Měl to být Putinův triumf. Velkolepá oslava jeho geopolitických úspěchů, díky nimž se Rusko během dvaceti let jeho vlády vrátilo mezi světové velmoci. Jenže vojenská přehlídka k 75. výročí vítězství nad nacistickým Německem (větší, než kdy předtím) se kvůli koronaviru nekoná.
Odkládá se i referendum o ústavních reformách, které 67letému Putinovi mají zajistit možnost setrvat ve funkci až do roku 2036. Od začátku května je zřejmé, že Rusko se stává novým epicentrem pandemie. Denně přibývá přes deset tisíc nových případů, nakazil se i nedávno jmenovaný premiér Michail Misuštin.
Na obzoru se rýsuje těžká hospodářská krize umocněná kolapsem cen ropy. Experti věští propad ekonomiky o devět až deset procent. Očekává se největší recese od pádu SSSR. „Takovou krizi nepamatuji,“ prohlásil minulý týden ve státní televizi ministr financí Anton Siluanov.
Kde je Putin?
Dalo by se očekávat, že šéf Kremlu se v takové chvíli pevně ujme otěží vlády. Ostatně – vždy se prezentoval jako muž činu. Ať už drtil islamisty na Kavkazu, anektoval Krym, otáčel vývoj syrské války, potápěl se v batyskafu pro amfory či cválal svlečený do půl těla Sibiří, vždy to byl neohrožený vůdce národa.
Světová média i znalci ruské politiky si nicméně všímají, že uprostřed koronavirové krize zůstává nezvykle pasivní. Na jejím začátku se moc neukazoval a jeho mluvčí dokonce musel vyvracet zvěsti, že se ukrývá v podzemním bunkru.
Prezident nepopulární rozhodnutí přenechal vládě, gubernátorům a především Sergeji Sobjaninovi, starostovi Moskvy, která je hlavním epicentrem nákazy.
Později vyšlo najevo, že úřaduje ze své rezidence Novo Ogarjovo západně od Moskvy. Uchýlil se tam poté, co navlečen v žlutém ochranném obleku navštívil novou nemocnici pečující o pacienty s covidem-19. Ukázalo se totiž, že lékař, s kterým si na televizních záběrech dlouze třásl rukou, se sám nakazil.
V posledních dnech se Putin opět ukazuje v televizi. Na záběrech z videokonferencí s gubernátory však podle expertů působí nezúčastněným dojmem. „Vypadá unaveně, znudeně,“ řekl listu The New York Times ruská komentátorka Jekatěrina Šulmanová.
Geopolitické úspěchy teď Rusy nezajímají
Pandemie jen potvrdila, že Putina příliš nezajímají sociální a ekonomické problémy obyčejných Rusů jako jsou zanedbané nemocnice a přetrvávající chudoba. „Od koronavirové krize si drží odstup. Z politického hlediska ho to nezajímá. Zajímá ho zahraniční politika, strategická rozhodnutí, ústavní reforma“ řekla stanici RFI politoložka Taťána Stanovaja.
Jenže Rusové nyní o zahraniční politiku rychle ztrácejí zájem a jsou čím dál méně ochotni vidět za domácími neduhy rejdy Západu. Nespokojenost roste především mezi drobnými a středními podnikateli, kterým vláda zatím nenabídla žádnou větší pomoc.
6. května 2020 |
„Veřejná nálada je nevyzpytatelná. Lidé se bojí viru, bojí se o ekonomiku. A Putin se na tuto náladu nedokáže naladit,“ říká Šulmanová.
Podle sondy nezávislého centra Levada z konce dubna hodnotí Putinovu práci kladně 59 procent Rusů. Pro západního politika slušná čísla, pro ruského prezidenta nejhorší skóre od nástupu k moci v roce 2000. V sondě státní agentury VCIOM jmenovalo Putina jako politika, kterému věří, jen 28 procent respondentů.
Kreml dal najevo, že poslednímu průzkumu Putinovy popularity přílši nevěří. „Existují jiné sondy veřejného mínění, a ty nabízejí jiný obrázek,“ uvedl podle The Moscow Times prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov.
Ztráta legitimity
Přesunutí odpovědnosti na vládu a gubernátory je podle znalců Ruska součástí Putinovy strategie jak minimalizovat politické škody.
Vše o koronaviru
|
„Putin chápe, že v tuto chvíli je nejlepší se držet stranou,“ říká politolog Gleb Pavlovskij. Až bude mít Rusko nejhorší za sebou, může šéf Kremlu obětovat pár ministrů či gubernátorů a začít rozdávat peníze z rezervního fondu, v němž je 550 miliard dolarů.
Politickému systému, který dvacet let budoval, však koronavirus zasadil značnou ránu. „Souběh covidu-19 a pádu cen ropy mohl představovat příležitost, jak demonstrovat výhody shora řízené, patriarchální správy země. Místo toho odhalil vyprázdněnost administrativní struktury,“ píše ve svém komentáři agentura Bloomberg.
„Instituce erodovaly, roste apatie. Klesá důvěra v úřad prezidenta i vládu. Ekonomický kolaps zasáhne i elity,“ předpovídá komentátorka Clara Ferreira Marquesová. Šance, že nespokojení Rusové vyjdou do ulic, není velká. Výsledkem bude spíše další úpadek legitimity režimu.
„Putin vytvořil hyperprezidentský systém, v němž se veškerá důležitá rozhodnutí dělají v Kremlu. Ale Putin se nyní čím dál méně chová jako prezident,“ komentuje Putinovu pasivitu analytik Mark Galeotti z pražského Ústavu mezinárodních vztahů.
16. dubna 2020 |
