Slovanské hradiště chce do UNESCO, spojí se s jinými památkami Velké Moravy

Od zápisu na prestižní seznam světového kulturního dědictví si Slovanské hradiště slibuje víc peněz i návštěvníků. Spojí se tak s dalšími velkomoravskými památkami. Díky nim si věří, že uspěje.

Informační panel ve velkomoravském hradišti v Mikulčicích | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Slovanské hradiště v Mikulčicích na Hodonínsku přivítalo první návštěvníky přesně před 60 lety – jen pár let poté, co tu archeologové začali se systematickými průzkumy.

Už tehdy bylo zřejmé, že u řeky Moravy objevili něco výjimečného. Slovanské sídliště na jednom břehu a kostel svaté Margity Antiochijské ve slovenských Kopčanech na druhém jsou kvalitou nálezů z 8. až 10. století mimořádné.

I proto stát velmi stojí o to, aby území neslo punc UNESCO – po Lednicko-valtickém areálu a brněnské vile Tugendhat by šlo teprve o třetí „fyzickou“ jihomoravskou památku na prestižním seznamu.

Jenže Mikulčice se o zápis snaží už od roku 2006. A zatím marně. Letos však vyrážejí do boje s novou zbraní – spojit se chtějí s dalšími unikátními velkomoravskými památkami na obou stranách hranice.

„Hodláme do další nominace zahrnout také Pohansko u Břeclavi a Staré Město u Uherského Hradiště. A samozřejmě slovenské Kopčany. Vzájemná podpora všech těchto oblastí by nám mohla k zapsání na seznam UNESCO pomoct,“ míní vedoucí Slovanského hradiště v Mikulčicích František Synek.

Ve snaze „ohromit“ komisi, která nominace posuzuje, má spojenectví velkomoravských památek nahnat plusové body. „UNESCO inklinuje k zapisování spíše větších celků, které nabízejí i širší souvislosti,“ potvrzuje Ivo Frolec, ředitel Slováckého muzea v Uherském Hradišti, které spravuje i Památník Velké Moravy.

Podle něj by všechna velkomoravská hradiště dokázala nabídnout ucelenější přehled o životě dávných Slovanů. A právě to je něco, co komisi může zaujmout.

Negativa? Tentokrát žádná nevidí

Zástupci Jihomoravského, Zlínského i Trnavského kraje, ministerstev obou zemí, archeologové i památkáři se v únoru poprvé potkali v Mikulčicích, aby se o společném postupu pobavili. 

„Byla to první schůzka, konkrétní obrysy spolupráce zatím nemá. Nicméně my se k záměru stavíme pozitivně a určitě se zapojíme,“ slibuje Frolec s tím, že zápis do UNESCO je nejvyšší možné ocenění kvalit lokalit a stojí za to pokusit se o něj zabojovat.

Pokud se vše podaří dotáhnout do úspěšného konce, všem zapojeným památkám punc prestižního seznamu přinese výrazné zvýšení zájmu turistů a také víc peněz. Navíc nelze očekávat podobná negativa, s jakými se kvůli památkovým omezením perou třeba obyvatelé Lednice na Břeclavsku. U velkomoravských památek jde o uzavřené areály mimo města, na okolní zástavbu tak nemají vliv.

„Vidím v tom hlavně obrovskou prestiž. Pokud už se něco ocitne na seznamu UNESCO, dává se tím najevo, že to je to nejvzácnější ze vzácného. A samozřejmě jde také o zviditelnění, které s sebou přináší třeba zvýšenou návštěvnost, což je příjemné,“ podotýká šéf Slováckého muzea, které aktuálně připravuje stavbu Cyrilometodějského centra, kde najdou zázemí archeologové a vzniknou zde nové expozice.

Právě na tomto pozemku před pár týdny objevili dalších sedm velkomoravských hrobů. Lokalitu přitom odborníci už před 70 lety prozkoumali. Pro současné archeology tak bylo nalezení kosterních pozůstatků velkým překvapením.

Podobně se ostatně znovu odkrývala i dávno prozkoumaná naleziště v Mikulčicích. Další výzkum lokality si vyžádal před šesti lety Český národní komitét Mezinárodní rady památek a sídel (ICOMOS), který zajišťuje pro UNESCO zpracování odborných posudků na památky navrhované členskými státy k zápisu na seznam. Právě další prozkoumání bylo jedním z řady doporučení před podáním nové nominace.

Po spojení se Slovenskem chystají i novou expozici

Část jich už Mikulčice splnily. Nejenže archeologové opět prohlédli celou lokalitu, ale na hradišti vzniklo i nové návštěvnické centrum s vyhlídkovou věží a se slovenskými velkomoravskými památkami je propojila lávka přes řeku Moravu. Navíc se připravují nové expozice.

Pohansko u Břeclavi je co do zájmu vedle Mikulčic jako chudý příbuzný. „Samozřejmě vnímáme, že pozornost je upřená jinam. Zapojení do nominačního procesu je pro Pohansko určitě šance na zviditelnění,“ domnívá se vedoucí archeologického průzkumu na Pohansku Petr Dresler.

Jižní Morava v UNESCO

Památky

• Lednicko-valtický areál (od roku 1996) – zahrnuje území téměř 300 km2, včetně zámků v Lednici a Valticích či rozhledny Minaret. 
• Vila Tugendhat v Brně (od roku 2001) – „skleněná“ funkcionalistická vila, jejíž interiér je založen na koncepci otevřeného prostoru. 

Nemateriální dědictví 

• Slovácký verbuňk (od roku 2005) – lidový tanec, dříve předváděný chlapci rukujícími na vojnu. 
• Jízda králů (od roku 2011) – ve středu průvodu na opentlených koních je král, tedy chlapec převlečený za dívku s růží v ústech. 
• Modrotisk (od roku 2018) – techniku tisku modré látky s bílými vzory drží v dílnách v Olešnici na Blanensku a Strážnici na Hodonínsku.

I tady by mohlo dobrému dojmu napomoci, že archeologové ve spolupráci s břeclavským muzeem chystají vytvoření nové expozice, jež má velkomoravské nálezy prezentovat. K vidění by tu mimo jiné mohly být také fragmenty dřevěné lodi, kterou objevili loni v řece Dyji a její stáří odhadli na tisíc let.

Kdy přesně budou památky o začlenění do UNESCO žádat, zatím není zřejmé. „Konkrétní termín ještě stanovený nemáme,“ potvrzuje František Synek. 

Jisté už ale je, že jižní Moravu předběhnou nejméně dva kandidáti. Rozpracovaná už je nominace Žatce coby města chmele a pak také žádost lázeňských měst na Karlovarsku, která ji předložila Centru světového dědictví společně s dalšími lázněmi v Belgii, Francii, Itálii, Německu, Rakousku a Velké Británii.

Na jižní Moravě se v minulosti vedly diskuse i o tom, že by se centrální část chráněné krajinné oblasti Moravský kras mohla stát kvůli své cenné přírodě, jeskyním a bohaté minulosti geoparkem UNESCO.