„Všechno vyběhlo asi tři čtyři před naším návratem. Tehdy zavřeli Wu-chan a další města. Byl jsem v Číně v úplném prvopočátku pandemie,“ říká někdejší bek a dnes trenér.
Takže do Číny jste letěl v nevědomí?
To ještě nic nebylo. Chaj-nan je osamocený ostrov vedle Vietnamu. Odlétali jsme 11. ledna a koronavirus začal mezi 15. a 20. lednem.
V Číně jste se pohyboval jenom na letišti?
Přiletěl jsem přes Šanghaj a zpátky jsem letěl přes Peking. Tam jsem byl na letišti v půl druhé v noci, takže tam nebyla ani noha. Měli tam rámy, kde nám měřili teplotu, ale pořádně jsem tam nepotkal žádné lidi.
Měl jste po návratu strach? Nechal jste se testovat?
Nebylo to jednoduché. Testovat jsem se nenechal. Ale měli jsme roušky, tím nás vybavili v hotelu, takže v nich jsme letěli domů. Když jsme pak vystoupili ve Frankfurtu, kde je neměl nikdo, tak jsme vypadali jako blbci. Tehdy byly prázdniny, takže jsme mohli zůstat týden doma, nic se nedělo.
„V Pekingu jsme byli na letišti v půl druhé v noci, takže tam nebyla ani noha. Měřili nám teplotu a dostali jsme roušky.“ |
Takže jste neměl žádné problémy?
Vůbec.
Co říkáte na současnou situaci v Česku?
Život se zpomalil, ale opatření jsou správná. Sport a moje práce jde mimo, ale samozřejmě to chybí. Člověk se snaží vymýšlet aktivity a chodí na procházky. Já toho teď nachodil na procházkách víc než za posledních deset let. Stejně je to hezké, když rodina drží víc pohromadě. Je to těžké, prázdná města... Nechci říct, že mě to nebaví, ale je smutné koukat na televizi, omílá se to furt dokola. Snad opatření pomohou, abychom se mohli co nejdřív vrátit do normálního života.
Nudíte se?
Ty bláho, snažím se něco dělat, protože bych se zbláznil. Opravdu.
Chybí vám hokej hodně?
Teď měla být ta nejlepší část sezony, proto hokej celý rok děláme. Určitě to chybí. Ale připravujeme se na další sezonu, nemůžeme čekat.
Analyzujete i tu právě skončenou, ve které Plzeň trápily špatné výsledky venku?
Platilo to i v Lize mistrů... Nebyli jsme efektivní a nedokázali dát gól. Jakmile jsme inkasovali, tak se nám to sesypalo. Všichni si přestali věřit. Ale neviděl bych to tak tragicky, protože doma jsme vládli. Věřili jsme, že v play off to venku zlomíme.
Plzeň dlouho sázela spíš na starší a zkušené hráče, to se poslední dobou mění. Je to vědomý trend?
To je možná otázka spíš na Martina Straku, ale nejsme klub, který má jeden z nejvyšších rozpočtů. Můžeme zaplatit dvě tři hvězdy. Máme výborného gólmana a Milana Gulaše. V obraně máme Čerešňáka, který patří mezi top tři beky v lize. Stavíme tým kolem těchto hráčů. Myslím, že máme dost dobrých mladých kluků, kteří se nebojí a vědí, že šanci dostanou, když budou pracovat. Touhle cestou chceme jít.
Je potřeba mít s mladými trpělivost a počkat, než se prosadí? Typickou ukázkou je Matyáš Kantner, kterému to dlouho nešlo a nakonec vylétnul.
Ono se to nezdá, ale dost z těch kluků už čtyři pět sezon nakukujou do áčka. Je to spíš o dennodenní práci, hodně videa, hodně práce na ledě, o zlepšován techniky a o dobrém tréninku. Tihle kluci si to uvědomili a chtějí pracovat sami. To je hrozně důležité. Když tohle pochopí, tak u nás mají cestu otevřenou.
Mladých jste v průběhu sezony vyzkoušeli docela dost. Slibujete si od někoho, že by mohl v té další zazářit?
Zrovna Kantner je jedním z nich. Hrál v první lajně s Milanem Gulašem a když jsme ho dali do třetí, tak tu lajnu táhnul. To bylo dobré znamení pro nás, že se ten hráč začíná posouvat. Zmíním Kodýtka, který začal hrát výborně. Trošku víc bych asi čekal od Kuby Poura, u kterého bych byl rád, kdyby vyskočil v příští sezoně. Ten má velký potenciál i díky stavbě těla. Věřím, že se posune.
„U mladých musíte zjistit, jaké jsou jejich slabiny, a na těch začít pracovat. Na videu i v individuálních a společných trénincích. Nejdůležitější ale je, aby tohle všechno chtěl hráč absolvovat.“ |
Jaké jsou trenérské strategie, abyste k posunu hráči pomohli? Dát je k nejlepším do první lajny?
Není to jenom o tom dát ty kluky k nejlepším. Musíte zjistit, kde mají slabiny, a na těch začít dělat. Na videu i v individuálních a společných trénincích. Mladí kluci obvykle nejsou ani dostatečně silově vybavení, to už je práce pro kondiční trenéry. Je zkrátka víc faktorů, které se musí seskládat dohromady. Poslední a nejdůležitější faktor je, aby tohle všechno chtěl hráč absolvovat.
Je to i o psychice? Musí hráč vědět, že ho chcete zkusit a dát mu šanci?
Je to také o trenérovi. Trenér má rád určité typy hráčů, takže je to také o tom, na koho člověk narazí. Myslím, že to máme v Plzni rozdělené dobře, každý z asistentů se věnuje jednotlivým postům a každý z nás si bere za své posunout hráče dál. Když se to daří, tak z toho máme radost. Když si ale mladí myslí, že jsou chytří a všechno ví nejlíp, tak to většinou skončí tak, že je vyřadíme nebo jdou někam jinam.
Oklikou se vrátím ke starým hráčům. Do Plzně jste si vždycky brali z extraligy zkušené matadory jako Kratěna, Vykoukal, Vlasák... Nesázíte na mladé, protože staří došli?
Je pravda, že jsme starší hráče měli, ale oni u nás strávili ještě dost sezon. Brali jsme takové hráče s vyhlídkou, aby mohli pracovat s mladými a aby v kabině pomohli trenérům v organizaci. Vemte si Plekance, který si vzal v Brně pod sebe Pláška a další a posunul ty kluky o kus dál.
Považujete za úspěch, že jste dokázali s mladým týmem držet krok se Spartou a Třincem?
My jsme vlastně celou sezonu byli nahoře, což beru jako velké plus. Až na závěr základní části nám to šlapalo. Bereme sezonu za úspěšnou, ale play off prostě chybí. V něm je to o něčem jiném.
Otázka spíš směřovala k tomu, jaké by měla mít Plzeň ambice.
Vždycky ty nejvyšší. Teď je to těžká situace s podepisováním a udržováním hráčů, Martinovi Strakovi s Tomášem Vlasákem tohle moc nezávidím. Měli jsme rozdělané nějaké hráče, i ze zahraničí, ale kvůli koronaviru to padá a musíme počkat, co se bude dít.
Plzeň má vše postavené na Milanu Gulašovi. Je to výjimečný hráč, má to však druhou stranu mince - co by se stalo, kdyby vypadnul?
Určitě je pro nás obrovská výhoda, že Milan nevynechal jediný zápas. Právě proto by měli vyskočit mladší hráči, kteří by za to museli vzít, kdyby byl Milan zraněný. I tohle je pro nás výzva do příští sezony.
Co vůbec říkáte na to, jak Gulaš dominoval?
On dominuje poslední tři roky. Je neskutečně připravený, ale je to i o spoluhráčích. Proto jsme přivedli Mertla, který s ním dva roky hrál. Loni tu byl Honza Kovář. Gulaš k sobě potřebuje centra, který za něj bude bránit a další věc je, aby dostal puk, kdy ho potřebuje.
Na konci sezony se hodně řešilo, jestli Gulaš překoná střelecký a bodový rekord extraligy. Proč se to nakonec nepovedlo?
Zaprvé hrál hodně, stálo to hodně na něm, takže byl možná na konci hodně unavený. A také to bylo výkony venku, odkud bodů a gólů moc nepřivezl.
V Plzni vyrostl Kubalík. Máte v záloze někoho takového?
Řekl bych, že momentálně ne. Uvidíme, co přijde z juniorky, máme nějaké silné ročníky. Ale takhle dominantní střelec v Plzni kromě Gulaše není.
