Bojíte se koronaviru?
Pokud jde o mě, ne, pokud jde o firmu, strašně mě rozčiluje, protože úplně ničí naše podnikání. Ve světě bylo zrušeno 1 700 veletrhů a z nich jen v Německu, které je naším hlavním partnerem, 350. Ještě o fous jsme stihli Motosalon a PRODítě, ale od pátku 6. března, kterému říkám černý, jen rušíme. Nejdřív Techagro, veletrh OPTA a Salimu, pak akce na březen a duben, teď až do konce července jsme bez práce, což znamená, že se nebudeme chlubit rekordními výsledky, ale rekordní ztrátou.
Na kolik ji odhadujete?
Za březen a duben, pokud k tomu počítám i naše aktivity v Německu, jsme přišli o 350 milionů korun, což je 35 % plánovaných ročních tržeb. Naivně jsme se domnívali, že nějak přežijeme a v květnu věci rozpohybujeme, ale teď už vidíme, že to tak nebude a že se blížíme k historicky největší ztrátě, která může dosáhnout desítek až stovek milionů.
Co lidé, kteří tím pádem přišli o práci?
Máme více než 250 kmenových zaměstnanců a ti jsou doma na překážku v práci. Fixní náklady, to je temperování hal, údržba a zaměstnanci, nás přijdou měsíčně na miliony, ale nevyděláme ani korunu. Udělali jsme všechna možná opatření. Zastavili jsme investice v řádu sto milionů korun a samozřejmě vize nového pavilonu D se rozplynula.
A co kompenzace od státu? Vztahují se přece na vás?
Je tu program Antivirus, který nám umožní čerpat peníze na zaměstnance od státu, abychom nemuseli propouštět. Ale není to jednoduché, protože opatření se týkají jen nouzového stavu, ale nám se ztráta protáhne minimálně do doby, než zase povolí hromadné akce, a i pak bude řada věcí omezená, třeba kvůli zavřeným hranicím nebo kvůli tomu, že firmy nebudou mít peníze a začnou šetřit v účasti na veletrzích.
V roce 2009 jste byli ve ztrátě a trvalo minimálně šest let, než jste se z ní vyhrabali. Teď mluvíme o historické ztrátě. Je v té situaci nějaký rozdíl?
Tato krize je horší obecně. V roce 2009 se veletrhy zmenšovaly, protože firmy neměly peníze. Ale veletrhy, kongresy, koncerty se konaly. Byla to dluhová krize a klasická recese. Nyní jsou sice peníze, ale nemůžou se konat hromadné akce jako veletrhy, kongresy, koncerty. Firemně jsme na tom mnohem lépe. Tenkrát jsme měli bankovní dluhy téměř dvě miliardy korun. Nyní máme minimální zadluženost a našetřeno v rezervním fondu. Takže nějaký měsíc určitě přežijeme. Jde o externí šok, na který se nelze připravit a který nezavinily ani banky, ani firmy, ale vláda svými opatřeními. Ta jsou příliš široká a negativně ovlivňují celou ekonomiku a náladu lidí. A to pak může mít negativní vliv v dalším i na nás, na veletrhy, firemní akce.
Ale Mezinárodní strojírenský veletrh, což je vaše hlavní akce, je až v říjnu. Ten snad bude.
Pracujeme na něm, ale nic není jisté. Ještě v polovině března to vypadalo, že bude z hlediska účasti rekordní. Teď se přihlášky zarazily. Předpokládáme, že strojírenský veletrh bude v menším rozsahu. Ale neumím si představit, že by byl bez osobního potkávání, podávání rukou a v rouškách, pokud ministerstvo zdravotnictví nepovolí hromadné akce. Dalším problémem je možné omezené cestování. Na MSV přijíždějí lidé z celého světa. Až 50 % vystavovatelů a 20 % návštěvníků. Letos počítáme s velkou účastí z Ruska, poprvé je oficiálně přihlášené Japonsko, ve velkém rozsahu máme nasmlouvané čínské provincie, včetně provincie Hebei, jejímž hlavním městem je Wu-chan. A poprvé počítáme s účastí hospodářských institucí ze severní Itálie, jejíž součástí je Lombardie.
A co když strojírenský veletrh nebude?
To se nesmí stát. Zatím vždycky byl, i po ruské okupaci v roce 1968. Teď je nejhorší ze všeho nejistota. Potřebujeme už konečně nějaké datum, od kterého se můžeme odpíchnout. Navíc to není jen o nás. Je tu i 40 firem, které nám staví expozice, dáváme práci 1 500 až dvěma tisícům řemeslníků. Například hotely jsou jen za březen a duben ve ztrátě 50 milionů v důsledku zrušení našich akcí. Brno nežije z klasické turistiky, ale z té kongresové a veletržní. A bude to mít dopad i do rozpočtu města, protože odvádíme 20 % ze vstupného a například odvody za parkování městu se pohybují od 6 do 8 milionů korun.
Ukazuje se, že město ve velké krizi může výstaviště využít i jinak. Jak se na to díváte?
Výstaviště je určeno například pro shromáždění osob v případě přírodní katastrofy. Využití prostor pro skladování a distribuci ochranných pomůcek nebo případné vybudování provizorní nemocnice – to je naše logická pomoc v této situaci městu.
Takže co bude v souvislosti s koronavirem a jeho dopady dál?
Koronavirus naše hospodaření nečekaně a vážně napadl, onemocněli jsme, jsme ve vážném stavu, ale přežijeme to. Zásluhou finančních rezerv jsme prozatím dost imunní, a pokud se uskuteční všechny přeložené a plánované akce v Brně i Düsseldorfu, tak se uzdravíme a ventilátor nebudeme potřebovat.
Jak si vedou další městské firmyDPMB: denní ztráta 2 miliony Zatímco před vyhlášením všech opatření přepravil dopravní podnik milion lidí, dnes je to pětina. S tím souvisí i výrazný propad prodeje lístků, u jednorázových je to o desetinu. Denně kvůli tomuto dopravní podnik tratí zhruba dva miliony korun. Zvažuje proto, že některé stavební investice odloží. SAKO: dotřiďovací linka nefunguje Popeláři, kteří denně přichází do styku s odpadem z domácností, patří v současnosti mezi velmi rizikovou skupinu, firmě Sako tak rostou náklady na jejich ochranu. Ze stejného důvodu přerušila i provoz dotřiďovací linky. Velkým nákladem pak bude, pokud se ve firmě objeví nákaza. V takovém případě Sako pro klíčové zaměstnance v areálu zajistí ubytování a stravu a nebudou se s nikým jiným stýkat. Teplárny: obavy kvůli placení Brněnské teplárny mají obavy z toho, zda všichni jejich zákazníci budou schopni za teplo zaplatit. Už teď mají na stole několik žádostí o prodloužení splatnosti. Pokud by se situace kolem koronaviru zhoršila, mají v plánu stejně jako v Saku 75 zaměstnanců ubytovat přímo ve firmě a odříznout je od rodin. Vodárny: zrušili pronájem cisteren V brněnských vodárnách už na začátku koronavirové krize zrušili služby, jako je dovoz pitné vody v cisternách nebo čerpání odpadních vod. U klíčových zaměstnanců společnosti se snaží udržet minimální osobní kontakt s ostatními. V případě zhoršení situace jsou i tady jako v teplárnách a Saku připraveni zcela izolovat zaměstnance od okolí. Starez: doufají, že koupaliště otevřou Jen za měsíc březen spočítala brněnská společnost Starez-Sport kvůli uzavřeným sportovištím ztrátu na sedm milionů korun. Jejich lidé dnes pracují na opravách ve stávajících zařízeních, aby mohli klasickou letní odstávku bazénů zkrátit na minimum. Doufají, že letní koupaliště budou moci otevřít. V opačném případě by to pro ně byl velký zásah do hospodaření. Lesy města Brna: dřevo se neprodá Kůrovcem napadené stromy firma sice kácí, jenže už je nemá kam prodat. Kvůli uzavření hranic je problém dostat dřevo do ciziny, komplikace však jsou i na pilách v Česku. Ty totiž neměly s uzavřením prodejen odbyt pro své výrobky, a tak zastavily i zpracování dřeva. Zároveň se firma obává, že když kůrovcové dřevo zůstane v lese, kalamita se ještě zhorší. Pohřební služby: smutek bez obřadů Pohřby sice mohou i za současných opatření probíhat, v Brně se však chodí se zesnulými loučit méně lidí, nebo se kremace obejde úplně bez obřadu. Pro podnik to znamená snížení příjmů za smuteční výzdobu či hudební doprovod. (mos) |
