Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvV uprchlickém táboře na řeckém ostrově Chios se v noci na neděli rozhořely plameny ohně, které strávily jídelnu, několik skladovacích stanů a obytné kontejnery. Příčinou byl hněv převážně mladých migrantů nad úmrtím sedmačtyřicetileté Íránky. Tu podezřívali z nákazy koronavirem, její testy však byly negativní.
V Pobřeží slonoviny dav protestujících zničil testovací středisko na koronavirus, protože se obával, že se tam budou léčit nakažení a virus se z něj rozšíří. Musela zasahovat policie.
Strach z koronaviru je jen jedním z celé řady důvodů pro svolávání demonstrací. V Libanonu či Iráku, zemích už předtím těžce zasažených ekonomickými potížemi, vyšli někteří lidé do ulic s požadavkem uvolnění karanténních opatření.
„Radši bych zemřel na virus než hladem, nebo abych viděl mého syna a ženu, jak hladoví, zatímco já jim nedokážu zajistit jídlo,“ řekl listu The Washington Post dvacetiletý Hussejn Fakher, který vydělával méně než 20 dolarů za den jako řidič tuk-tuku na nyní uzavřeném tržišti v Bagdádu.
Fakher navzdory zákazu vycházení vyšel ze svého domu, aby hledal práci. Policisté jej zastavili, došlo k potyčce. „Co mám dělat? Prosit? Krást?“ obhajuje své porušení pravidel.
Napříč světem, od Hongkongu k Blízkému východu, rychle se šířící nákaza zahnala obyvatele, kteří demonstrovali proti svým vládám, zpět do jejich domovů. Koronavirus poskytl autoritám účinný argument, jak si zajistit pořádek. Mohou snadno poukázat na zdravotní rizika, která hrozí v případě většího shromáždění lidí.
Analytici však varují, že se může jednat o pověstný klid před bouří. Fawaz Gerges, profesor mezinárodních vztahů na London School of Economics, se obává, že příští kolo sociálních nepokojů v arabském světě může být kvůli koronaviru mnohem násilnější než předchozí politické protesty.
Zkazí boj proti viru? Odpůrci očkování opět dělají odborníkům těžkou hlavu |
„Bojím se sociální exploze. Tohle nebude o demokracii. Bude to o naprosté chudobě. V tom spočívá (pravé) nebezpečí. Bude o hladovění,“ řekl listu The Washington Post.
I v bohatších zemích, kde hladovění zřejmě nehrozí, dochází k protestům kvůli koronaviru. V USA, epidemií nejvíce postiženou zemí na světě, se v Texasu, Minnesotě, Michiganu či Virginii shromáždily stovky lidí s požadavkem na zvednutí omezení zavedených proti šíření nákazy.
Někteří protestující odkazovali na své krachující podniky. Jiní skandovali hesla z doby americké revoluce „Žij svobodně, nebo zemři.“
Mezi protestujícími byli muži se zbraněmi a vlajkami Konfederace.
Ve Virginii zároveň protestovali i proti zákonu omezujícímu použití zbraní. Na jejich stranu se přidal i americký prezident Donald Trump. „Osvoboďte Virginii a zachraňte váš skvělý 2. dodatek. Je pod útokem!“ napsal Trump na svůj Twitter.
LIBERATE VIRGINIA, and save your great 2nd Amendment. It is under siege!
Vyzval též k osvobození Minnesoty a Michiganu, tedy států s demokratickými guvernéry. Ty obvinil, že jsou „příliš tvrdí“.
Samotné guvernéry demonstrace rozčílily, protože porušovaly pravidla o sociální vzdálenosti. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že většina Američanů je ohledně uvolňování karanténních omezení spíše na straně guvernérů než Trumpa. Obávají se, že pokud k rozvolnění dojde příliš brzy, mělo by to ničivé následky při boji s nemocí covid-19.
Vše o koronaviru
|
Trumpův brazilský protějšek, Jair Bolsonaro, zašel ještě dál. Brazilský prezident, známý svým skeptickým postojem vůči koronaviru, se přímo zúčastnil demonstrace proti karanténě pořádané před sídlem armády v metropoli Brasília.
Protestující bez roušek a porušující pravidla o sociální vzdálenosti požadovali uspořádání vojenského převratu, který by dal větší moc do rukou Bolsonarovi. Podle serveru Vox brazilský prezident, propadající se do stále větší politické izolace, využil protestu, aby mobilizoval své příznivce, než by opravdu plánoval vojenský převrat.
