„Máme k dispozici novou dokumentaci, která opět prošla projekční kanceláří a nyní je schválena,“ uvedl mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl. Piloty opětné zdi by se na stavbě mohly začít budovat ještě během léta.
Podle předběžných odhadů by se tak účet za průchod dálnice nestabilním prostředím mezi obcemi Roudné a Kamenný Újezd mohl navýšit zhruba o 15 milionů korun. To je méně, než kolik stála náprava škod poté, kdy se na dálnici D8 svah skutečně sesunul a kde sanace škod do současnosti překročila 200 milionů.
Stavbu dálnice jižně od Českých Budějovic, jejíž pokračování brzdí nečekané odhalení sesuvného území už od konce loňského roku, nicméně čekají další měsíce zdržení. Zatímco při zahájení prací vloni na jaře počítalo ředitelství silnic s tím, že se motoristům otevře v polovině roku 2022, nyní v oficiálních materiálech předpokládá zprovoznění 12,6 kilometru dlouhého dálničního úseku v roce 2023.
Zdržuje i neobvyklé potrubí
Vzhledem k tomu, že stavbu brzdí i další problémy, zpoždění způsobené zajišťováním svahu se do konečného data zprovoznění komunikace nepromítne, věří Rýdl.
Jedním z uvedených problémů, který silničářům zkomplikoval práci více, než se čekalo, je přeložka vodovodu u obce Vidov. „Tento vodovod je veden v potrubí s neobvyklým rozměrem. Potrubí se proto muselo dovézt z Francie,“ dodal Rýdl.
Problematický svaz dálnice D3 |
Zhruba roční skluz bude mít rovněž sousední dálniční úsek, který krajské město obchází z východu. Tam plynulou výstavbu brzdí výstavba tunelu Pohůrka, který je ohrožen průsakem spodní vody.
Do konce května mělo být rozhodnuto, jakou technologii silničáři zvolí, aby zabránili poškození stavby. Favorizovaným řešením je podle vedení ŘSD položení hotové betonové konstrukce, takzvané krabice, do vyhloubené jámy a její následné zahrnutí zeminou před takzvanou technologií milánských stěn.
Hrozící sesuv není zdaleka první problém, který nejjižnější část rozestavěné dálnice doposud potkal. Stavba byla přitom pod drobnohledem vzhledem k tomu, že ji původně stavěla italská společnost Salini Impregilo, kterou krátce předtím vyloučili kvůli neplnění termínů na sousedním Slovensku ze stavby dálnice A1 protínající pohoří Malá Fatra mezi Lietavskou Lúčkou a Dubnou Skalou. Aby se situace neopakovala, zavedlo ŘSD mimořádná kontrolní opatření, mimo jiné monitorovalo postup prací prostřednictvím dronů.
Přesto se na stavbě po pár týdnech začal projevovat skluz oproti harmonogramu. Loni v září nakonec italská společnost z výstavby dálnice vycouvala a stavbu přenechala partnerské firmě Doprastav.
Soud musí znovu projednat žalobu proti vyvlastnění pozemků na D3 |
Na riziko možného sesuvu upozornila stavební firma loni v létě, kdy nechala původně zalesněný svah vykácet. Následně Česká geologická služba v místě vytipovala celkem tři potenciálně nebezpečná území, která mohla ohrozit budoucí dálnici. Ta měla úsekem procházet v nezajištěném zářezu, protože původní dokumentace nepočítala s tím, že by území mohlo být nestabilní.
Problémy neodhalil ani geologický průzkum. Ten ovšem podle informací MF DNES nepředpokládal provádění hloubkových sond právě kvůli tomu, že svah nad připravovanou dálnicí byl v době průzkumu zalesněný.
Zpoždění při výstavbě není nic neobvyklého, část skluzů oproti harmonogramu se nyní navíc schová za dopady koronavirové karantény. V rámci úlev pro stavební firmy během výjimečného stavu totiž ministerstvo dopravy umožnilo prodloužit délku výstavby až o čtvrtinu, aniž by musely platit jakákoliv penále za zpoždění.
V tomto období, kdy přetrvává nedostatek pracovníků ze zahraničí a jiné komplikace, přitom dostaly prioritu opravy a další stavební práce. Ty totiž komplikují řidičům provoz a jsou daleko více na očích než stavby na zelené louce.
18. července 2019 |
