Pomalu se spustila do bazénu, nejprve ve vodě zlehka přešlapovala, potom se odrazila a udělala několik opatrných temp. Na tváři jí přitom po celou dobu zářil úsměv.
„Slovy ani nedokážu popsat, jak šťastná jsem a jak se teď cítím,“ radovala se Rikako Ikeeová.
Bylo na ní znát, jak moc si návrat užívá. Vždyť tyhle pocity zažívala naposledy před více než rokem.
Tehdy ještě nevěděla, co všechno ji čeká.
Dívka z plakátů
Měla být jednou z největších medailových nadějí Japonska na domácích olympijských hrách. Organizátoři ji vybrali jako jednu z hlavních tváří sportovního svátku.
Její fotografie zdobily billboardy lákající k zakoupení vstupenek, když pořadatelé slavnostně informovali o výstavbě plaveckého areálu, nechyběla mezi čestnými hosty.
Nebylo divu.
*
病院の先生の許可がやっと出て、プールに入ることができました✨
406日ぶりのプールらしい！言葉に表せないくらい嬉しくて、気持ちが良くて、幸せです。
日本中、世界中で新型ウイルスが流行ってますが、わたしを含め、感染予防、対策をしっかりとし、1日でもはやく収束することを願います。
Ještě než oslavila devatenácté narozeniny, byla světovou plaveckou hvězdou.
Držela pět individuálních národních rekordů. Na Asijských hrách v roce 2018 vybojovala šest zlatých a dvě stříbrné medaile. To se do té doby nikomu nepodařilo.
Čekalo se, kam až její sláva poroste. Světové tituly? Zlaté medaile z olympiád? Rekordní historické zápisy? O tom všem se v souvislosti s droboučkou Japonkou hovořilo.
Předpoklady měla potvrdit už v Tokiu.
„Vím, co mám dělat, abych byla na olympijských hrách ještě silnější,“ plánovala. „Vynaložím veškeré úsilí k tomu, abych mohla ve své domovské zemi předvést to nejlepší.“
„Nemohla jsem se ani hnout“
O sen však znenadání přišla.
Loni se během tréninkového kempu v Austrálii necítila dobře, byla bez energie a nemohla popadnout dech. Ze soustředění raději odjela a v japonské nemocnici se podrobila vyšetřením.
„A tam mi řekli, že mám leukémii,“ vzpomínala v rozhovoru pro TV Asahi.
„Samozřejmě, že jsem o leukémii slyšela, ale ve skutečnosti jsem si nedokázala představit, co obnáší,“ popisovala. „Když jsem přišla do pokoje, cítila jsem se dobře, přemýšlela jsem pozitivně.“
Nevěděla, co ji čeká.
„Pak mi začalo být hůře a pořád se to jen zhoršovalo. Nemohla jsem zvednout telefon, sledovat televizi, dokonce ani jíst. Dva týdny jsem se nemohla pohnout v posteli,“ líčila.
*
一歩ずつ
たくさんの応援ありがとうございました！
100FLY 55.31NR
#SWC #fifaworldcup2018
„Když mi bylo nejhůř, přestávala jsem myslet pozitivně, ztrácela jsem naději. Když se na to podívám zpětně, bylo to špatně, lituju toho, že jsem takhle během nemoci vůbec přemýšlela,“ dodala.
Postupem času se ale přece jen její stav začal zlepšovat.
Japonský ministr pro OH 2020 rezignoval kvůli nevhodným výrokům |
A s pokroky zahnala i negativní myšlenky.
„Ještě byly chvíle, kdy jsem kvůli silným lékům cítila nevolnost nebo únavu. Ale neustále jsem si opakovala: Je to v pořádku, je to v pořádku. Jednou ta bolest skončí,“ vyprávěla.
Po několika měsících od hospitalizace jí lékaři dovolili nakrátko opustit nemocnici. „Byla jsem tak šťastná. Mohla jsem jít ven, sednout do auta, dát si něco k jídlu,“ říkala.
Loni v prosinci – po deseti měsících – ji poté doktoři propustili natrvalo.
Zlomový bod života
Ne, do zcela normálního života se ještě vrátit nemůže.
„Ale jen to, že jsem naživu, že jsem pořád tady, je zázrak,“ ví.
Stále musí docházet na pravidelné kontroly, musí omezovat své sportovní aktivity. Po dlouhém pobytu na nemocničním lůžku jí bude trvat, než opět získá ztracenou svalovou hmotu.
V únoru začala lehce cvičit, jezdila na kole, rozhýbávala se na posilovacích strojích. 17. března pak se svolením lékařů poprvé skočila do vody.
„406 dní!“ počítala od poslední návštěvy bazénu.
Cíle musí přehodnotit. I navzdory odložení olympijských her v Tokiu kvůli pandemii koronaviru pravděpodobně ještě nebude v roce 2021 v bývalé formě.
#大橋悠依 選手、そして #池江璃花子 選手 のふたりが、世界に近づく短水路日本新記録を樹立しました！♀️ まだまだ記録を縮める大橋選手、池江選手への応援、これからもよろしくお願いします！
#ミズノスイム #SWC #競泳ワールドカップ2018 https://t.co/OGI8L75Pfh
„Můj cíl je teď Paříž (2024),“ plánuje devatenáctiletá Japonka. „Ale když to nevyjde, nic se neděje, je tu Los Angeles (2028).“
V tomhle ohledu ji těžké chvíle v nemocnici změnily.
Po jejích velkých triumfech se na ni upřely oči všech japonských fanoušků. „Byl na mě velký tlak, neustále jsem musela myslet na to, jaké to bude na olympijských hrách,“ připustila.
Teď je jiná.
„Během nemoci jsem se naučila mnoho věcí. Vím, jaká jsem, vím, jak bych měla žít. Byl to pro mě zlomový bod celého života,“ vyprávěla.
„Jakmile jsem se v nemocnici dokázala od myšlenek na olympiádu oprostit, byla to velká úleva. Jen takhle jsem mohla zůstat nadále pozitivní,“ doplnila.
Vzhledem ke koronaviru není jasné, kdy se znovu rozeběhne plavecká sezona.
Jednu vítězku už ale tento rok má.
Její jméno je Rikako Ikeeová.
