Podvečerní prohlídky i unikátní nástolníky. Zámek Kynžvart má co ukázat

Zámek Kynžvart na Chebsku míří do další sezony. Bude bohatá navzdory tomu, že její přípravu a rozjezd zbrzdila karanténa.

Jeden z nejkrásnějších českých zámků chystá pro letošní návštěvnickou sezonu prohlídky, výstavy, exkurze, noční procházky i divadelní představení.

Kromě interiérů, kabinetu kuriozit nebo neobyčejné knihovny s historickými tisky lidé v Kynžvartu uvidí například unikátní zlacené nástolníky, připomenou si význam kancléře Metternicha pro evropské i světové dějiny nebo zažijí neopakovatelné kouzlo podvečerních prohlídek.

Zámek Kynžvart

„Připravena byla řada zajímavých akcí, mnohé však musely být zrušeny nebo byl významně omezen jejich rozsah. Ale i tak je z čeho vybírat. Podrobnosti jsou na našem webu,“ láká k návštěvě Štefan Brštiak ze Správy zámku Kynžvart. 

První akcí byl tradiční Zámecký jarmark. Na sobotu 4. července zámek chystá specialitu pro milovníky přírody a krajiny. Při komentované prohlídce parku bude možné nahlédnout pod pokličku práce krajinného architekta a získat představu o současné péči i o historii rozlehlého zámeckého parku. Průvodkyní bude ředitelka Metodického centra zahradní kultury v Kroměříži Lenka Křesadlová.

Zámek Kynžvart

• Zámek Kynžvart patří mezi nejvýznamnější památky ve správě Národního památkového ústavu. Je držitelem ceny Europa nostra.
• Památkový areál patří se svými 245 hektary mezi největší v České republice a jeho část má statut národní kulturní památky.
• Cenné jsou dochované sbírky po šlechtických majitelích, jejichž nejznámějším představitelem je kníže Klement Václav Lothar Metternich Winneburg, kancléř císařů Františka I. a Ferdinanda I., který zde založil jedno z prvních muzeí v Evropě.
• Dodnes je možné zde obdivovat umělecká díla Antonia Canovy, Bernarda Strigela, kolekce antických mincí, daguerrotypií, grafik a zbraní. Na zámku se nachází třetí největší egyptologická sbírka v České republice. Významná je v evropském kontextu také kynžvartská knihovna se sbírkou rukopisů.

O týden později zámek poslouží jako kulisy pro divadelní hru Strašidlo Cantervillské. Komedie Oscara Wildea se odehraje na nádvoří v podání Báry Štěpánové a Martina Zounara.

O stolování, etiketě a úpravě stolu obvyklé v minulosti promluví při speciálních prohlídkách specialista v oboru a autor mnoha knih Vítězslav Štajnochr. Návštěvníkům představí také soupravu zlacených nástolníků, která je největší a nejcennější na území republiky.

„Expozici se podařilo obohatit o jeden velmi cenný kus, který dosud nebyl vystaven,“ doplňuje Štefan Brštiak.

K lahůdkám budou patřit noční procházky při svíčkách. Přestože v komponovaném programu lidé budou muset oželet ochutnávku zámeckých specialit a přípitek sektem, pro mnohé jistě bude netradiční prohlídka neobyčejným zážitkem. Ocitnou se v roli návštěvníků, kteří za Metternichem přijeli do jeho paláce ve Vídni. 

Ani letos nebudou chybět kostýmované prohlídky, které upozorní na spojení rodů Valdštejnů a Metternichů i na soudní spor o majetek, jenž se rozhořel po smrti hraběte Valdštejna v roce 1890 a dobovým tiskem byl podrobně zdokumentován.

V září se zde koná přednáška o rozsáhlé kynžvartské sbírce minerálů, nebudou však chybět ani výstavy. Ta aktuální vypráví o životě Richarda a Paulíny Metternichových v bývalé opatské rezidenci a zámku Plasy. Dokumentuje, jaký je příběh šlechtické rodiny Metternichů s akcentem na roky 1945 a 1948. 

Následující výstava Vzdělaný čtenář ukáže výjimečné knižní exempláře a zaměří se na poznámky a komentáře, jež zanechali čtenáři v knihách před staletími i v době nedávné. Ty představují pestrou mozaiku odrážející proměny lidské mentality v čase.

Správa památky se vedle toho snaží i o obnovu dalších objektů v zámeckém areálu. Podařilo se například podat žádost o dotaci na revitalizaci dosud zanedbaného čajového okrsku v blízkosti zámku. Rovněž se chystá podání žádosti o dotaci na přípravu expozice Kynžvartské daguerrotypie. Pro unikát, který je na seznamu UNESCO, se připravují prostory v přízemí jižního křídla památky.