Dojde-li k souběhu několika faktorů, je velmi pravděpodobné, že se na pokraji rozsáhlého blackoutu ocitne i Česká republika. Konkrétně se může jednat například o situaci, kdy je kvůli údržbě odstaveno vedení, zároveň dojde k jeho poškození a ve stejné chvíli „přiteče“ do české sítě velké množství elektřiny vyrobené ve fotovoltaických elektrárnách a větrných parcích v Německu.
V České republice by v takovéto situaci mohl být vyhlášen stav nouze v elektrárenství společně s vyhlášením regulačních stupňů spotřeby elektrické energie. Pokud by byl tento stav nedostačující, tak by došlo k vyhlášení stavu krizového, či nouzového.
Důležitost náhradních zdrojů
V případě, že by k takovému rozsáhlému výpadku skutečně došlo, jsou naprosto zásadním prvkem pro obnovu dodávky elektrické energie v daném území tzv. náhradní zdroje elektrické energie. Ty jsou naprosto nezbytné pro objekty, kde je co nejrychlejší obnova dodávky elektrické energie doslova životní nutností. Jde například o nemocnice a další komunální objekty.
Tyto náhradní zdroje jsou ovšem důležité i pro samotné elektrárny. V případě blackoutu totiž přechází elektrárny na takzvaný ostrovní systém dodávky energie, který je nezávislý na zbytku elektrizační soustavy. Než se však elektrárna do tohoto režimu dostane, je situace trochu složitější. V případě rozsáhlého blackoutu se totiž nejprve elektrárna vlastně automaticky odpojí od sítě a z bezpečnostních důvodů utlumí svou produkci. V takovém případě je nejprve potřeba počkat, až elektrárna takříkajíc „doběhne“ a pak je potřeba ji znovu nastartovat, tentokrát již ve zmíněném ostrovním systému.
Co je to blackoutPojem blackout je podle různých zdrojů definován mírně odlišně. V tomto článku ho chápeme jako dlouhodobý územně rozsáhlý výpadek elektrické energie, který může být způsoben různými vlivy. Vzhledem ke skutečnosti, že naše civilizace je velmi závislá na elektrické energii, je proto rozsáhlý výpadek energie velkým „strašákem“ současné doby. Z tohoto důvodu regulátor sítě věnuje jejímu stavu a dalším preventivním opatřením mimořádnou pozornost. |
Pro jeho start je ovšem zapotřebí prvotní energetický impuls a ten jsou schopny zajistit právě náhradní zdroje. Proto jsou náhradní zdroje zásadní součástí celé energetické soustavy a musí být vždy funkční a připravené. Další důležitou pojistkou pro případné obnovení dodávek elektřiny při blackoutu jsou elektrárny a teplárny, které jsou schopny autonomního provést takzvaný „start ze tmy“ a následně fungovat v ostrovním režimu provozu.
Takové zdroje jsou technicky připravené na to nastartovat se a začít dodávat elektřinu do svého okolí. Zároveň dokážou vyslat impulz dalším náhradním zdrojům, mezi které patří například i lokální kogenerační zdroje tepla v jednotlivých objektech. Podmínkou fungování každého ostrovního provozu je však funkční a fyzicky nenarušená distribuční soustava v daném území.
Teplárna pomůže nastartovat středočeské zdroje
Jedním z těchto významných zdrojů Středočeského kraje je Teplárna Kladno ze skupiny Sev.en Energy. Ta je schopna „startu ze tmy“ i ostrovního provozu. V případě blackoutu tedy dokáže zásobit energií (elektřinou a teplem) například šedesátitisícové město Kladno včetně velké oblastní nemocnice, centrální hasičské stanice a řadu dalších důležitých objektů. Zároveň bude schopná dodávat elektrickou energii i do dalších částí Středních Čech. Svoji připravenost zajišťuje zejména důslednou údržbou zařízení a pravidelně ji testuje během bezpečnostních cvičení.
Teplárna je také jedním z největších nezávislých výrobců tepelné a elektrické energie v České republice. V Kladně provozuje pět výrobních bloků a má hrubý výkon 523,8 MWe. Primárním palivem je uhlí, které se moderní technologií převádí na elektřinu a páru. Od roku 2008 se také využívá biomasa, jakožto obnovitelný zdroj energie, která je spalována spolu s hnědým uhlím ve fluidních kotlích.
Základem pro ostrovní provoz v případě blackoutu je blok č. 8 s plynovou spalovací turbínou a pomocným dieselgenerátorem o výkonu 43 MWe. Tento blok v případě výpadku zajistí takzvaný start ze tmy pro ostatní kotle teplárny. Pro výrobu elektřiny a tepla v ostrovním provozu následně slouží uhelné bloky č. 4, 5 a 7.
Jde o oddělené bloky s fluidními kotli o výkonu cca 300 MWt. Každý z nich je spojen s vlastní turbínou o maximálním kondenzačním výkonu zhruba 135 MWe a jeho výkon je přes příslušné transformátory vyveden do distribuční soustavy v oblasti UO Řeporyje. Generátory těchto tří bloků tak prakticky zásobují elektrickou energií severozápadní část Středočeského kraje, včetně měst Kladno, Slaný a okrajové části Prahy.
Funkčnost tohoto zařízení byla ve spolupráci s dalšími partnery úspěšně odzkoušena také v rámci cvičení Blackout 2018, jehož organizátorem byl Středočeský kraj. Blok č. 8 byl zcela odpojen od soustavy 110 kV a následně spuštěn tak, jak by tomu bylo v případě blackoutu, tedy pomocí zmiňovaného dieselového agregátu.
Dalším zdrojem Skupiny Sev.en Energy, který umí velmi rychle regulovat výkon podle potřeby provozovatele soustavy a zvládá i nouzové obnovení dodávek v případě blackoutu, je elektrárna Chvaletice. Ta má jako jediná v Pardubickém kraji certifikaci na start ze tmy a ostrovní provoz. Pro obnovu provozu po blackoutu může elektrárně dodat primární energii vodní Elektrárna Orlík nebo přečerpávací Elektrárna Dlouhé Stráně.
Po naběhnutí do provozu by následně chvaletická elektrárna předala napětí i dalším producentům elektrické energie. V případě ostrovního provozu je elektrárna schopná dodat elektřinu do nemocnic, škol, podniků či úřadů v Pardubickém kraji a východní části středních Čech. Výhodou chvaletické elektrárny je její umístění v centrální části přenosové soustavy ČR, což z ní činí vhodného příjemce napětí při obnově po blackoutu i důležitý bod pro regulaci soustavy v normálním provozu.
