ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Stanislav Heloňa, MAFRA

Velké jarní sucho opět probudilo kůrovce už v dubnu, brzdí i obnovu lesů

  • 2
Sázet, či nesázet? To je v posledních týdnech jedno z dilemat lesníků v Olomouckém kraji. Výsadbu na holinách po kůrovcové těžbě komplikuje extrémní sucho, které provází letošní jaro. Podniky, které v lesích v regionu hospodaří, se zatím nechystají zalesňování omezit, připravují se však na vysoké ztráty.

„Letos jsme začali sázet relativně brzy, už na konci února, ale teď je to zoufalství. Půda strašně rychle vyschla, zasazené stromky nám schnou před očima,“ říká Ivo Koláček, zástupce ředitele Lesů města Olomouce, které se starají o polesí kolem Huzové v Nízkém Jeseníku a také v Litovelském Pomoraví.

Vzhledem k tomu, že právě Nízký Jeseník postihla kůrovcová kalamita jako první, má podnik 90 procent holin osázených. Na letošek měla připadnout zbývající část.

„Dosazujeme zbytky, ale člověk neví, jestli to má, nebo nemá dělat. Nic jiného nám však stejně nezbývá, nakoupené sazenice se nedají nikde skladovat,“ vysvětluje Koláček.

Větší šanci, že přežijí, mají mladé listnáče a jehličnany na Huzové, která se nachází v nadmořské výšce 500 až 600 metrů, horší podmínky mají stromky v lužním lese.

„Zatímco na Huzové stromky ještě neraší, v Pomoraví už začaly mít listy. Když takový stromek nemá vodu, tak zaschne, a není jisté, že to přežije. Už teď víme, že na zalesnění budou ztráty a že budou horší než ty loňské,“ doplnil Koláček.

Problém je především v horní vrstvě půdy

Právě oblast Nízkého Jeseníku a lužních lesů v Litovelském Pomoraví patří podle projektu Intersucho v Olomouckém kraji k těm, které jsou nedostatkem vláhy postiženy nejvíce, panuje tam extrémní sucho.

To znamená velmi nízkou půdní vlhkost, která se v daném období v průměru opakuje méně než jednou za sto let, a zároveň i fakt, že nasycení půdy je nižší než 50 procent po dobu více než jeden měsíc. Zbytek regionu je na tom jen o stupeň lépe, potýká se s výjimečným suchem.

„Problém je především ve vrstvě půdy do 40 centimetrů, ale situace se zhoršuje i v hlubších vrstvách,“ popsal klimatolog Pavel Zahradníček z projektu Intersucho.

Letošní problémy způsobené nedostatkem sněhu zvýraznily na jaře teplé dny bez srážek. Vodu z půdy pak rychle odčerpala nastupující vegetační aktivita stromů, travin a polních plodin. I stav povrchových a podzemních vod je podnormální až silně podnormální.

„Pokud nebude následovat výraznější srážkové období s úhrny srážek nad 70–100 mm, lze očekávat, že se deficit ještě prohloubí,“ vysvětlil Jan Unucka, vedoucí oddělení hydrologie ostravské pobočky ČHMÚ.

Kůrovec je aktivní už od poloviny dubna

Panující sucho a teplé dny se v lesích odrazily i na brzkém probuzení podkorního hmyzu.

„Kůrovec je od poloviny dubna aktivní a v teplejších lokalitách již dochází k rojení,“ potvrdila Dagmar Málková, mluvčí Arcibiskupských lesů a statků, které obhospodařují církevní lesy v Jeseníkách, převážně kolem Rejvízu, a v Hostýnských vrších.

Chronickému suchu, které v lesích panuje už několik let, se podnik snaží přizpůsobit.

„Uzpůsobili jsme skladbu sazenic již dříve, na míru daným lokalitám. Ve všech případech vysazujeme smíšené lesy dřevinami, které svými požadavky odpovídají nadmořské výšce a složení půdy v dané lokalitě,“ objasnila Málková.

Společnost se snaží podporovat i přirozenou obnovu, kdy si příroda sama vyselektuje sazenice, které v daném prostředí přežijí. Firma letos plánuje vysadit šest a půl milionu stromů, což je oproti loňsku o milion a půl více. Vytěžit bude nucena 900 tisíc metrů krychlových dříví. V obou případech jde o zatím nejvyšší čísla v sedmileté historii společnosti.

Loni zachránil část sazenic chladný a vlhký květen

Lesy České republiky v kraji letos plánují výsadbu 5,4 milionu sazenic lesních dřevin na 850 hektarech. Její zástupci jsou v tomto ohledu optimističtější.

„Sazenice vodu k růstu potřebují, ale také mají velkou regenerační schopnost. Například loni bylo na počátku dubna také sucho, ale následný chladný a vlhký květen situaci podstatně zlepšil a sazenice přežily,“ poznamenala mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

Lýkožrouti se podle ní začali rojit stejně jako loni – kolem 8. dubna. „Současné kolísavé teploty zatím brání napadání stojících stromů. Po dalším oteplení k tomu už ale dojde. Stromy oslabené suchem se hůře brání, proto bude stejné množství brouka schopné napadnout více stromů – o kolik, to nelze dopředu určit,“ dodala.

Kácet se podle ní musí všechny napadené stromy: „Jsou stresované již několik let, srážkový deficit začal být patrný už před šesti lety a postupně se zvyšuje. S tím souvisí i hynutí nejen smrků, ale také borovic, dubů nebo jasanů, které sucho a škůdci udolávají.“

Lesy ČR loni v Olomouckém kraji vytěžily přes milion kubíků dříví, z toho kůrovcového byla víc než polovina. Letošní plán těžby je jen o procento nižší.