Čínská komunistická strana pronásledovala Leunginu rodinu po generace. Její rodiče roku 1973 uprchli před revoluční kulturní čistkou a usadili se v Hongkongu. Když bývalá britská kolonie v roce 1997 přešla pod čínskou správu, měla dospívající Leung, jež nechtěla uvést příjmení, předtuchu.
„Myslela jsem si, že jednoho dne budeme muset před komunistickou stranou znovu utéct. Ale nemyslela jsem si, že to bude tak brzy,“ říká nyní šestatřicetiletá Leung, která se společně s rodinou chystá z Hongkongu odejít.
Čína koncem května schválila nový bezpečnostní zákon, jenž umožní potlačování teroristických a separatistických aktivit, podvratné činnosti i zahraničního vměšování. Norma vstoupí v platnost v létě a Čína hodlá podle listu The Washington Post prosadit také stranickou propagandu na školách.
Se zhoršující se politickou svobodou se proto zdravotníci, právníci, učitelé podnikatelé a další kvalifikovaní pracovníci snaží o rychlou obnovu dokumentů, které jim poskytnou cestu k trvalému pobytu v Británii, nebo hledají možnosti emigrace na Tchaj-wan, do Kanady či do Austrálie.
Hongkonžané v druhé polovině loňského roku podali téměř 21 tisíc žádostí o policejní osvědčení nutné při žádání o vízum do zahraničí. Jejich počet narostl o osmdesát procent v porovnání s předchozím rokem. Ve městě žije v současnosti sedm a půl milionu lidí.
Město potřebuje kontrolu, tvrdí Čína
Účastníci protivládních demonstrací kvůli obavám z represí hledají azyl také v Německu, Nizozemsku nebo USA. Exodus talentů připomíná situaci před předáním města Číně, které vedlo k odchodu desítek tisíc lidí. Mnozí se vrátili poté, co se čínská správa v počátcích jevila jako relativně neškodná.
Nervozita v Hongkongu stoupá. Odejdou tři miliony jeho obyvatel do Británie? |
Tentokrát je to ale jiné. Řada lidí tvrdí, že už nemá v plánu se vracet, protože město ztratilo veškerou naději na záchranu.
„Není to šťastná záležitost,“ říká čtyřicetiletý obchodní manažer s křestním jménem Law, jenž se s rodinou bude stěhovat na Tchaj-wan okamžitě po uvolnění koronavirových opatření.
„Trochu se stydím. Mám pocit, že zrazuji protestující. Ale bojím se o budoucnost svých dětí,“ líčí Law, jehož emoce sdílí mnoho dalších lidí.
Šéf čínského státního úřadu pro Hongkong a Macao Čang Siao-ming v minulém týdnu přirovnal bezpečnostní zákon k „antivirovému softwaru“ a řekl, že někteří lidé v Hongkongu se snaží podvracet komunistickou vládu. Zdůraznil, že Peking nyní město vidí jako vzpurný region vyžadující kontrolu.
Neexistuje žádná naděje na usmíření
„Zákon o národní bezpečnosti všechno změnil. Nyní si uvědomujeme, že z každého z nás se může stát cíl,“ líčí Leung, která pracuje v oblasti rozvoje podnikání. Její rodina plánuje odejít do kanadského Vancouveru, ale zatím nestanovila přesné datum odjezdu. „Neexistuje žádná naděje na usmíření. I když svoje město milujeme, realitou je, že nás vláda nenávidí,“ říká Leung.
Čína už nehodlá skrývat svou sílu, naznačuje tvrdý postup v Hongkongu |
Lawova rodina začala odchod plánovat na podzim. Jeho osmatřicetiletá manželka dokumentovala demonstrace a viděla, jak policie na lidi stříká z vodního děla chemikálii, která jim spálila kůži.
„Za pár let mohou zasáhnout naše děti. Nemůžu dělat nic, abych je ochránila. Můžeme pouze odejít jinam,“ říká.
Odstěhovat se chce i zdravotní sestra Ho, která na jaře stávkovala za uzavření hranic s Čínou během pandemie. „Vůbec nevíte, z čeho vás mohou podle nového zákona obvinit. Za účast na stávce vám mohou dát podvracení státu,“ líčí Ho, která se s manželem a dvěma dětmi chystá na Tchaj-wan.
V Hongkongu se v červnu opět protestovalo:
As hundreds marked one year since the first major clashes of Hong Kong’s unrest, one protester was attacked with a knife, and dozens of people were arrested https://t.co/oKrkwey1ze https://t.co/3OvDBnnTvU
Británie otevře zájemcům dveře
Britský premiér Boris Johnson začátkem června uvedl, že Británie je připravena pomoci Hongkonžanům a téměř třem milionům z nich otevře své dveře.
Občané Hongkongu, kteří mají britský pas pro osoby v zámoří (BNO) budou moci přicestovat do Británie na období dvanácti měsíců bez nutnosti víza místo dosavadních šesti měsíců a po uplynutí tohoto období budou moci požádat o prodloužení. V Hongkongu je asi 350 tisíc držitelů tohoto pasu.
Dalších 2,5 milionu hongkongských občanů, kteří se narodili do chvíle, kdy Británie předala v roce 1997 město Číně, na něj mají nárok a Johnson připomněl, že o něj mohou požádat. Držitelé získají v Británii další práva jako pracovní povolení, což jim otevře cestu k získání britského občanství.
Polovina Hongkongu se chce odstěhovat. Odpor proti Číně považuje za marný |
Nedávný průzkum provedený mezi 800 obyvateli Hongkongu ukázal, že největší touhu emigrovat mají lidé ve věku od 18 do 24 let. Odchod do zahraničí zvažuje 50 procent z nich. Většina z lidí mladších 23 let však nemá na pas BNO nárok.
Po několikaměsíční pauze způsobené koronavirovou pandemií vypukly v Hongkongu prodemokratické protesty opět v květnu. Odstartovala je právě čínská snaha o prosazení bezpečnostního zákona na území Hongkongu. Prodemokratičtí aktivisté upozorňují, že norma omezí ve městě svobodu.
V červnu minulého roku propukly v Hongkongu protesty původně proti návrhu zákona, který měl umožňovat vydávání lidí podezřelých z trestných činů do pevninské Číny. Postupně ale aktivisté rozšířili své požadavky na obecnější demokratické reformy a demonstrace pokračovaly mnoho měsíců.
Policie v Hongkongu rozháněla v květnu demonstraci:
