnému vítězství. A Paříž nepředstavuje pro Macrona jediné zklamání, poznamenal Reuters.
První kolo hlasování, v němž voliči vybírali vedení 35 000 měst a obcí, poznamenala v neděli 15. března rekordně nízká účast. Kvůli obavám z koronaviru přišlo volit jen 44,7 procenta voličů.
O dva dny později začala v zemi platit přísná karanténní opatření, která se od května postupně uvolňují. Nyní Francie podle americké Univerzity Johnse Hopkinse eviduje skoro 200 000 nakažených a více než 29 780 mrtvých s nemocí covid-19.
V prvním kole se podařilo zvolit vedení radnic více než 30 000 obcí, a tak dnes zbývá vybrat starosty a zastupitele už jen v 5000 obcí, jasno není například o vedení Paříže.
Úřady veřejnost ujišťují, že konání voleb je bezpečné. Jít volit podle francouzského premiéra Édouarda Philippea nyní nepředstavuje větší riziko, než jít na nákup. Nicméně v poledne byla účast patnáctiprocentní, zatímco v roce 2014 byla téměř dvacetiprocentní.
