Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvNěmecko podle Weisera v posledních dnech zažilo několik demonstrací proti tvrdým vládním opatřením. „Jde o paradox země, která přijala poměrně tvrdá opatření, aby krizi zvládla. A když se nenaplnily nejčernější scénáře, část lidí se ptá, k čemu ta opatření vlastně byla. Nebylo to zbytečné?“
Bill Gates chce ovládnout lidstvo?
„Lidé se takto ptají na demonstracích v Berlíně, v Mnichově nebo ve Stuttgartu,“ navazuje končící zpravodaj ČTK. „Obávají se, že dopady vládních opatření budou závažnější než dopady samotného koronaviru. Podle úřadů jsou ale na demonstracích i lidé z krajní pravice nebo levice a v poslední době také zastánci spikleneckých teorií.“
„V Berlíně demonstrace organizuje známý veganský kuchař Attila Hildmann, který mimo jiné říká, že za vším stojí celosvětové spiknutí Billa Gatese. Ten podle něj chce snížit celosvětovou populaci na 500 milionů lidí a obyvatele, kteří zbudou, pak chce proočkovat mikročipy, aby je mohl ovládat.“
Škála demonstrantů je podle Weisera pestrá. „Ale nutno dodat, že vládní opatření mají stále vysokou podporu. Ta se pohybuje kolem sedmdesáti procent. Podle posledního průzkumu listu Der Spiegel s opatřeními nesouhlasí 19 procent lidí. Takže menšina, kterou vidíme v ulicích, je hlasitá, ale ještě pořád je to menšina.“
Kritická analýza úředníka
Veřejnost zaujala v posledních dnech také analýza vypracovaná vyšším úředníkem na spolkovém ministerstvu vnitra Stephanem Kohnem, kterou rozeslal do světa na hlavičkovém papíru svého úřadu.
Text s názvem „Koronakrize 2020 z pohledu ochrany kritické infrastruktury“ popírá prakticky všechno, co spolková vláda v minulých měsících podnikla v rámci boje proti šíření pandemie v zemi. Na 83 stranách textu, doplněného o rozsáhlé dodatky, označil vrchní vládní rada Kohn koronavirovou pandemii za „globální slepý poplach“.
„Nutno ale dodat, že nešlo o žádný autorizovaný materiál,“ upozorňuje Weiser. „Část politiků poukazuje na to, že některé otázky je nutné si klást. Třeba nedávno byla zveřejněna studie, která tvrdí, že zavření obchodů nemělo praktický žádný dopad na omezení šíření nákazy. To jsou diskuse, které se určitě povedou.“
„Na druhou stranu materiálu je vyčítáno to, že v některých ohledech se blíží spikleneckým teoriím, což u zaměstnance ministerstva vnitra není žádoucí.“
Veřejná diskuse jako v ČR
„S výjimkou demonstrací, které jsem v Česku nezaznamenal, je veřejná kritická diskuse o oprávněnosti opatření v ČR a v Německu podobná,“ srovnává končící zpravodaj. „Před letními prázdninami je to třeba otázka letních dovolených, je to otázka cest do zahraničí, jestli budou lidé moci vyjet na Mallorcu, Sicílii nebo do Chorvatska.“
„To je stejné jako v Česku. Přístup německý politiků je tento: Pokusíme se otevřít všechno, co je možné, ale jen do té míry, abychom za to byli schopni převzít odpovědnost. Takže kancléřka i ministr zahraničí upozorňují na to, že letošní dovolená nebude taková, jak ji známe. Opatření platí na plážích, v centrech měst i v hotelích.“
Teď se podle Weisera diskutuje hlavně o tom, jaká má být rychlost dalšího uvolňování a jaká má být další podpora ze strany státu. „Z diskuse ale vyplývá, že možná není Německo tak schematické, jak si ho představujeme. Řada lidí vnímá Němce jako národ fanoušků fotbalu a automobilů. Ale průzkumy z posledních dnů ukázaly, že 56 procent Němců bylo proti tomu, aby se zahájila fotbalová Bundesliga.“
„A pokud jde o státní podporu pro nákup automobilů, tam bylo dokonce 63 procent Němců proti a jen 12 procent bezvýhradně pro. Takže obrázek Čechů o Německu nemusí vždy odpovídat realitě.“
Sílící kancléřka Merkelová
Podle končícího zpravodaje ČTK v Německu byla na počátku pandemie podpora kroků kabinetu kancléřky Angely Merkelové velmi široká. „Do poloviny dubna tomu tak bylo i ze strany opozičních stran. A dokonce i ze strany populistické AfD, která je kritická téměř ke všemu, co přijde od vlády.“
„Postupně se to ale proměnilo. Takže už i ze Svobodné demokratické strany (FDP) a AfD zaznívá, aby uvolňování šlo mnohem rychlejším tempem nebo že omezení nemusela být tak dramatická. Naopak ze strany zelených a levice zaznívá podpora vlády. Ono je to dáno i tím, že řada opatření se dělá na úrovní spolkových zemí, kde jsou zelení a levice nezřídka ve vedení.“
„Z venku to může vypadat na první pohled jako chaos,“ říká Weiser. „Všude zatím platí základní opatření, tedy rozestupy na 1,5 metru a že na veřejnosti se smějí scházet pouze členové dvou domácností. V jiných ohledech je to ale na úrovni spolkových zemí hodně odlišné.“
„Dobrým příkladem jsou restaurace. Zatímco v Berlíně si v klidu do restaurace zajdete, v Bavorsku to zatím není možné ve vnitřních prostorách. Podobné rozdíly platí na školách, ve školkách. V některé zemi děti do školek mohou chodit, v jiné zase ne. Jinak se otevírají hotely, masážní salony.“
Podle Weisera existují v Německu dvě spolkové země, které reprezentují extrémy v zavedených restriktivních opatřeních. „Na jedné straně je to Severní Porýní-Vestfálsko, které celou dobu tlačilo na to, aby se restrikce uvolňovaly co nejrychleji. Na druhé straně je to Bavorsko, které bylo postiženo nejvíce a patří k opatrným zemím. Možná tam hraje roli i osobní animosita mezi ministerskými předsedy obou spolkových zemí.“
„Průzkumy dokazují, že Angela Merkelová má vysokou podporu veřejnosti,“ uvádí Weiser. „Podle těch posledních se podpora pohybuje na úrovní 68 procent. To jsou čísla, která za poslední tři roky kancléřka neměla. Pro řadu Němců je symbolem stability v nejistém období. Působí jako kotva, a to ať už s ní souhlasíte nebo ne.“
Podle Weisera stoupla obliba celé koaliční vlády. Podle posledních průzkumů podporuje CDU 40 procent Němců, podpora koaliční SPD se stabilizovala na 15 procentech a výrazně klesla podpora Strany zelených, kterou by volilo zhruba o deset procent lidí méně než před pandemií koronaviru, a má před SPD už jen mírný náskok.
Odlišná komunikace spolkové vlády
Podle Weisera komunikuje německá spolková vláda během pandemie odlišně než vláda v Česku. „Jako novinář vidím zásadní rozdíl v tom, že je v Německu zaveden institut vládních tiskových konferencí. Každé pondělí, středu a pátek odpovídají mluvčí hodinu a půl na dotazy novinářů. Může tam přijít každý registrovaný novinář. Často tam zaznívají velmi nepříjemné otázky.“
„Důležitá je i role kancléřky Merkelové. Asi všichni se shodnou v tom, že je to klidná a pragmatická politička, která se nenechá strhnout k emočním výlevům nebo dramatickým prohlášením, jež by musela vzít druhý den zpátky.“
„Rozdíl vidím i v tom, že v Německu se nikdy nerozebírala opatření tak detailně,“ míní Weiser. „Třeba se tu nikdy veřejně neřešilo to, kdy má být zavedena otevírací doba pro důchodce v obchodech. Takže se tu opatření, která nefungovala, nemusela brát zpátky.
„Ale i zde se objevuje kritika. Nejhlasitěji asi na šéfa Institutu Roberta Kocha, který je odpovědný za potírání nákazy. Bylo mu vyčítáno, že na začátku tvrdil, že nákaza není tak nebezpečná, zveličoval význam reprodukčního čísla. On se hájil tím, že poskytuje informace, které v tu danou chvíli má. Ale situace se tak rychle mění, že data z února se mohou ukázat jako neplatná.“
Končící zpravodaj ČTK Martin Weiser hovořil v rozhovoru po Skypu také o tom, jak rezonuje v Německu uprchlická tématika během pandemie, jak trávil krizi on sám se svou rodinou v Berlíně a na co bude po návratu do Česka ze svého pobytu nejvíce vzpomínat.
