Počátkem května vzplála na svazích Pusterského údolí na pomezí Itálie a Rakouska obří ohnivá písmena. Plameny do chladné alpské noci křičely dávné slogany jihotyrolských odbojářů proti italské nadvládě: „Los von Rom“ a „Freiheit“. Pryč od Říma! Svobodu!
Ještě v polovině minulého století tato hesla demonstrovala touhy místní německojazyčné menšiny po nezávislosti na Římu. Během současné koronavirové krize je místní kulturní spolky oprášily, aby daly najevo nesouhlas s přísnými restrikcemi pohybu.
Místní samospráva tento týden volání po shození okovů vyslechla. Obchody, kadeřnictví či muzea mohly v pondělí otevřít. „Epidemiologická situace je u nás relativně dobrá, míra nákazy je nejnižší v Itálii,“ vysvětluje místní guvernér Arno Kompatscher z Jihotyrolské lidové strany, která v regionu vládne nepřetržitě od roku 1948.
Zbytek Itálie může jen závidět. Obchody a kadeřnictví zůstanou dle rozhodnutí vlády v Římě do začátku června zavřené, školy se otevřou až v září. Když například Kalábrie chtěla opatření začít rozvolňovat dříve Řím jí v tom zabránil. Jižní Tyrolsko však má díky svému autonomnímu statusu volnější ruce.
„Oceňujeme kroky vlády během nouzové fáze, kdy bylo třeba postupovat jednotně. Na svoji autonomii jsme však velice hrdí a pečlivě si ji střežíme,“ říká Arno Kompatscher. Do ulic Bolzana tak v pondělí opět vyrazili místní, aby si s rouškami na obličeji poseděli v kavárně rozdělené plexiskly nebo se konečně nechali ostříhat.
Byli jsme disciplinovaní, zasloužíme si odměnu
Jižní Tyrolsko (italsky Alto Adige, česky Horní Adiže) patřilo do konce první světové války Rakousku, v roce 1919 ho anektovala Itálie. Separatistické vášně a občasné výbuchy násilí zde utichly až v 70. letech díky dohodě, kterou Řím regionu zaručil širší autonomii a používání němčiny. Tu tady dodnes považuje za svůj rodný jazyk asi šedesát procent obyvatelstva.
Vše o koronaviru
|
Jedním z hlavních pilířů jihotyrolské autonomie je fakt, že místní samospráva si může ponechat devadesát procent vybraných daní. Díky turistům, kteří každý rok proudí do zdejších světoznámých lyžařských středisek, má dnes region s půl milionem obyvatel jeden z nejvyšších HDP na hlavu v Evropě.
Ovšem právě turistický průmysl je koronavirem zasažený nejhůře a experti odhadují, že jihotyrolská ekonomika se letos smrskne o jedenáct procent. I proto místní turistické asociace a hospodářské spolky usilovně tlačily na co nejrychlejší rozvolnění karanténních opatření.
„Já rozumím konceptu solidarity. Nemůžete ale aplikovat stejná pravidla od Lampedusy po Brenner. Situace je všude jiná,“ vysvětluje šéf jihotyrolské hospodářské komory Michl Ebner. Podle něj se lidé v Bolzanu chovali na začátku pandemie daleko disciplinovaněji než například obyvatelé Lombardie.
„Když vláda vydala rozkaz nevycházet z domova, tak lidé zůstali doma. Takže pokud se statistiky zlepšují, měli bychom si na to vzpomenout a ocenit ty, kteří se chovali příkladně,“ argumentuje Ebner.
Zásluhu na předčasném rozvolňování si připisují i jihotyrolští patrioti, kteří zažehli ohnivé slogany. „Tlak hospodářských komor a turistických federací měl nejspíš větší dopad. My jsme jejich sdělení svými ohni jen zdůraznili,“ směje se Jürgen Wirth Anderlan, šéf spolku Südtiroler Schützenbund, který pečuje o tyrolské kulturní tradice a vládu v Římě stále vnímá jako cizí.
