I členové hráčských rad mluví o šoku. „Zase jsme se jednou něco dozvěděli z Twitteru,“ povzdechl si Argentinec Diego Schwartzman.
Roland Garros bylo kvůli koronaviru přeloženo na přelom září a října |
V bezprecedentní globální krizi se jistě najdou daleko palčivější potíže než termín pařížského grandslamu. Pro všechny zainteresované, které tenis živí, je to však podstatná věc.
Pro hráče. Pro pořadatele. Pro prodejce jídla, pití, suvenýrů. Pro dobrovolníky. Pro fanoušky, co už mají koupené vstupenky jinam.
Jaké otázky nečekané rozhodnutí šéfů Roland Garros vzbuzuje?
Přetlak v kalendáři
Problém číslo jedna. Na stejný termín je v bostonské TD Garden vyprodaný Laver Cup. Nikdo netuší, zda na něj vůbec dojde, ale pokud by se situace uklidnila, půjdou proti sobě „turnajové dítě“ Rogera Federera a antukový grandslam.
Španěl Rafael Nadal se raduje z dvanáctého titulu na Roland Garros.
S Laver Cupem počítá také pařížský superšampion Rafael Nadal a pochopitelně nejde jen o nejslavnější jednotlivce. Termínová kolize by postihla rovněž čínské turné, akce v Soulu, Tokiu, Petrohradu či v Metách.
Vyplývá z toho jediné: bude-li tenis na podzim opět v plném provozu, někdo bude muset ustoupit. A tím pádem buď sčítat další ztráty, nebo odehrát velké akce bez hvězd, pokud se ty rozhodnou zamířit do Paříže.
Osud dalších grandslamů
Srbský tenista Novak Djokovič během semifinále Wimbledonu.
Roland Garros má trvat od 20. září do 4. října. Co tedy bude s Wimbledonem, rozepsaným od 29. června do 12. července? A s US Open, které by dle stávajících plánů skončilo pouhý týden (!) před startem pařížské kvalifikace?
„Nadále počítáme s původním termínem,“ uvedli pořadatelé z New Yorku s tím, že na změny by došlo jen po „konzultaci s dalšími grandslamy, ATP, WTA a ITF“. Podobná slova znějí také z All England Clubu, byť horšící se situace ve Velké Británii nevypadá - kulantně řečeno - příliš slibně.
Osud antukové sezony
Tímto je v podobě, ve které ji sportovní svět po desetiletí znal, prakticky s jistotou odepsaná. Turnaje dalších týdnů jsou pozastaveny, představa třeba klání v Římě působí při hrůzách probíhajících v Itálii prakticky nemožně a vlastně i nejapně.
Jeremy Chardy ve Wimbledonu.
„Můžu začít trénovat na trávu,“ usmál se hořce pro deník L’Equipe francouzský tenista Jeremy Chardy a popsal obavy z toho, co mohou způsobit dva výše zmíněné body: „Pokud by některé hvězdy upřednostnily Laver Cup, bude to začátek konce. Musíme zvážit přepsání kalendáře a začít u grandslamů a akcí Masters 1000. Mají mít přednost, to ony přitahují lidi do hlediště.“
Nedostatek denního světla
Return Markéty Vondroušové, finalistky Roland Garros.
Menší banalita, než by se zdálo. K pařížskému grandslamu totiž patří i dny dlouhé tak, jak jen to jde, kdy se při hezkém počasí s nastupujícím létem stmívá často třeba po půl desáté večer. Na přelomu září a října je u Seiny den zhruba o dvě hodiny kratší.
A pokud by dvě hodiny velmi přibližně obsáhly jeden tenisový zápas a vynásobíte si to počtem kurtů a hracích dnů, dostanete se najednou na duelové manko, které by pořadatelé museli řešit... To, že má v roce 2020 pařížský areál slavnostně otevřít zastřešený centrkurt, by problém moc neřešilo. Začínal by program o dvě hodiny dříve?
